Brexit aneb Návrh obchodníka s nemovitostmi neboli Jak z toho ven
Začal bych, bejt Brit, nějak citlivěji. Přeci jenom, paměť jen tak nevymažeš a v lidech dřímaj sny o řízení skoro celýho světa.
FOTO VIKTOR KRONBAUER
A není to zas tak dávno, kdy my jsme taky měli dva námořní přístavy. Jeden v Severním moři a druhej dole ve Středozemním. A panáka Maximiliana jsme dopádlovali až do Mexika.
No tak zpátky k těm realitám. Začal bych citlivě – nenápadně, jak výše uvedeno.
Takže, co třeba s tím barákem, tedy s The Houses of Parliament?
Část nechat pro turisty – jen kousek s těmi křesly a nápisy, s trůnem, kde jednou ročně sedává královna, a i ten parlamentní bifák zachovat, případně rozšířit. Jednou denně by parlament skutečně zasedal. A dalo by se je fotit. Zbytek baráku rozprodávat zbohatlíkům odevšad a ponechat k volným úpravám s podmínkou, že to zvenku nebude vidět. Zkrátka, jako by se nic nestalo. Něco jako Kriváň na Pavláku. I na bohatší české kolotočáře tu zbyde.
Bazény, sauny, posilovny, lapidária, akvária se žraloky a podobný věci by byly samozřejmostí. Střechu z čelního pohledu zachovat, vzadu, kam už není vidět, bych to ozelenil – tvrdě. Mezi vzrostlými stromy z Holandska by byla i honitba pro náruživé lovce. Zvěř by dodával Dr. Pecha od Rozvadova. Denně několik kanců a jelenů osmeráků by vyrazilo po nevelkém lese na svou poslední procházku a pak pif – paf. A boháč má další trofej do přijímacího pokoje nebo jen tak do chodby či šatny. Polsko dodá i zubry a pakoně, rysy a vlky, Slovensko se postará o dodávky medvědů atd. Kluci milionářský rádi tuhle srandu zaplatí.
Následovalo by důkladný oholení turistů v rozšířeným parlamentním bifáku, kde by se za hodně šušňů dal splašit velkej panák z doby královny Viktorie, pravej roastbeef s divokýma bramborama nebo teplý pivo bitter v bavorským tupláku atd. Orígo segedýn vařenej večer přímo v Szegedu. O nápady se postará Českej svaz hospodských, o. p. s. Všechno se dá zpeněžit. Jen se nebát!
Úplně bych zapomněl na možnost zasednout jako lord na jednání parlamentu. Pár kostýmů a maskérna, a už si vás příbuzný fotěj. To křeslo si koneckonců můžete najmout i na pár let nebo si ho úplně koupit.
Rychle by se to rozšířilo i v dalších, dříve supervelmocech, a tak by taky začali leckde s inovací, nebo renovací, či modernizací, restitucí? Nevím, jak to který etnikum pojme. I Buckinghamský palác by se dal podobně využít. Turistů na tuty neubyde.
Pro nadaný děti by byly ve stáncích vzadu – později i vepředu – k mání třeba The Houses of Parliament rozkládací s moderními prvky, aby človíček, co sní o dráze architekta, mohl vyzkoušet, kam do památky vložit novej prvek.
Výběr developerů by řídil národní ústav pro ochranu památek. Podplácení by hlídala jiná instituce prošpikovaná agenty Scotland Yardu, rozpoznatelně oblečených, aby o nich každej věděl, atd. Zase další úřady, kam by se dali umístit lidé jinak nepoužitelní pro jakoukoli smysluplnou činnost.
Budoucnost dá mi jednou za pravdu.
GOD SAVE THE QUEEN!
Komentáře k článku: Brexit aneb Návrh obchodníka s nemovitostmi neboli Jak z toho ven
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
