Žili, svítili a umřeli
Je s podivem, že Jan Jirásek (1955), skladatel s podstatnými zahraničními i tuzemskými zkušenostmi a úspěchy ve filmové a jevištní hudbě, se na operním jevišti představil až nyní operou Broučci (tři předchozí opery uvedeny a možná ani dokončeny nebyly: Pinocchio; O chlapci, který se nechtěl stát číslem; R. U. R.). Problémy kompozice začínají už u dramaturgie. Proč psát operu zrovna podle jevištně hodně využívané knížky evangelického faráře Jana Karafiáta, a navíc už druhou v pořadí, po Ladislavu Matějkovi (Ostrava 1995)? Pochybuji o jejím imperativu, že musíme být všichni hodní a pokorně žít a umřít. Této nábožensky cítěné tezi se libretista Tomáš Jarkovský vyhnout nemohl, asi ani nechtěl. Z Karafiátova příběhu vypreparoval nesouvislé úvahy o koloběhu života, které ale nemají sílu dvou krátkých promluv Skokánka v Janáčkově Bystroušce. Operu tak tvoří hlavně naučná místa, úvahy o lásce a zrození, o životě v bázni boží a rodičovské a hlavně o smrti. Pročež se čím dál víc mění ve filosofující statické oratorium.
Pokorná je i Jiráskova tradiční tonální eklektická hudba, byť se ve výtečné orchestraci příjemně poslouchá. Jirásek jako invenční melodik vytěžil z prostého motivku leitmotiv díla, zprvu působivý, opakováním se však snadno oposlouchá. Skladatel bravurně ovládá sborovou sazbu. Sbory tvoří základ a většinu kompozice a také dílo posunují k oratoriu, stejně tak působí velký provozovací aparát, plně obsazený orchestr, dětský a smíšený sbor a tucet dospělých i dětských sólistů. Ti ale zvládají komplikované party s obtížemi a nelze se jim divit. Pochybuji, že by opera pro rodinné publikum měla vypadat zrovna takto. V Plzni programově objednávají nová operní díla a věnují jim příkladnou péči, také tentokrát bylo nastudování po všech stránkách kvalitní. Jen se zatím orientují na poněkud archaickou podobu opery, jíž odpovídá statické jevištní provedení i jeho vizuál. Pochybuji, že tudy vede cesta za novými diváky internetového věku.
Divadlo J. K. Tyla v Plzni – Jan Jirásek: Broučci. Libreto Tomáš Jarkovský podle knihy Jana Karafiáta, hudební nastudování a dirigent Jiří Štrunc, režie Tomáš Ondřej Pilař, scéna Petr Vítek, kostýmy Dana Haklová, světelný design Zuzana Bottová, sbormistři Miriam Němcová, Jakub Zicha a Anna-Marie Lahodová, choreografie Martin Šinták. Premiéra 12. října 2019 ve Velkém divadle.
Komentáře k článku: Žili, svítili a umřeli
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)