Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Zprávy

    Byčkov se vrací k s Ullmannem či Brahmsem

    Silný program složený z fascinujících a zároveň závažných děl poznamenaných dobou nachystal šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov na koncerty od 17. do 19. února. V jejich první polovině zazní Mysterium času Miloslava Kabeláče, jehož popularita mezi světovými orchestry v posledních letech neustále roste, a málo uváděný orchestrální melodram Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka, který Viktor Ullmann zkomponoval v terezínském ghettu na motivy stejnojmenné poemy Rainera Marii Rilkeho. Vypravěčem bude slavný německý basbarytonista Thomas Quasthoff, jenž už dříve s prvním českým orchestrem provedl Mahlerův písňový cyklus Chlapcův kouzelný roh. V druhé polovině koncertů zahraje Česká filharmonie První symfonii Johannesa Brahmse, jíž se pro beethovenovský vzor transformace a formy dostalo přízviska „Beethovenova Desátá“ a k níž Semjona Byčkova váže velmi osobní vztah.

    Semjon Byčkov. Foto: Petra Hajská

    Brahmsova Symfonie č. 1 je dílo, v němž jsem poprvé ve svém životě dirigoval skutečný orchestr. Hlásil jsem se na Leningradskou konzervatoř do třídy Ilji Musina. Díky zlatému diplomu z Glinkovy hudební školy jsem mohl být přijat bez zkoušky na sborové dirigování, což jsem nechtěl. Toužil jsem po dirigování orchestru, a to bez přijímaček nešlo. Kdybych v nich neuspěl, nastoupil bych okamžitě na vojnu, vzpomíná šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov, který jako sedmnáctiletý s ostatními uchazeči, jichž bylo na počátku 78, procházel jednotlivými koly, až se dostal do finále. V tu chvíli nás zůstalo osmnáct. Vybral jsem si Brahmsovu První symfonii, protože pro mě byla důležitá. Než jsem vstoupil na pódium, abych poprvé dirigoval skutečný orchestr, všichni mi říkali: připrav se na to, že to vůbec nebude znít jako na koncertě. V té zvukové změti neuslyšíš nic a nebudeš ničemu rozumět. Ale neboj se a prostě diriguj. S touhle myšlenkou jsem vstupoval na pódium a byl jsem připravený dirigovat, ať se stane cokoli. Začal jsem a zjistil jsem, že slyším úplně všechno, a připadalo mi, že jsem se octnul tam, kam patřím. Zkoušku jsem udělal, a tak začalo nejkrásnější studium mého života, vyznává se Semjon Byčkov.

    Před Brahmsovou První symfonií zazní stejně jako minulý týden melodram. Tentokrát se jedná o Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka od Viktora Ullmanna, který skladbu vytvořil v polovině roku 1944 v Terezíně. Poprvé byla provedena tamtéž koncem září a jen o tři týdny později byl její autor zavražděn v osvětimské plynové komoře. Jako inspirace posloužilo stejnojmenné dílo významného zástupce pražské německé literatury Rainera Marii Rilkeho, který mezi světovými válkami patřil mezi nejčtenější a také nejčastěji zhudebňované básníky a jehož poema o tragickém příběhu korneta Rilka z roku 1912 byla součástí literárního kánonu první republiky. Viktor Ullmann orchestrální verzi pouze zamýšlel, ale až v roce 1994 ji vytvořil Henning Brauel. V této podobě bylo dílo poprvé uvedeno v Praze 27. května 1995 Českou filharmonií pod taktovkou šéfdirigenta Gerda Albrechta s rakouskou herečkou Erikou Pluhar. Společně pak melodram ve stejném roce představili ještě ve Vídni, Flensburgu, Drážďanech, San Sebastianu a Luzernu a nahráli na kompaktní disk. V roce 2007 provedla Česká filharmonie melodram v Praze podruhé. Orchestr řídil Leoš Svárovský, recitace se ujala Soňa Červená.

    Stejně jako orchestrální verze Písně o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka byla i passacaglia pro velký orchestr Mysterium času premiérována Českou filharmonií. Tato snad nejhranější skladba Miloslava Kabeláče poprvé zazněla 23. října 1957 v provedení tehdejšího šéfdirigenta Karla Ančerla, který ji také v roce 1964 nahrál a o rok později několikrát provedl ve Velké Británii a v USA včetně slavné Carnegie Hall. Ve Dvořákově síni Rudolfina naposledy zazněla v roce 2017, kdy ji první český orchestr zahrál s Jakubem Hrůšou.

    Trojici koncertů České filharmonie hrající ve velkém obsazení za řízení šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova orámují dva koncerty Českého spolku pro komorní hudbu. Ve středu 16. února se představí Komorní orchestr České filharmonie s Jiřím Vodičkou ve skladbách několika autorů od Arcangela Corelliho až po Arva Pärta a v neděli 20. února vystoupí houslista Josef Špaček za doprovodu klavíristy Federica Colliho v dílech Sergeje Prokofjeva, Johanessa Brahmse a Fazila Saye.

    • Autor:
    • Publikováno: 17. února 2022

    Komentáře k článku: Byčkov se vrací k s Ullmannem či Brahmsem

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,