Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Byl to PAN dirigent!

    Za dlouhé roky mého působení v oblasti tzv. hudebně-zábavního divadla jsem poznal řadu skvělých dirigentů. V Teplicích to byl Franta Popp, v Plzni pan Jaromír Otto Karel, za všechny karlínské nominuji třeba Miroslava Homolku, z Ostravy Vláďu Brázdu. V Brně patřili mezi tyhle mušketýry, kteří místo kordů vládli mistrně taktovkou, hned dva: Jiří Karásek a Arnošt Moulík. Když jsem nastoupil do Reduty, byli tu oba. Žádní dva kohouti na jednom smetišti. (Reduto, promiň, kdepak smetiště, vždyť tu kdysi koncertoval i Mozart, operetu šéfoval Oldřich Nový!) Respektovali se, ctili, přátelili. Premiéru West Side Story si bratrsky rozdělili – každý oddirigoval polovinu!

    Arnošt přišel do Brna po krátkém působení v Karlíně a setrval tu čtyřiadvacet divadelních sezon. Násobme to zhruba třemi a zjistíme, kolik titulů nastudoval a dirigoval. (Vyjmenovat je by zabralo půl strany DN!) Byly to operety, klasické muzikály i hudební komedie – k jedné zkomponoval také hudbu. Některé z muzikálů tu měly československou premiéru. (Podobně jako po revoluci, kdy to byl opět on, kdo jako první dirigoval Bídníky, Ježíše a další světové tituly v Praze.) Měl absolutní sluch, takže nemilosrdně odhadoval naše intonační nepřesnosti. Byl to i správný šoumen, který právem způsobil, že při děkovačkách patřil velký podíl ovací i dirigentovi. Kdysi mě udivilo, že Arnošt někdy neměl na dirigentském pultíku partituru. Zkrátka ji nepotřeboval. Byl to PAN dirigent!

    A člověk? Měl rád společnost, přátele, zábavu, dobrá a rychlá auta. Jeden čas vlastnil i karavan. Výborně vařil, jeho čína neměla konkurenci. Tahle záliba jednou způsobila, že přestávka odpoledního představení byla mnohem delší než obvykle. Nebyl si jistý, zda vypnul hořáky na plotně. Tak ujížděl zběsile do bytu na Lesné…

    Arnošt byl původem „čížek“, jak se v Brně říká, do Prahy se několikrát vracel, až tu zůstal do konce svých dní. Ale do historie brněnské Zpěvohry se výrazně zapsal, stále tu hostoval, měl v Brně rodinu své manželky, která se o něho v nemoci vzorně starala. Nevím, zda a jak na svého významného dirigenta současné Národní divadlo Brno vzpomene. Ale nám, kteří jsme měli tu čest a radost s ním spolupracovat, vzpomínky nevyblednou…

    František Zacharník (emeritní šéf zpěvohry Národního divadla Brno)

    • Autor:
    • Publikováno: 23. ledna 2023

    Komentáře k článku: Byl to PAN dirigent!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,