Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Carmen bez kudrlinek

    Zřejmě nejpopulárnější operu všech dob, Carmen Georga Bizeta, v Jihočeských Budějovicích neprezentují jako sled oblíbených hitů, ale vyprávějí drsný příběh tragické lásky. Střet dvou lidí, kteří neuhnou ze svého ani za cenu sebezničení. Konflikt ženského a mužského principu milování, konflikt touhy a zrady.

    Carmen

    Lázar Calderón (Don José) a Sandra Schwarzhaupt (Carmen) FOTO MICHAL SIROŇ

    Operu drasticky vykrátili, nešetřili ani oblíbená místa, která posluchačům mohou citelně chybět, třeba dětské hraní na vojáčky. Dokonce i některé hity zkrátili. Mario de Rose spolu s Janou Kališovou k opeře přistoupili se vzácnou synergií hudebníka a režisérky, a postupovali v zásadě stejně jako před třiceti lety Peter Brook. Také vyšli z první verze opery s mluvenými dialogy, z nichž ovšem zbyly jen nejnezbytnější repliky, zbavili se všeho jen vnějškového a dekorativního, v libretu, v hudbě i ve vizuálu – žádné folklorní či cikánské tance, žádný španělský kolorit, žádné efektní barvy, ale všední oblečení odněkud z jihu Evropy. Vyhodili všechno, co by odvádělo od konfliktu Carmen a dona José, co by rozptylovalo až antický rozměr jejich tragédie.

    Dirigent potlačoval efekty partitury, mírnil tempa, každou část opery začlenil do logického celku s vědomím její funkce a s ohledem na pasáže související. Orchestrální hráči však chybovali víc než je za Roseho zvykem, horny, ani flétnové sólo k „Arlésance“ nebylo jisté.

    Kališová organizuje zdánlivě přirozené jednání postav, ovšem ve významově přesné a účelné zkratce.

    Českobudějovická Carmen není pro hudební fajnšmekry, ale pro milovníky dramatických, sugestivně podaných příběhů. Platí to i pro mileneckou dvojici: Sandra Schwarzhaupt má pro Carmen nezvykle světlý vysoký hlas a dlouhé blond vlasy, spíš hrdá Pařížanka než Cikánka, Lázaru Calderónovi pro part dona José chybí objem a dramatičnost hlasu, nicméně oba pěvecky odvedli se ctí vše potřebné a přidali to nejpodstatnější: strhující zobrazení hrdých osobností ve fatálním konfliktu. Ostatní obsazení bylo na solidní úrovni, Alexandr Beň coby neokázalý Escamillo, Petra Perla Nôtová až příliš lyrická Micaëla. Eva Štruplová, Dagmar Volfová, Josef Moravec a Aleš Voráček se spolu se Schwarzhaupt mimo jiné blýskli v obtížném kvintetu.

    Jihočeské divadlo České Budějovice: Georges Bizet: Carmen. Libreto podle novely Prospera Mériméea Henri Meilhac a Ludovic Halévy. Inscenační úprava mluvených dialogů a režie Jana Kališová, hudební nastudování a dirigent Mario De Rose, scéna a kostýmy Jana Zbořilová a Agnieszka Pátá, sbormistr Martin Veselý, pohybová spolupráce Jaroslava Leufenová. Premiéra 21. února 2014.


    Komentáře k článku: Carmen bez kudrlinek

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,