Čas naplněný na tři životy
Milovala přírodu, šumění lesa i vln v oceánu, sběr borůvek i hub. A také milovala své děti. Každé svým vlastním originálním způsobem, tak, jak jsme to potřebovali.
Foto archiv
Zuzana Skalníková, herečka, dabérka a – pro mne – hlavně maminka. Lásku projevovala jak v slově, objetí či úsměvu, tak i v činu – živila a organizovala šestičlennou rodinu s energií závodního koně. Téměř každý víkend nás brala na výlety do přírody, zajišťovala půjčení chalup od kolegů a přátel, balila, vybalovala, prala a uklízela, vařila, starala se o psa a kocoura, chystala nás do školek a škol a minimálně desetkrát do roka chystala hostiny na oslavu našich svátků a narozenin. Malovala krásné obrazy na plátna, housle i kameny, hrála v divadle a mluvila Mufa. Jak to všechno zvládala, netuším, ale nikdy si nestěžovala. Když jsme byli větší a bylo potřeba, vždy u nás mohl být na delší či kratší dobu ubytován ten či onen přítel, přítelkyně, kamarád. Nikdy neodmítla někomu pomoct. Jednou na Vánoce k nám pozvala dva lidi bez domova. Zatímco my diskutovali, kdo přijde a jak bude vypadat, ona v klidu balila dárky a vařila dva druhy polévky. Co bude, bude. Hlavní je, co uděláme my. Možná se nedožila tolika let, ale čas, který jí byl dán, naplnila minimálně na životy tři. Jsem vděčná, že to byla právě moje maminka. Když hrála v Minoru Malého Prince, představení končilo stejně jako v knize – nechává se uštknout hadem a loutka zůstává bezvládně na jevišti, kdežto máma se v bílém vznesla vzhůru. Vím, že to samé se stalo i teď.
Barbora Nižnanská
Komentáře k článku: Čas naplněný na tři životy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
