Čelákovické glosy (No. 1)
Po úspěšné premiéře na Dnech nové opery v Ostravě před dvěma lety (pod názvem Sezname, otevři se!) zpracoval Martin Smolka novou verzi díla . Místo komorního orchestru hraje jen smyčcové kvarteto rozšířené o klavír a harfu, chybí také komorní sbor. V průběhu práce se ukázalo, že nepůjde jen o přeinstrumentování – skladatel nakonce celých dvacet minut opery přepsal; dílo má teď také pozměněný název Bludiště seznamů.
Při zhlédnutí nové verze jsem si uvědomil jistou příbuznost Bludiště s Ligetiho Aventures & Nouvelles Aventures (1962 – 65): možná podobnost je ve volbě hudebních prostředků a jejich traktování, jinak jde o odlišná díla – v Bludišti spolu aktéři nekomunikují, kompozice je zásadně bezdějová.
V komorním provedení zřetelně vynikla mimořádná virtuozita skupiny Boca Loca Lab (Pavol Smolárik, Daniel Šváb, Vendula Holičková, Bára Mišíková). Nejen perfektní zvládnutí velkého kvanta textu, ale také hlasová a výrazová perfekce. Podobné kvality měl i výkon kontratenoristy Jana Mikuška a instrumentalistů (smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce, Jana Holmanová – klavír, Hedvika Mousa Bacha – harfa); hrálo se bez viditelného dirigenta, jen občas udával tempo a nástupy primárius Alexej Aslamas.
V komorním prostoru divadla Alfred ve dvoře přirozeně odpadly scénické efekty využité v ostravském Divadle Antonína Dvořáka (trochu mi chyběly, zvláště videa). Také Jan Mikušek nemá žádné převleky (lyžař, orientální kněz, oblečený plavec), je kostýmován – stejně jako Boca Loca Lab – v černém unisexu s šátkem na hlavě.
Repríza začátkem listopadu (takřka po půl roce od prvního provedení) byla silným zážitkem a měla zřetelný úspěch.
///
Více na i-DN:
Komentáře k článku: Čelákovické glosy (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)