Čelákovické glosy (No. 14)
Dirigent Tomáš Hála se věnuje francouzské barokní opeře už od sklonku devadesátých let. Jeho nastudování opery Castor et Pollux od J. P. Rameaua (premiéra v roce 1999 ve Stavovském divadle) bylo velkou událostí. Tentokrát postavil před posluchače pražské konzervatoře (kde teď působí) podobně velkou výzvu, jako tehdy před soubor opery ND: nastudoval a provádí s nimi (poprvé u nás) Psyché od J. B. Lulyho.
Velkou barokní operu upravil pro tento účel do komorní verze: zkrátil ji prakticky o polovinu a přeinstrumentoval (hrály dvoje housle a violoncello, cembalo a varhanní pozitiv). Kromě přípravy zpěváků (role jsou obsazeny několikrát, aby si všichni mohli „vyzkoušet“ náročnost vokální sazby i jazyka – zpívalo se francouzsky) se samozřejmě věnoval i instrumentalistům, které vedl k historicky stylové hře. Herecký projev s využitím základní barokní gestiky se studenty připravili režisér Tomáš Šimerda a choreografka Marcela Benoni. Režijní koncepce pracovala kromě historické stylizace také se soudobými prvky – komorní sbor byl zpočátku představen jako partička hipsterů, kteří ovšem později kromě zpěvu tančili i barokní tance.
Psyché. FOTO archiv PK
Premiéra byla v březnu, červnová repríza, které bohužel nemohla předcházet opakovací zkouška, potvrdila jistotu nastudování hudebního i hereckého. Instrumentalisté i zpěváci pružně reagovali na občasný dirigentův pokyn (často jen hlavou, protože měl plné ruce práce – hrál střídavě na cembalo a varhanní pozitiv).
Taková úroveň provedení by nebyla možná bez velkého pracovního vkladu studentů. Na malém jevišti konzervatorního divadla se pohybovali v obou stylových rovinách (současné i barokní) zcela samozřejmě; slyšeli jsme dobře vedené, nezkažené hlasy, které mají možnosti dalšího vývoje. Za všechny sólisty – kromě konzervatoristů zpívali i dva jejich spolužáci, dnes už posluchači AMU – jmenuju Šárku Stejskalovou, na jejímž výkonu se vůbec nepoznalo, že vystoupila v roli Venuše poprvé.
Psyché a Amor. FOTO archiv PK
Výsledná pozitivní energie, která vyzařovala z jeviště, ve mně doznívala ještě druhý den. Na rozdíl od negativního pocitu z Figarky ve Venuši ve Švehlovce, který bohužel taky přezníval…
Divadlo Na Rejdišti, Praha – Jean Baptiste Lully: Psyché. Hudební nastudování, cembalo, varhanní pozitiv Tomáš Hála, režie Tomáš Šimerda, choreografie Marcela Benoni, scéna Vladimír Soukenka, kostýmy Josef Jelínek. Premiéra 9. 3. 2017 (psáno z reprízy 8. 6. 2017).
Komentáře k článku: Čelákovické glosy (No. 14)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
