Čelákovické glosy (No. 30)
Klímovo romaneto Utrpení knížete Sternenhocha, pohled na peripetie života temným, černým zvětšovacím sklem, zaujalo zkušeného divadelníka Ivana Achera, autora hudby k více než stovce činoherních inscenací. S dílem se setkal už roku 2007, kdy spolupracoval na jeho uvedení v Divadle Komedie.
Národní divadlo / Nová scéna, Praha – Ivan Acher: Sternenhoch. Repro ND
Do nynější opery přenesl ze své tehdejší scénické hudby asi pětiminutovou pasáž, árii Helgy. Klímův text si upravil na libreto a zkomponoval „komorní taneční operu, tragikomickou ludibrionistní“. Obsahem je fantaskní příběh manželství degenerovaného knížete Sternenhocha s ošklivou Helgou, která v těhotenství zkrásní. Po porodu zabije jejich syna a má milence, s nímž chce uprchnout. Když se o tom Sternenhoch dozví, zabije oba. S mrtvou Helgou pak souloží v hladomorně, kde ho ráno najdou šíleného. Po dvou dnech umírá na otravu krve.
Při kompozici počítal s konkrétními představiteli (Vanda Šípová – Helga a Sergej Kostov – Sternenhoch). FOTO PATRIK BORECKÝ
Acher si nechal svoje libreto přeložit do esperanta, aby vyloučil věcné sdělení ve zpěvu. Informaci /překlady do češtiny a angličtiny/ přinášejí titulky. Při kompozici počítal s konkrétními představiteli, v expresivních partech využívá jejich schopnosti. Partitura je napsána pro housle/violu, kontrafagot a citeru. Konečnou zvukovou podobu instrumentální složky určuje elektronicky modifikovaný zvuk. Stylově jde o kombinaci muzikálové sazby s prvky minimalismu. Výsledkem je posluchačsky vstřícná hudba, která velmi dobře postihuje ducha předlohy a dramatické peripetie.
Režisér Michal Dočekal inscenuje temnou podívanou na prakticky odstrojeném jevišti, FOTO PATRIK BORECKÝ
Režisér Michal Dočekal inscenuje temnou podívanou (s obligátním kouřem) na prakticky odstrojeném jevišti, shora spuštěný mrazící box funguje jako hladomorna. Klímův postulát se vším si hrát, všemu se smát (hra i smích nejsou veselé, ale groteskní a přízračné) je scénicky artikulován poutavým způsobem, vizuální provokace není příliš drastická.
Na působivém tvaru měli významný podíl (vlevo Sergej Kostov v roli Sternenhocha, s houslemi Tereza Marečková v roli čarodějnice Kuhmist). FOTO PATRIK BORECKÝ
Na působivém tvaru měli významný podíl interpreti: Sergej Kostov v exponované hlavní roli, Vanda Šípová jako Helga, z brněnského Divadla Husa na provázku hostující instrumentalistka a pěvkyně (v roli čarodějnice Kuhmist) Tereza Marečková, dále Jiří Hájek (poeta-milenec) a Luděk Vele (krátká role otce Helgy). Zbytečně přepjatá byla ovšem intenzita zvuku (zvukový design Eva Hamouzová), v prvním okamžiku skoro na hranici bolesti.
Z dobře zvolených a správně namíchaných ingrediencí vznikl úspěšný produkt (Vanda Šípová – Helga). FOTO PATRIK BORECKÝ
Z dobře zvolených a správně namíchaných ingrediencí (horrorový děj, lehce provokativní hudba) vznikl úspěšný produkt, uživatelsky vstřícný, žánrově na pomezí muzikálu a opery. Pro české publikum může být Acherův Sternenhoch prvním krokem k opravdu „tvrdé“ soudobé hudbě, která se jinak vnímateli spíše vzpírá a vyžaduje jeho aktivitu.
…
Národní divadlo / Nová scéna, Praha – Ivan Acher: Sternenhoch. Autor libreta: Ivan Acher, hudební nastudování: Petr Kofroň, režie: Michal Dočekal, scéna: Marek Cpin, kostýmy: Eva Jiřikovská, choreografie: Lenka Vagnerová, světelný design: Ondřej Kyncl, dramaturgie: Beno Blachut, zvukový design: Eva Hamouzová. Housle, viola: Tereza Marečková, Kontrafagot: Lukáš Svoboda, Citera: Michal Müller. Premiéra 7. dubna 2018.
///
Více na i-DN:
Jen tak cestou z divadla (No. 25)
Komentáře k článku: Čelákovické glosy (No. 30)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
