Ceny Evening Standard 2019
Pětašedesát let se už ve Velké Británii udělují ceny deníku Evening Standard. Distribuují se zdarma, proto jsou s cenami spojováni i významní donátoři a sponzoři. Tentokrát byla anketa spojena se značkou Michael Kors.
Navzdory tomu, že se jedná o noviny, které nemají s divadlem jinak nic společného, pro oceněné herce a soubory patří Evening Standard Awards vedle Laurence Olivier Awards k nejprestižnějším oceněním, která lze v Británii získat. Než zveřejníme výsledky 65. ročníku, obraťme se k velmi zajímavé historii těchto cen a také k systému hodnocení.
Systém hodnocení
Vybraná porota se skládá z kulturních novinářů a divadelních kritiků, jejichž složení se proměňuje. V 65. ročníku v Advisory Judging Panel zasedli: divadelní kritik Evening Standard Nick Curtis; sloupkař Daily Mail Baz Bamigboye; divadelní kritička WhatsOnStage Sarah Crompton; kulturní redaktor Guardianu a rozhlasový publicista Mark Lawson; editorka kritické rubriky The Stage Natasha Tripney; divadelní zpravodaj z Londýna pro International New York Times Matt Wolf; kritička na volné noze Holly Williams; editor Evening Standard George Osborne. Návrhy na ceny jsou konzultovány s předsedou správní rady Evening Standard Justinem Byamem Shawem. Skupina hodnotitelů, Sarah Crompton, kritik Sam Marlowe a zakladatelka a editorka serveru afridiziak.com Sophia A Jackson navrhli tipy na Cenu Charlese Wintoura pro nejslibnějšího mladého dramatika.
Z historie
The Evening Standard Theatre Awards vznikly v roce 1955 a jsou nejstarším existujícím ceremoniálem ve Velké Británii, který se rok co rok opakuje už 65 let. Vznikly proto, aby upozornily na nejlepší divadelní počiny předchozího roku v oblasti Londýna. Jsou ekvivalentem broadwayských Drama Desk Awards. Pořadatelem těchto cen je od roku 2009 majitel novin, Jevgenij Lebeděv (*1980) se skutečně pozoruhodnou rodinnou historií. Faktem je, že v době, kdy noviny koupil, je zachránil před krachem a začal distribuovat zdarma. V Británii je čtou na dva miliony lidí.
Proměnlivé kategorie
Od roku 1955 některé kategorie zůstávají stálé (i s právem některý rok cenu neudělit), postupně přibývají kategorie další, případně ty starší jsou přejmenovány a většinou spojovány se jménem některého důležitého novináře navázaného na Evening Standard. Například s Charlesem Wintourem, zástupcem šéfredaktora v roce 1955, který inicioval vznik cen, či s někdejším dlouholetým divadelním recenzentem těchto novin Miltonem Shulmanem.
Ceny se nyní udělují v těchto kategoriích: nejlepší hra, nejlepší režisér, nejlepší herec, nejlepší herečka, nejlepší muzikál, nejlepší výkon v muzikálu (od roku 2013), nejlepší scénograf, nejlepší komedie (do roku 2001), Cena editora – nyní Shooting Star, nejslibnější dramatik, nejslibnější nováček (nyní Objev roku), Speciální cena (od roku 1968; od roku 2009 Lebeděvova cena). Jednou ze zajímavostí je, že cena za nejlepší původní hru nebyla v prvním ročníku udělena pro neshody hlasujících a místo toho byla jednorázově udělena cena za nejkontroverznější hru Beckettovu Čekání na Godota. Příležitostně jsou ke stabilním kategoriím přidávána další nepravidelná ocenění. Slavnostní ceremoniál se odehrává pokaždé v jiném londýnském divadle, 65. ročník se pořádal v divadle Palladium.
Výsledky 65. ročníku
Nejlepší herec
Andrew Scott za postavu Garryho Essendina ve hře Noela Cowarda Present Laughter, Old Vic
Nejlepší herečka
Maggie Smith za postavu Brunhilde Pomsel, židovské ženy, která pracovala pro Josepha Goebbelse, v polodokumentární hře Ch. Hamptona A German Life, Bridge Theatre
Nejlepší hra
Sweat, drama Lynn Nottage inspirované hornickou stávkou v roce 1984 v Mansfieldu, Donmar Warehouse & Gielgud Theatre
Nejlepší režisér
Robert Icke, za úpravu a režii her The Doctor (inspirováno A. Schnitzlerem) a The Wild Duck (inspirováno H. Ibsenem), Almeida Theatre
Nejlepší muzikál
Evita, objevná verze známého muzikálu v režii Jamie Lloyda, Regent’s Park Open Air Theatre
Nejlepší výkon v muzikálu
Anne-Marie Duff za roli Charity Hope Valentine v muzikálu Sweet Charity, Donmar Warehouse
Nejslibnější talent
Laurie Kynaston za roli teenagera ve hře Floriana Zellera The Son, Kiln & Duke of York’s
Nejslibnější dramatik
Jasmine Lee-Jones za pozoruhodnou hru prezentující rozhněvané hlasy mladých černých žen a zkoumání témat dne jako politická manipulace, identita a rasa pod názvem seven methods of killing kylie jenner, Royal Court
Nejlepší scénograf
Bunny Christie za vytvoření pohádkového světa pro nápaditou imerzivní show A Midsummer Night’s Dream, Bridge Theatre
Lebeděvova cena
Peter Brook za přínos divadlu – nejslavnější žijící režisér poválečné generace (94 let), který začal svou kariéru na sklonku čtyřicátých let minulého století a pracuje dodnes
Cena editora
Sir Ian McKellen za inscenaci On Stage, která je jeho scénickou biografií – na zájezdech s tímto projektem projel na 80 různých divadel, v Londýně se hrála do 5. ledna v Divadle Harolda Pintera
Komentáře k článku: Ceny Evening Standard 2019
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)