Ceny Olivier Awards 2020 byly předány online
Vítězové letošní divadelní ankety Olivier Awards 2020 s Mastercard byli vyhlášeni 25. října ve speciálním programu ITV, natáčeném v divadle London Palladium a streamovaném na kanálu YouTube Official London Theatre. Moderátorem akce byl Jason Manford, který mimo jiné předal sedmou sošku Oliviera Ianu McKellenovi u příležitosti jeho 80. narozenin. Ten v minulém roce uskutečnil velkolepý projekt: s talk show o svém životě a práci objel celou Británii, navštívil na osmdesát divadel a jeho představení viděly asi 4 miliony diváků.
Speciální cenu textaři Donu Blackovi předal jeho dlouholetý spolupracovník, skladatel Andrew Lloyd Webber, a čestný host přenosu, vévodkyně z Cornwallu a manželka prince Charlese Camilla, která přednesla cituplný projev o důležitosti a odolnosti divadla: Věřím v divadlo. Je to úrodná půda kulturního života, fórum pro debaty a mocný prostředek k budování komunity. A ještě důležitější pro nás, kdo věříme v divadlo, je víra v jeho odolnost. Ráda bych poděkovala všem aktivním pracovníkům v oblasti divadla za jejich odhodlání a flexibilitu. Vytrvejte prosím, potřebujeme vás a scházíte nám!
V rámci letošních Olivier Awards se objevili jak nováčci (svou první cenu za svůj debut získal třeba Sam Tutty), tak umělečtí matadoři, kteří byli oceněni už po několikáté (například choreograf Matthew Bourne převzal již devátou sošku a scénograf Bob Crowley třetí sošku za scénografii). Nejlepší herečkou roku se stala Sharon D. Clarke za roli paní Lomanové v inscenaci Smrt obchodního cestujícího v londýnském Young Vic Theatre. Tato inscenace přenesla děj hry Arthura Millera z padesátých let minulého století do afroamerické komunity a dodala mu novou aktuálnost. Za její režii si vysloužily ocenění režisérky Marianne Elliott a Miranda Cromwell.
Elliott připomněla dvojlomnost současné umělecké situace: Dnešní den je šťastný a nešťastný zároveň: šťastný proto, že si uvědomujeme, co pro nás divadlo znamená, a nešťastný tím, že nevíme, kdy se k nám znovu vrátí. Jakékoli představení, které se za dnešních podmínek odehraje, je nutně ztrátové. Většina divadelníků je na volné noze, a tak propadli sítem finanční podpory a od března jsou bez příjmu. Ale je to i šťastný den, protože nám znovu připomíná, čeho je divadlo schopno, jak se dokáže dotknout našich srdcí, myslí i duší.
Inscenace Cowardovy komedie Present Laughter (u nás uvedené v rámci NT Live jako Slunce v pasti) z The Old Vic získala dvě ceny za herectví: Andrew Scott ji převzal jako nejlepší herec v hlavní roli a Indira Varma jako nejlepší herečka ve vedlejší roli. Scott prostřednictvím hovoru přes Skype poukázal na to, že komedie většinou bývají pokládány za chudého příbuzného tragédií, ale že je to právě smích a dobrá nálada, čeho je nám v dnešní době nejvíce zapotřebí. Jamie Lloyd Company získala cenu za nejlepší inscenaci klasické hry za novátorské „rapové“ ztvárnění Cyrana z Bergeracu v režii Jamieho Lloyda s Jamesem McAvoyem v hlavní roli.
Po třech oceněních si odnesly zbrusu nové muzikály Dear Evan Hansen a & Juliet. První jmenovaný muzikál obdržel cenu Mastercard za nejlepší novou hudbu a skladatelé Benj Pasek a Justin Paul za nejlepší původní píseň. Nad cenou za nejlepší mužský herecký výkon v muzikálu jásal mladičký Sam Tutty. Miriam-Teak Lee, nejlepší herečka v titulní roli z muzikálu & Juliet (variace na shakespearovské téma, v němž Julie přežije), přidala – jako jedna z mála osobně přítomných umělců – píseň. V tomto muzikálu s největším počtem devíti nominací zabodovali ještě Cassidy Janson a David Bedella s oceněním za nejlepší ženský a mužský herecký výkon ve vedlejší muzikálové roli.
Nejlepší britskou hrou loňského roku se stal Leopoldstadt Toma Stopparda. Sir Stoppard při této příležitosti pozdravil diváky přenosu slovy: Tato soška ztvárňuje Laurence Oliviera v roce 1937, tedy shodou okolností v roce, kdy jsem se narodil. Bylo mi devětadvacet let, když jsem dostal příležitost pracovat v jeho souboru. Nejmladšímu herci v inscenaci Leopoldstadtu bylo devět let, takže se dá hovořit o předání štafety z generace na generaci. Rád bych vedle Sonii Friedman a Patricka Marbera poděkoval i všem dalším, kdo drží tuto symbolickou pochodeň zapálenou v době, kdy divadla potemněla, protože je do temnoty uvrhlo něco, co nás přesahuje.
Kompletně ženský tým zaujal hrou o alžbětinské básnířce 17. století Emilii Bassano pod názvem Emilia a odnesl si tři ceny. Cena Noëla Cowarda za nejlepší komedii patří dramatičce Morgan Lloyd Malcolm, cena za nejlepší kostýmy Joanně Scotcher a za nejlepší zvukový design Emmě Laxton. Vedle inscenací, které byly v minulé sezoně k vidění v londýnském West Endu (kandidáty totiž doporučují producenti her inscenovaných v komerčních divadlech či v transferech právě do West Endu), pamatovalo ocenění Vynikající úspěch v oblasti nezávislého divadla na autorského herce Richarda Gadda a jeho Baby Reindeer, depresivní monodrama o stalkingu z Bush Theatre.
V operních a tanečních kategoriích získala ocenění za nejlepší novou taneční produkci Ingoma od Mthuthuzeliho Novembera, vytvořená pro Cassa Pancho’s Ballet Black, a nejlepší novou operní produkcí se stala inscenace Deborah Warner Billy Budd z Royal Opera House. Sara Baras převzala taneční cenu za choreografii a taneční výkon v Ballet Flamenco – Sombras v Sadler’s Wells a kolektiv Children’s Ensemble operní cenu za společný výkon v inscenaci opery Benjamina Brittena Noye’s Fludde v Theatre Royal Stratford East.
Komentáře k článku: Ceny Olivier Awards 2020 byly předány online
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)