Unavené múzy
V Národním divadle byly 28. března uděleny Ceny Thálie za rok 2014. Dvaadvacátý ročník již podesáté moderoval dramatik, režisér a herec Antonín Procházka. A diváci se opět dočkali několika jeho mouder a neotřelých metafor, hned na úvod například zaznělo: Múzy jsou nehmotné bytosti, které lehce poletují nad umělci. Tu a tam některého z nich políbí, tento šťastlivec potom vytvoří krásné, nesmrtelné dílo. Stane se slavným, bohatým a začnou ho obletovat reálné slečny z masa a kostí. Tak tahle nějak vypadá romantická představa o práci herce…
Tradiční ceny Thalie – skleněné vázy z dílny Bořka Šípka.
Moderátor také přidal nebývalé množství „humorných“ přeřeknutí, kterým se smál především on, několik oceněných a hostů překřtil a několikrát zopakoval, že letos máme už pětadvacátý ročník (čtvrt století ovšem oslavila Herecká asociace, ne Ceny Thálie…). To všechno lze přičíst na vrub nervozity z přímého přenosu na ČT1. Co však nelze odpustit, je příšerná úroveň některých uměleckých předělů – nekonečně hrůzostrašné bylo především vystoupení Martina Trnavského alias Ignáce Pičmana. Organizátoři označují Thálie jako „svátek divadla“, ráda bych tedy podotkla, že je možné slavit i kultivovaně a s grácií (když už ne vtipně).
Tři otázky pro Lukáše Melnika
Thálie pro činoherce do 33 let se neuděluje za konkrétní roli, ale za „zásluhy“. Přesto se zeptám, která role byla nejnáročnější, které zkoušení bylo nejtěžší?
Jednoznačně bych začal rolí Menuchima v Jobovi, kterého režíroval Martin Františák. Bylo to zkoušení velmi náročné – jak fyzicky, tak i psychicky. Ztvárnit postiženého kluka, který není schopen se postavit na vlastní nohy, natož promluvit, bylo pro mne obrovskou výzvou. Satisfakcí za tak náročnou práci a vynaložené úsilí bylo uznání – nejen diváků, ale i odborných lékařů.
Pestré vrstvy v dramatizaci Tomáše Vůjtka a v režii Janusze Klimszi bych na svém žebříčku náročnosti dosadil na třetí místo. Ostravská mentalita horníků si také vyžádala „speciální“ přípravu a návštěvu důlních prostor. Pochopili jsme, alespoň okrajově, jak těžké a nebezpečné je to povolání. Pracovat několik desítek metrů pod zemí v ne příliš zajištěných štolách s neustálým rizikem výbuchů a závalů, sebere odvahu i těm nejotrlejším.
A prvenství bych udělil postavě Pavla Maliny v Petrolejových lampách opět v režii Martina Františáka. Syfilis je v dnešní době sice chorobou léčitelnou, ovšem podle alarmujících statistik také stále aktuálním problémem. Nastudovat jednotlivá stadia příjice bylo pro mne krajně nepříjemné. Studijní přípravy byly náročné, ale herecké zkoušky, potlesk diváků a objetí ve zbytku sil s mou hereckou partnerkou Sylvii Krupanskou mi všechnu vynaloženou snahu vždy vynahradily.
Je Divadlo Petra Bezruče vaše „divadlo snů“?
Kdybych dostal tuto otázku před několika lety při studiích na JAMU, nebyl bych schopen tak jednoznačně odpovědět. Dnes však vím, že je. Soubor Divadla Petra Bezruče pracuje jako jeden celek, jedna duše. Panuje zde neuvěřitelně přátelská atmosféra. Umělecký šéf Štěpán Pácl dokázal své ovečky stmelit a motivovat i v těch nejtěžších chvílích. Nyní jeho otěže přejímá Janka Ryšánek Schmiedtová a věřím, že to nebude jiné. DPB je divadlo hodné slávy a uznání, kterých se mu právem dostává.
Komu byste udělil svou soukromou Thálii?
Soukromou Thálii bych udělil každému herci, který nechodí do divadla jako do práce s „píchačkou“. Každému, který se nespokojí s průměrem, ale stále na sobě pracuje, hledá a posouvá své vlastní hranice.
Lenka Dombrovská
Ceny Thálie za rok 2014
Činohra
Ženský výkon
Vilma Cibulková
(role Leni Riefenstahlové v inscenaci Leni, Divadlo v Řeznické, Praha)
Mužský výkon
Michal Isteník
(role Čičikova v inscenaci Mrtvé duše, Městské divadlo Brno)
Opera
Ženský výkon
Ivana Veberová
(role Mařenky v opeře Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta, Divadlo J. K. Tyla, Plzeň)
Mužský výkon
Aleš Briscein
(role Jaroměra v opeře Zdeňka Fibicha Pád Arkuna, Národní divadlo, Praha)
Opereta, muzikál a jiný hudebnědramatický žánr
Ženský výkon
Hana Fialová
(role Edith Piaf v muzikálu Edith a Marlene, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava)
Mužský výkon
Tomáš Savka
(role Che v muzikálu Evita, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava)
Balet a pantomima a jiný tanečnědramatický žánr
Ženský výkon
Tereza Podařilová
(role Markýzy de Merteuil v baletu Valmont, Národní divadlo, Praha)
Mužský výkon
Richard Ševčík (titulní role v baletu Spartakus, Divadlo J. K. Tyla, Plzeň)
Ceny za celoživotní dílo
Josef Zíma (opereta a muzikál)
Blanka Bohdanová (činohra)
Blanka Josephová Luňáková (loutkové divadlo)
Dagmar Ledecká Šebková (balet)
Zdenka Kareninová (opera)
Zvláštní cena Kolegia pro udělování Cen Thálie
Eva Kröschlová (tanečnice, pedagožka, choreografka a teoretička)
Cena prezidia Herecké asociace pro mladého umělce do 33 let v oboru činoherní tvorby
Lukáš Melnik (Divadlo Petra Bezruče, Ostrava)
Komentáře k článku: Unavené múzy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
