Česká filharmonie nahrává Mou vlast

Z důvodu pandemie se natáčení Mé vlasti se současným šéfdirigentem a uměleckým ředitelem uskuteční o téměř dva roky dříve, než bylo původně v plánu. V jarních měsících pak dojde na další nahrávací projekt – hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša natočí s Českou filharmonií Zrání a Pohádku léta od Josefa Suka.

Má vlast provází Českou filharmonii od jejích počátků. V roce 1925 ji Václav Talich uvedl na prvním koncertě filharmoniků, který byl živě přenášen rozhlasem, a o čtyři roky později se stala i prvním dílem, jež Česká filharmonie nahrála na desku. Od té doby orchestr Mou vlast natáčí s většinou svých šéfdirigentů a nyní tedy i se současným šéfem Semjonem Byčkovem. V příštích sezonách bychom s ním vedle Mahlerovského cyklu rádi nahráli i další podobně významná díla českého repertoáru, mimo jiné symfonie Antonína Dvořáka či Janáčkovu Glagolskou mši, říká generální manažer Robert Hanč, který je v České filharmonii zodpovědný za koncertní, zájezdovou a nahrávací činnost. Co se týče vydání a distribuce, o nich se zatím stále jedná s několika nahrávacími společnostmi a zároveň s několika distributory. Existuje totiž možnost, že Mou vlast vydá přímo Česká filharmonie pod svým labelem Czech Phil Media, doplňuje.

Má vlast hrála v dějinách České filharmonie vždy významné místo. První úplné provedení Mé vlasti se konalo v roce 1901 ve smíchovském pivovaru. Když Joseph Goebbels za nacistické okupace požadoval, aby Česká filharmonie vystoupila v Berlíně a v Drážďanech, šéfdirigent Václav Talich dal jako vzdorné gesto na program právě Mou vlast. Tutéž skladbu pak v roce 1945 řídil Rafael Kubelík na „koncertě díkůvzdání“ za čerstvě osvobozené Československo a po pětačtyřiceti letech vybral Mou vlast opět na program koncertu k prvním svobodným československým volbám.V listopadu 2020 šéfdirigent a umělecký ředitel Semjon Byčkov spolu s Českou filharmonií oslavil 30 let od tohoto historického okamžiku koncertem, na němž zazněl cyklus Smetanových symfonických básní znovu. Koncert, který se kvůli protiepidemickým opatřením konal bez posluchačů v sále, sledovalo na ČT art 103 tisíc diváků, což představuje v historii tohoto kanálu rekord, a dalších 73 tisíc zhlédnutí měla Má vlast na Facebooku.

S Českou filharmonií provedl Semjon Byčkov Mou vlast poprvé už v říjnu 2019. Sám říká, že pro něj bylo absolutně vyloučené, aby se stal uměleckým ředitelem prvního českého orchestru, aniž by tento cyklus šesti symfonických básní zahrnul do svého repertoáru. Ale nemohl jsem v Praze předstoupit před orchestr a před publikum a provést tuto skladbu poprvé. Nejprve jsem ji musel pochopit a takříkajíc do sebe absorbovat, zdůrazňuje. Proto celý cyklus před prvním pražským koncertem uvedl v Kolíně nad Rýnem, v Hamburku, v Madridu, v Clevelandu a jinde ve světě.

V průběhu přípravy Mé vlasti si Semjon Byčkov také opakovaně kladl otázku, proč tento cyklus vytvořený v 19. století ke svým posluchačům stále promlouvá a proč se tak bytostně dotýká i jeho. Podle mě tkví odpověď v jediném pojmu: vlast. Pro Čechy je to jejich vlast, pro jiné národy zase ta jejich. Jsou to kořeny, místo, kde chceme být. A kde jsme – historicky viděno – vždycky chtěli být. A to s sebou přináší lásku, konflikt a bolest. Protože když ztratíme nebo nemáme možnost žít v milovaném místě, objevují se konflikt, tenze i bolest. Vezměte si rok 1918, Československo po stovkách let konečně nezávislé, pak ovšem přichází nacistická tragédie a v roce 1968 přijíždějí sovětské tanky. V té době jsem nebyl v Praze, byl jsem v Leningradu, ale tolik, tolik jsem se styděl. V roce 1989 sametová revoluce a zem konečně svobodná, vysvětluje Semjon Byčkov a svou úvahu uzavírá: A co potřebujeme dnes? Máme sjednocenou Evropu. Ale kolik je v ní tenzí! Nacionalismus opět posiluje. Je to reakce na globalizaci, kdy individualita jedince není důležitá, přitom lidé nechtějí být jeden jako druhý, chtějí být sami sebou. Ovšem zároveň chtějí žít společně. A sjednocená Evropa bude nádherná, když se podaří zachovat národní identitu všech jejích členů. Teprve potom se podaří žít skutečně pospolu. A to je důvod, proč je Smetanova Má vlast dodnes tak aktuální, současná. Je o nás, je to příběh toho, co žijeme dnes. I to je důvod, proč se mě tak hluboce dotýká. Je to má Má vlast!