Česká hvězda Truda
Filmový zpravodaj oslovil v roce 1933 odborníky z oboru otázkou: Kdo je nejoblíbenější českou herečkou? S velkým náskokem vyšla Truda Grosslichtová před Lídou Baarovou a Anny Ondrákovou. Na filmové plátno vstoupila jako sedmnáctiletá, v české i německé verzi filmu Aféra plukovníka Redla. Natáčela v exteriérech Chodska národně pojaté Psohlavce, ale i v berlínském Babelsbergu Skandal in der Parkstrasse. Uměla to dobře s novináři. Její sklouznutí po zábradlí slavnostního schodiště Národního muzea ve filmu Růžové kombiné jí na řadu let zajistilo popularitu a nálepku roztomilého blonďatého ďáblíka.
Fotografický portrét Trudy Grosslichtové, pohlednice, třicátá léta 20. století FOTO ateliér Ströminger, Praha, Národní muzeum, sign. IIF5642, inv. č. H6E−245741
Gertruda Grossllichtová (narozená 23. 12. 1912 v Praze, zemřela 8. 6. 1995 ve Westgaarde v Nizozemsku) pocházela z česko-židovského prostředí a byla vychována v duchu nové Československé republiky. Díky původu také mluvila německy. Za „převýchovného pobytu“ v dívčím penzionátu v italském Meranu se naučila francouzsky a poprvé se postavila na divadelní prkna při školním představení. Krásná romantická dívka, dávno předtím okouzlená operetou Mamm’zelle Nitouche, našla smysl života. Po návratu začala fotit, dostala se k filmu a ke krátké, ale bohaté divadelní kariéře (1934–1940). Chodilo na ni diváctvo do nuselského Tyláčku a už jako filmovou hvězdu ji angažovala nově vzniklá Malá opereta na Vinohradech (dnes Divadlo U Hasičů). Roční kariéra v podniku Mirka Bukovského jí sice nezajistila honoráře srovnatelné s filmem, nová operetní scéna si nikdy nenašla svou diváckou obec, ale Truda „se vyhrála a vyzpívala“. A hlavně, našla Pištu – operetního zpěváka Štefana Munka, se kterým odešla do angažmá k Oldřichovi Novému, rozjíždějícímu Nové divadlo v pasáži Stýblova paláce. Hrála tam také její maminka, Marja-Světlá Grosslichtová. Okouzlující slečna, Jeho tři vdovy, Kavárnička, ale hlavně Krejčí na zámku, v němž podle kritiky hrála Truda svou nejúspěšnější roli, zženštilého krejčího hrál její muž Štefan Munk. V osmatřicátém Trudu zlákala Paříž. Theatre de Bouffes Parisienens. O úspěchu či nezdaru nemáme dnes hodnověrné zprávy. Oldřich Nový zuřil, ale smluvní pokutu jí nepředepsal a její místo obsadily Hana Vítová a Zita Kabátová. Za necelý rok byli Truda s Pištou zpátky a získali angažmá v operetním souboru Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích. Hráli běžný repertoár té doby, operety Járy Beneše a Karla Hašlera, ale i tradiční tituly. V sezoně 1939/1940 už byli jen stálými hosty. Rasová perzekuce, věznění jejího manžela a totální nasazení – naštěstí v Čechách – ukončily její divadelní kariéru. Přečkala okupaci, její manželství se rozpadlo. Protože se většina členů rodiny nevrátila z koncentračních táborů, byla úzce vázaná na bratra Ottu Grosslichta, který se vrátil ze služby v britské armádě a seznámil ji se spolubojovníkem, Nizozemcem Hansem de Vries. A čtyřiatřicetiletá žena zanedlouho končí oslnivou kariéru herečky jako manželka v nizozemské domácnosti.
Momentka z plovárny, uprostřed Truda Grosslichtová se Štefanem Munkem, třicátá léta 20. století autor neznámý, Národní muzeum, sign. IIF5748, inv. č. H6E−245568
První fotografie ukazuje lifestylový snímek od hlavního producenta fotosek Rudiho Strömingera. Dokonale nalíčená, nasvícená hvězda za decentním obláčkem cigaretového kouře. Esence elegance, šarmu a módního stylu té doby. Fotosky byly tištěny na měkkém papíře, aby byly lacinější a dostupnější pro fanoušky. Druhý snímek, z ruky, snad od neznámého amatéra, zachycuje veselou hereckou společnost na plovárně. Trudu se Štefanem Munkem uprostřed doplňují brněnský operetní zpěvák Jindřich Loukota a oblíbený společník letních radovánek Eduard Kohout.
Komentáře k článku: Česká hvězda Truda
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
