Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Česko-slovenské mosty 2018 (No. 2)

    Třetí den koncentroval festival Setkání Stretnutie svou pozornost k inscenacím autentických textů, jež vznikaly primárně ze soukromých pohnutek, bez prvotního úmyslu je zveřejňovat, a tedy bez literárních, neřkuli jevištně dramatických ambicí.

    Jejich divadelní podoba je tak (či měla by být) přirozeně víc než u inscenací „pravidelné“ dramatiky odvislá od přesvědčení tvůrců, že přináší téma, jež má potenciál rezonovat s diváky tady a teď. To je jak případ martinské inscenace Vojna nemá ženskú tvár dle knihy Svetlany Alexejevičové tak i nitranské Anny Frankové a inscenace Přes ploty Slováckého divadla, které středeční festivalový program otevíralo.

    Premisa aktuálnosti je v případě uherskohradišťské inscenace naplněna nesporně. FOTO SD UH

    Zmíněná premisa aktuálnosti je v případě uherskohradišťské inscenace naplněna nesporně. V čase zjevného nárůstu národoveckých až fašistických tendencí napříč Evropou, tedy i v České republice a na Slovensku (Okamura, Kotleba), sáhlo Slovácké divadlo po edici mailové korespondence, kterou spolu vedli slovenský sociolog Fedor Gál a „Matěj“, sám sebe označující za národního socialistu. Možná bychom mohli psát bez uvozovek, neboť onen mladý muž ze Slovenska se tak asi opravdu jmenuje, nicméně jeho identita zůstává přece jen v jistém zamlžení. Gálova a Matějova kniha Přes ploty tak mimo jiné pracuje s fenoménem anonymity jako podstatným atributem virtuální digitální komunikace dneška. Nechutné hospodské žvásty, jež bychom si dřív spojili s konkrétním obličejem, se nyní slévají v bezejmenné žumpě internetových „diskusí“, jež jsou ideálním prostředím k šíření všemožných zvráceností.

    Matějem se za jistých okolností může stát kdokoli. FOTO SD UH

    Inscenace Michala Skočovského tento jev příhodně pojednává rozdělením Matějovy postavy mezi osm protagonistů různého věku a pohlaví. Vystihuje tím jak problematickou uchopitelnost skrytého diskusního partnera, tak průnik jím prezentovaných postojů rozličnými věkovými a sociálními skupinami: Matějem se za jistých okolností může stát kdokoli. A v neposlední řadě slouží toto řešení k rozehrávání scénických interakcí a situací, jež ilustrují, komentují, ale konečně i oživují epistolární povahu předlohy. Mikroporty této osmičky i občasné zdvojení scén paralelním obrazem z kamery a živé snímání fotografií k naznačenému výkladu patří. Oproti tomu titulkovací zařízení, na kterém jsou vysvětlovány některé pojmy či korigována určitá sdělení, se zdá zbytné, neb inscenaci propůjčuje nadbytečně edukativní nádech.

    Pavel Hromádka a Petr Čagánek. FOTO MAREK MALŮŠEK

    Rušivá je rovněž občasná nabádavost situací. Třeba když si Matěj utírá ruce od kečupu z fastfoodového jídla do papírů s protižidovskými zákony, jimiž předtím Fedor Gál argumentoval. S takovým individuem by stěží zapředl letitou výměnu názorů. V ní on, vlastně již starý, stále však sršatý židovský intelektuál (v „gálovsky“ stylizovaném podání Pavla Hromádky) zůstává konzistentním obhájcem demokracie a lidské svobody, zatímco protivník Matěj prodělává vývoj od dvacetiletého sečtělého, ironického nacionalisty s výbuchy nenávisti ve skeptika, který základní názorovou výbavu sice nemění, proniká mu však do ní sílící sociální akcent, s nímž hořce glosuje negativa slovenské, potažmo evropské společnosti a často prázdných schémat jejího historického sebevnímání. Z jeho schopnosti nepříjemně se tázat  – třeba na to, co jsou hodnoty, za které by byl současný Evropan ochoten nasadit život – v rozpravách o tom, že „síla kultury se měří schopností obstát v konfrontaci s jinou kulturou“ a v úvahách nad tím, zda „Západ umírá na nemoc z vítězství“, se oba muži k sobě přibližují až k hranici jakéhosi existenciálního porozumění.

    Mikroporty osmičky Matějů (v pozadí) i občasné zdvojení scén paralelním obrazem z kamery a živé snímání fotografií k výkladu inscenace patří. FOTO SD UH

    Obavy – a vyslovuje je v programu k inscenaci i samo Slovácké divadlo – do jaké míry je únosné dát na jevišti prostor nacionalistické a xenofobní rétorice, jsou liché. V souhlase s míněním Fedora Gála platí, že stojí-li dvě strany o dialog, má dialog smysl, třebaže je zřejmé, že plot, přes nějž probíhá, nevyvrátí. Stávající sezona uherskohradišťského divadla má v souvislosti se stoletým jubileem republiky podtitul Kde domov tvůj? Inscenace Přes ploty je věru jejím podnětným příspěvkem.

    Slovácké divadlo Uherské Hradiště – Fedor Gál @ Matěj: Přes ploty. Překlad: Miroslav Zelinský, dramatizace: Martin Kubran, Michal Skočovský, režie: Michal Skočovský, scéna: Michal Skočovský, kostýmy: Kateřina Doleželová, hudba: Ondřej Švandrlík, dramaturgie: Markéta Špetíková. Světová premiéra: 6. 1. 2018. Psáno z festivalového uvedení 16. 5. 2018 v Malé scéně MD Zlín.

    ///

    Více na i-DN:

    Česko-slovenské mosty 2018 (No. 1)

    Zápisy ze zlínských setkávání (No. 1)


    Komentáře k článku: Česko-slovenské mosty 2018 (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,