Česko-slovenské mosty 2019 (No. 5)
Více barev Miroslava Válka
V rámci doprovodného programu divadelního festivalu Setkání Stretnutie byl v české premiéře promítnut celovečerní dokumentární film s lakonickým názvem Válek. Jeho režisér Patrik Lančarič, nynější umělecký šéf Městského divadla Zlín, se tak představil v poloze, která nebývá – s výjimkou přecházení mezi režií hraného filmu a divadlem – právě obvyklá. Patrik Lančarič se ovšem, ve spolupráci se scénáristou Peterem Pavlacem, věnuje dokumentárnímu žánru také na divadle, jak dokládají jejich zlínské inscenace Já, Baťa či nejnověji Masaryk/Štefánik. A duo Lančarič – Pavlac je rovněž podepsáno pod čerstvým filmovým portrétem slovenského básníka a politika Miroslava Válka.
Jeho podstatný smysl lze vidět především ve snaze překonat dosud panující černobílý pohled na tuto významnou postavu slovenské kultury druhé poloviny 20. století daný Válkovým angažmá ve vrcholné politice totalitního státu: jako dlouholetý slovenský ministr kultury (1969-1988) patřil k jeho exponentům smeteným listopadovou revolucí, byť se v jejím čase již z čelných pozic stáhl. Všeobecně se však tvrdí, že měkčí průběh normalizačních čistek na Slovensku ve srovnání s českými zeměmi byl jeho zásluhou a že podstatná část jeho tvorby jej řadí k zásadním zjevům slovenské poválečné poezie.
K pokusu o rozpletení složitého osudu podnikli tvůrci filmu zjevně poctivou a důkladnou rešerši dostupných pramenů a sběr svědectví, z nichž poskládali mozaiku, kterou lze rozdělit do dvou částí: první zachycuje básníka, u kterého je politické dění (alespoň to každodenní, výkonné) na okraji zájmu, druhá představuje politika, jenž se poezii věnuje už citelně méně a s vědomím své aktuální společenské role. Rok 1968 tu pak není radikálním zlomem, jako spíše předělem, v němž jedna část osobnosti začíná nabývat vrchu nad tou druhou: obě se však nadále prostupují a doplňují, byť v jiném poměru, než tomu bylo dosud. Z pečlivě řazených, více či méně známými obrazovými dokumenty bohatě ilustrovaných informací, svědectví (Válkovy dcery Miroslavy Vallové), rozborů (zejména literárního teoretika Milana Hamady, básníka a kazatele Daniela Pastirčáka) a úvah (trefně a lakonicky glosujícího Milana Lasici) vyrůstá plastický obraz rozporuplného člověka, umělce a politika – obraz, který přeznačuje schematické šablony uvažování uplatňované před rokem 1989 i po něm. A v tom je i přes dílčí výhrady (škoda například, že více slova nedostal sám autentický Válek) Lančaričův film přínosný i inspirativní.
Patrik Lančarič: Válek (slovenský název: Miroslav Válek). Režie: Patrik Lančarič, scénář: Patrik Lančarič a Maroš Šlapeta, kamera: Peter Kelíšek, hudba: Vladislav Šarišský, střih: Maroš Šlapeta. Hrají: Miroslav Válek (a.z.), Miroslava Vallová, Katarína Válková, Andrej Válek, Barbora Vallová, Matúš Vallo, Stanislav Vallo, Miroslav Cipár, Peter Colotka, Ján Buzássy, Jozef Bžoch, Libor Duchoslav, Ľubomír Feldek, Eduard Grečner, Milan Hamada, Pavol Hammel, Miroslav Kusý, Milan Lasica, Daniel Pastirčák, Viliam Plevza, Roman Polák, Ján Štrasser, Anton Sloboda, Vladimír Strnisko, Martin M. Šimečka, Ivan Štrpka, Marian Varga a Pavel Vilikovský. Premiéra 3. 5. 2018. Projekce na festivalu Setkání Stretnutie 16. 5. 2019.
///
Více o festivalu na i-DN:
…
Komentáře k článku: Česko-slovenské mosty 2019 (No. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
