Český zakladatel zábavného divadla ve vídeňském Prátru
Má své místo v muzejní sbírce nekvalitní kopie fotografie neznámého původu? Snad součást novinového článku, možná opakovaně mokrým procesem kopírovaný vzácný snímek. Podle mého názoru své místo ve fotografickém fondu má, pokud zachycuje jinde nezaznamenaný děj anebo – jako v tomto případě – tvář zcela zapomenutého umělce a divadelního podnikatele.
Kopie neznámé předlohy. Antonín Krátký (Anton Kratky-Baschik) Národní muzeum, H6p−13/2004
Když po roce 2010 vyšla v Rakousku monografie Roberta Kaldy-Kara Kratky Baschik, zakladatel kouzelného divadla v císařském a královském Prátru ve Vídni, očekával jsem, že v ní najdu předlohu té naší muzejní kopie. Nestalo se tak. Fotografií A. Kratkeho-Baschika je – také vzhledem k jeho působení sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století – pramálo.
Antonín Krátký se narodil 11. ledna 1810 v Kožlanech na Rakovnicku (dnes severní Plzeňsko) jako jedno z mnoha dětí zchudlého obchodníka se střižním zbožím. Bída byla taková, že Antonín se ještě v dětském věku vydal hledat živobytí jinam, do Prahy – a pak i do Vídně. Neměl svého učitele, a přesto se naučil brilantně hrát na foukací harmoniku. Pak na dvě, tři, čtyři různě laděné – najednou. Nepředstavujme si čtyři kusy harmonik, ale spojený nástroj se zahnutými trubkami pro silnější zvuk. Virtuos se začal prosazovat ve velkém světě. A jak to tak bývá, tam, kde je nedostatek informací, vznikají legendy. Jak hrál před rakouským císařem, před anglickou královnou a jako zázračný virtuos vystupoval v největším cirkusu světa Barnum and Bailey… Díky archivu soukromého vídeňského cirkusového a klaunského muzea můžeme doložit jeho dráhu. A až na drobná zveličení legendy podávají v tomto případě věrohodný obraz. V září 1839 hrál „Anton Kratky z Prahy“ před císařovou matkou a saským panovnickým párem. Ve čtyřicátých letech 19. století sólově nebo s doprovodem vystupoval v divadlech po celém Německu – v Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Mohuči – i ve Štrasburku. I pro aristokratické celebrity – princeznu Friederiku Pruskou nebo krále Oskara Švédského a Dánského. Podstatným zlomem v jeho kariéře bylo seznámení s věhlasným pruským kouzelníkem Belachinim (Samuel Berlach, 1827–1885) v roce 1850. Své virtuózní vystoupení doplnil o pódiovou show s dalšími účinkujícími. Stal se stálým hostem u vévody Maximiliana Bavorského a hlavně byl součástí evropského turné cirkusu Barnum and Bailey! Tak se dostal za Kanál a k vystupování před královnou Viktorií a princem Albertem v prosinci 1858. Následujícího roku už uzavřel smlouvu s Barnumovým podnikem jako Profesor Kratky-Baschik, slovanský maďarský umělec. Na plakátech se o něm psalo jako o „slovanském hudebním zázraku“.
Tak Antonín Krátký s orientálně znějícím přídomkem Baschik nashromáždil dostatečný kapitál k vídeňskému podnikání. V roce 1862 otevřel v Prátru své kouzelné divadlo. Šlo o komponovaný dramatický pořad, kde kromě kouzel, i těch drsných iluzí s hlavou oddělenou od těla, tančily tanečnice ve fantastických kostýmech z Východu, předváděly se pokusy, třeba ten slavný s vodivostí zástupu lidí, do kterých se pustí proud. Programová čísla byla doprovázena orchestrem, na scénu promítány stínové obrysy duchů. Ještě po roce 1870 bylo divadlo takto ve velkém provozováno jen v sezoně od jara do podzimu. Vrcholem mezinárodní popularity bylo pro „Kračky-Bačkyho“, jak ho překřtili Vídeňáci, vystupování na místní světové výstavě v roce 1873. Pak už následovala expanze, přebírání jiných podniků v Prátru a celoroční provozování divadla pro tisíc návštěvníků. Kratky-Baschik se stal se svou vysokou postavou, brýlemi s modrými skly a také němčinou s výrazným českým akcentem oblíbenou postavou Vídně konce 19. století.
Zemřel 28. srpna 1889. V Čechách nemá žádnou připomínku, ani v místním muzeu v rodných Kožlanech. Snad jen tu kopii fotografie v muzejní sbírce.
Komentáře k článku: Český zakladatel zábavného divadla ve vídeňském Prátru
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
