Cesta do pekel…
Taneční inscenace Srdce je specifickým projektem nejen v rámci plzeňského divadla. Divadlo J. K. Tyla se totiž při jejím vzniku propojilo se soukromou Agenturou Srdce, s. r. o., jež vznikla především – či možná zcela – kvůli tomuto tanečnímu projektu. Založili ji manželé Jiří a Milana Pokorní, ve druhé polovině sedmdesátých let minulého století několikanásobní mistři republiky v tancích na ledě a reprezentanti Československa na olympiádě v Innsbrucku, kde skončili jedenáctí.
V popředí Kristýna Miškolciová a Richard Ševčík coby Erika a Sebastian FOTO MÁRIO BAKUŠ
Milana Pokorná dnes pracuje jako lékařka. A právě ona přinesla námět a napsala libreto, jež do jevištní podoby převedl choreograf a sólista baletního souboru DJKT v Plzni Richard Ševčík. Autorka se opírá o údajně skutečný příběh dvou studentů medicíny a bývalých milenců – zde Eriky a Sebastiana –, kteří se po studiu vydají každý svou cestou. Jejich osudy se zkříží na operačním sále při transplantaci srdce jednoho z nich.
Pokorná se s jejich životním příběhem po dlouhé době vyrovnává a míní apelovat na diváky. Cesta do uměleckých pekel však často bývá dlážděna dobrými úmysly…
Ševčík se jako choreograf a režisér plně spolehl na modelový příběh, jejž převedl na jeviště nepříliš vynalézavými tanečními a pohybovými prostředky, někdy se dotýkajícími až taneční pantomimy. Popisné libreto mu neumožnilo zaměřit se na taneční čísla, jež by dala vyniknout dramatickému účinu zobrazovaných emocí. Ne že by se o ně tanečníci i choreograf (na pražské premiéře ztvárnil sólovou roli medika Sebastiana) nesnažili, ale vyjma pár oku lahodících sól či duet jsme byli svědky povšechných sborových čísel ve stylu moderního tance propojených úpornou snahou o následování příběhu a zdůrazňování jeho tragičnosti včetně až komicky popisných „temných“ situací na operačním sále.
Ušlechtilá potřeba autorky veřejně sdělit tragický milostný příběh, který ovšem navrátil – či spíše prodloužil – jinému člověku život, je jistě oceněníhodná. Otázkou však zůstává, jak se s takovou touhou vyrovnat v – jakémkoli – uměleckém díle. A zde mám o zpracování vážné pochyby. Od libreta přes jeho převod do tanečního divadla včetně výtvarného – na mnoha místech nečekaně realistického – zpracování a režijního uchopení. Snad jen rocková, neustále „tepající“ hudba Jana Rejenta a Pavla Lochmana byla pro tanec vhodně zvolená. Působivé byly i filmové dotáčky Jakuba Mareše. Na plnohodnotné jevištní dílo to však je – bohužel – málo. Byť jeho společenský apel, smysl a snad i dopad pominout nelze. V tom má můj naprostý respekt.
Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Agentura Srdce, s. r. o., Praha – Milana Pokorná: Srdce. Libreto Milana Pokorná, choreografie a režie Richard Ševčík, hudba Jan Rejent a Pavel Lochman, výprava Marek Cpin. Světová premiéra 4. ledna 2022 na Nové scéně Národního divadla v Praze, plzeňská premiéra 5. března na Nové scéně DJKT (psáno z pražské premiéry).
Komentáře k článku: Cesta do pekel…
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
