Christovův smysl Jiráskova Hronova (No. 4)
Smyslné a snad smysluplné pravidelně aktualizované zpravodajství z Mekky českého amatérského divadla.
Meteorologové nelhali, nový týden začal u řeky Metuje slunečně, nicméně navečer byl průtok na tomto vodním toku dozajista o pár centimetrů vyšší než v poledne. Přes den však festivalový život nijak nestrádal; na náměstí se v nafukovacím oranžovém stanu stále nabízely chutné míchané nápoje, v přívěsu upraveném do tvaru konvice na kávu se vařila káva různých chutí a sele na rožni se nad plamenem pravidelně otáčelo… Ostatně psát o stravovacích návycích návštěvníků Jiráskova Hronova by zjevně vydalo na obšírnou studii, dovolím se proto omezit pouze na stručnou poznámku, že výběr restaurací je v Hronově poměrně velký a během festivalového týdne jejich návštěvnost geometrickou řadou narůstá, což personálu některých místních podniků nebrání v tom být každoročně znovu a znovu překvapováni rozmachem zájmu hostí o jejich restaurační zařízení. A nervózní a rozezlený číšník není dobrým vývěsním štítem žádné občerstvovny. Nicméně vařit v Hronově umějí, takže hlady na festivalu trpět netřeba.
Holandská severskost
Zahraniční soubory letos zjevně vsadily na globální srozumitelnost. Po německé inscenaci hrané v angličtině se nizozemský soubor NEST zbavil slov úplně a jeho inscenace Småland se obešla i bez v Nizozemí oblíbené angličtiny. Bezesporu se jedná o inscenaci, která bude slavit úspěchy na širokém mezinárodním fóru. A to nejen proto, že se v ní netyčí jazyková bariéra, nýbrž i s ohledem na laškovný tón a lehce lechtivé téma, které ji drží pohromadě. Navíc v jistém smysl představuje poměrně typickou ukázku nizozemských divadelních produkcí, založených na pohybově-tanečních základech a jisté tvůrčí hravosti. Máme co do činění s rozehranou anekdotou o čtveřici osamělých, nadržených žen, které žijí kdesi na (snad severské) samotě a lačně vyhlížejí jakéhokoli samečka. Když se nebožák objeví, svedou ho, zneužijí ke svým záměrům (tedy k reprodukci), posléze ho odkopnou a nakonec rukou svornou a nerozbornou odstřelí jako přebytečnou škodnou. Nápad to není špatný, zpočátku to také lákavě vypadá – pestrobarevné kostýmy čtveřice dívek, zajímavé variace na život čtveřice žen, sousedek, které spojuje společná touha. Sex na venkově místo Sexu ve městě? Proč ne. Nápady se však pozvolna rozmělní, vyčerpají a zbude průměrná, lascivní anekdota. Ačkoli chtěli-li bychom o tématu uvažovat hlouběji a naplnit anekdotu filozofickým rozměrem, zřejmě bychom došli k velmi znepokojivému zjištění, že se náš svět jaksi nebezpečně mění… Ale tak daleko, obávám se, nizozemská inscenace nenahlíží, ačkoli v programu se o pár vzletných zamyšlení na téma „žena a reprodukce“ snaží. Do Smålandu na výlet zjevně raději nejezděte… a domnívám se, že je zcela lhostejné, zda jste žena či muž.
O Frankovi, Pitrovi a dalších výtečnících
Večer se naopak již hovořilo a dokonce i zpívalo. Friedrich Dürrenmatt není autor v českém prostředí neznámý, nedávno dokonce vyšlo je takřka souborné dílo v povedené edici i s mnoha autorovými komentáři a programovými texty. Mezi jeho hrami, které se čas od času objeví na profesionálních scénách zaujímá svébytné místo „komedie o jedné bance“ z roku 1958 s názvem Frank V. V dnešní politicky a ekonomicky rušné době je pak možná až s podivem, že více profesionálních divadel již nesáhlo právě k této hře, která v kontextu lapání prchajících gangstříků nabývá na nemalé aktuálnosti a političnosti. (poznámka na okraj: není snad půvabné, že lotřík Pitr byl chycen právě ve Švýcarsku, vlasti Dürrenmattově, zemi bankovnictví zaslíbené?) Inscenace pražského Tyjátru (respektive jeho sekce Hrobeso) dokázala tuto hru představit jako velmi aktuální, současnou a v mnoha ohledech potřebnou zprávu o naší současnosti. Dnes už klasický autor a povýtce tradiční text (se zřetelnými odkazy na Brechtovo epické drama) se ukázali jako zdraví a smysluplní. Velké množství postav si žádá velké množství herců a celý soubor dokázal, že ačkoli ne všichni dokáží zpívat, mohou se stát plnohodnotnými aktéry gangsterské opery. Mnohdy totiž není důležité hovořit a hrát o něčem, ale sdílet a tvořit něco. To říkal Beckett, to říkal Dürrenmatt a je dobré to čas od času zopakovat.
Noční bouřka projasnila obzory nad okolními kopci a pročistila vzduch. Loni během festivalu přišly povodně, letos (zatím) začalo pršet. Nicméně i kdyby přišly vytrvalé deště, elán festivalových návštěvníků a účastníků to rozhodně neotupí. Bude-li třeba, zahřejí se zvenčí dekou, šálou či větrovkou a zevnitř pak trochou alkoholu či teplou kávou. Snad jen je možné, že stoupne počet lehce nachlazených, kteří se v katastru obce Hronov budou pohybovat…
Komentáře k článku: Christovův smysl Jiráskova Hronova (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
