Chtěl jsem předělat koupelnu
Chtěl jsem předělat koupelnu. Odeslal jsem poptávkový formulář, do kolonky „podoba budoucí koupelny“ vepsal jsem „nová koupelna“. Polovina stavebních firem nereagovala, některé se ptaly, jak si to představuji, některé poslaly své návrhy. Žádný návrh se mi nelíbil, tak jsem oslovil firmu, která se mě ptala, jak si to představuji. Přijel zástupce, zjišťoval, jak má koupelna vypadat. Odvětil jsem mu, že „pocitově“ to nějak vidím, ale že očekávám od něj – odborníka – aby mi předložil návrh. Po nějakém čase skutečně došel náčrt projektu, kde vskutku nic nechybělo, byl tam záchod, umyvadlo, vana a dokonce bidet. Výstavbou koupelny jsem tudíž – zcela logicky – pověřil právě tuto firmu. Firma se pustila do práce, ale pocitově jsem měl dojem, že to není ono. A tak se vyměňoval bidet – asi třikrát, stloukaly se obklady, zvedala se podlaha. Celá moje rodina se zachovala jako moudrý domácí pán a vědoma si toho, že kdyby se jí něco nelíbilo, budu na ni křičet, vyjadřovala přestavbě koupelny plnou podporu.
Po půl roce jsem byl nucen firmu odvolat, protože se netrefila do mých představ a v domě nastal chaos. Na záchod jsme chodili k tetě, koupat jsme se jezdili do lázní, ruce jsme si nemyli a o bidetu četli ve francouzských architektonických časopisech. Firma s pláčem odjela, nedostala ani korunu. Však taky za ten chaos by měla naopak platit! Oslovil jsem tedy skupinu architektů, aby mi formulovali architektonicky jasné zadání, jak má koupelna vypadat. Bylo to sice hodně drahé, ale jejich návrh mne příjemně překvapil – navrhli v koupelně záchod, umyvadlo, vanu a dokonce bidet! Tento architektonický návrh jsem poslal našemu nejslovutnějšímu staviteli, známému z různých losování veřejných soutěží. Chutě se pustil do práce, zejména po slovech, že on jediný může naši koupelnu konečně spasit. Po čtrnácti dnech, kdy v časovém presu napravoval chyby minulé firmy, mi na můj dotaz, jakou má koncepci, ukázal onen návrh skupiny architektů. To ale neměl dělat. Jasně jsem mu – to snad musí pochopit každý – oponoval, že architektonická studie je pouze vodítko, a to musí právě on – a nikdo jiný – rozpracovat do konkrétní podoby, která se ve svém finálním tvaru může zcela lišit od prvotní studie. Koukal na mě jako na vejra, ale do práce se nakonec pustil.
Po dalším půlroce jsem ho vyhodil, protože měl špatně nastavené měření vodovodních trubek. Měřil to na centimetry, ačkoliv všichni dobří stavaři vědí, že se měří na milimetry. Nehledě na to, že jsem v jeho papírech našel celou řadu administrativních opomenutí, např. na jedné smlouvě bylo napsáno „v Praze“, ačkoliv ji podepisoval v Hodkovičkách. Koupelna je ale v nějakém, aspoň provizorním stavu, takže potřebu naší rodiny základně splňuje. Hodlám se však poohlédnout v širším, nejlépe evropském kontextu, zda se nenajde nějaká šikovná stavební firma, která se konečně do mých představ trefí.
Komentáře k článku: Chtěl jsem předělat koupelnu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Jitka Ditterová
Tak skoro totéž
prožívám já teď. Na mojí poptávku zavolalo asi 10 firem z nabízených 152, na koupelnu se přišli podívat 2 muži, jeden hned vysvětloval, že se musí všechno znovu, takže cena asi 100000.-, a druhý že nedělá jiné WC a baterie, než jednu značku, s kterou má dobré zkušenosti. Ostatní buď nepřišli, nebo mi tvrdili, že přeci vědí, jak vypadá koupelna, a nemusí to vidět. Takže se do toho asi nakonec pustíme sami
🙁
10.03.2015 (23.39), , Trvalý odkaz komentáře,