Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Čí je Praha?

    To město je jako cizí. Patří autům, politikům, developerům nebo lidem, kteří v něm žijí? Kdo žije v Praze, tak se takovým myšlenkám čas od času neubrání. Čí je to město je rovněž název nové sezóny Divadla Na zábradlí, inspirovaný stejnojmennou výstavou, která se uskutečnila na jaře v Karlin studios  pod kurátorským vedením Milana Mikuláštíka. Divadlo se podobně jako expozice dotkne naznačených problémů, jako je  urbanizace Prahy, pasivita a dezinformovanost veřejnosti či netransparentnost prodeje pozemků developerům. Zároveň ale téma chápe v širších souvislostech. „Město jako místo spolužití různých skupin lidí, různých osudů a různých životních příběhů. Město, které je někým řízené, ale z vůle lidí, kteří v něm žijí. Město, které není odcizeným a nepřátelským územím. Město jako domov, který má vizi,“ popsal umělecký šéf divadla David Czesany.

    První premiérou sezónu bude v režii Davida Czesanyho hra Jiřího Pokorného Domov můj, s Jiřím Ornestem, Zdenou Hadrbolcovou, Pavlem Liškou, Leošem Nohou a dalšími. Komedie o skupince čtyř lidí, z nichž každý se k bezdomovectví dopracoval jiným způsobem. Momentálně je spojuje společné „přístřeší“ hřbitova. Na jednoho z nich nezbude ani použitý spacák a tak se rozhodne, že se raději nechá zavřít do teplého vězení a jde přepadnout benzínovou pumpu. Jaké je však jeho překvapení, když ani po opakovaných výzvách policie nepřijede. Vezme tedy značnou částku peněz a pozve své přátele na wellness pobyt do hotelu Hilton. A zde prožijí sedm euforických i katastrofálních dní. Hra o cestě ze hřbitova, přes luxusní hotel, zpátky na hřbitov, o tom, jak snadné je stát se bezdomovcem, o sociální inteligenci i sociálním státě a sedmidenním antistvoření světa bude mít premiéru 21. října 2011.

    Do konce roku uvede divadlo inscenaci Kolonie. Text, na motivy textů Grahama Greena je také volně inspirován neblahým osudem kolonie Buďánka v Praze a životními příběhy zdejších obyvatel, bude režírovat jeho autorka Lucie Ferenzová.  Premiéru si „odbyde“ 18. listopadu.

    Začátkem roku 2012 se na jeviště Divadla Na zábradlí vrátí dramatik Václav Havel. 13. ledna bude totiž uvedena premiéra jeho hry Asanace v režii Davida Czesanyho. Příběh skupiny architektů připravujících demolici středověkého malebného městečka v podhradí, na jehož místě má být vystavěno panelové sídliště pro dva tisíce obyvatel. Pravda, láska, lež, nenávist.

    Diváci a příznivci režiséra Jana Nebeského se mohou těšit na inscenaci Denně, původní divadelní text, který vznikne v průběhu zkoušení a bude inspirován českým tiskem. V dnešní internetové době, kdy můžeme sledovat hrůzu katastrof v přímém přenosu tak dlouho, dokud žije kamera, je síla médií neoddiskutovatelné politikum. Mnozí z nás stíhají denně jen přelétnout titulky novinových článků, či článků internetových portálů. Zprávy z novin přijímáme jako skutečnou realitu, která je kolem nás. Co se ale opravdu skrývá v novinách, čteme-li je jako knihu, jako filosofický dialog dne, jako zprávu, o které máme přemýšlet a která se nás má bytostně týkat? Neudržují nás naše noviny v realitě virtuální? Možná že, jak píše Albert Camus, dojdeme k absurditě jako jediné možné formě existence, která je poslední možností mezi sebevraždou a „skokem do víry“. A možná začneme místo čtení diskutovat přímo mezi sebou a na místech, o kterých noviny píší. A možná nás tam bude hodně. Tento experiment se bude rozvíjet během zkoušení přímým dialogem zúčastněných, tedy obyvatel města Prahy čtoucích své denní noviny.  Hrát se bude poprvé  9. března 2012.

    Poslední  premiérou budou Cantos Ezry Pounda v režii Miroslava Bambuška. Scénická báseň osamělého intelektuála ve věži vysoko nad městem. Kde tkví prapříčina korupce? Básník a spisovatel, po válce dlouho vězněný za kolaboraci s fašismem Ezra Pound chtěl ve svých Cantos stvořit nový epos lidstva. Po té, co se dlouhodobě zabýval ekonomickými teoriemi a silou peněz a nepokrytě se vyjadřoval jako antisemita k lichvě, je vězněn několik měsíců v kleci na přímém slunci s knihou Konfucia, kterou čte stále dokola, aby přežil. Tato kontroverzní osobnost, básník a intelektuál ve snaze „napsat ráj“ dospěl až k adoraci fašismu. Režisér Miroslav Bambušek podrobí Poundovy texty své básnické vizi, aktualizaci a znovuotevře otázku výsostného intelektuála v komunikaci s totalitním režimem a politickým systémem vůbec. Některé, dosud nepřeložené Cantos přeloží pro Divadlo Na zábradlí poprvé do češtiny Anna Kareninová.

    Alexandra Poláková (pro i-DN redakčně zpracovala čič)
    • Autor:
    • Publikováno: 17. září 2011

    Komentáře k článku: Čí je Praha?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,