Činoherní studio Ústí nad Labem

Ústecké Činoherní studio bylo založeno v roce 1972. V prvních letech putovalo po různých městských budovách, chvíli se dokonce uvažovalo o usídlení na lodi. Po deseti letech, v roce 1982, „Činoherák“ zakotvil ve zrušeném kině Revoluce ve čtvrti Střekov, adaptovaném na začátku osmdesátých let pro divadelní účely.

Budovu postavil v roce 1927 architekt Richard Brosche a v prvních letech se provoz biografu (před válkou nazvaného Alhambra) kryl se šantánem, respektive podnikem nabízejícím za úplatu sexuální služby. Tam, kde jsou dnes ubytovaní hostující umělci, měla své pokojíčky, určené k různým kratochvílím, podniková děvčata, říká k historii herec a emeritní ředitel Činoherního studia Jaroslav Achab Haidler.

V roce 2002 budovu poničila povodeň. Následná rekonstrukce, vedená Zdeňkem Šťastným a Jiřím Kňákalem ze studia ARCH PROJEKT, proměnila především divadelní sál. Zrušen byl starý a nevyužívaný balkon, na jehož místě je dnes osvětlovací a zvukařská kabina, hlediště získalo podobu moderní kovové konstrukce s elevací a kapacitu 166 míst.

V roce 2014 se Činoherní studio dostalo do konfliktu s magistrátem města a ve vyhrocené krizi soubor na jaře své mnohaleté působiště ve Varšavské ulici opustil. Azyl nalezl v multifunkčním prostoru kina Hraničář. Zcela určitě nás zachránili diváci. Bez jejich podpory bychom už tady nebyli. A to nejenom morální, ale i praktické, kdy nám dobrovolníci pomáhali v Hraničáři upravovat prostory pro divadelní účely, říká Haidler.

Politická situace se neustále proměňovala, na podzim 2014 se soubor sice vrátil zpět na Střekov, ale mezi umělci a ústeckým magistrátem dodnes panuje spíše ostražité příměří než pro obě strany plodná koexistence.