Člověku už nad tím nestojí ani rozum
Pro mě osobně byl vstup divadla X10 na pražskou divadelní scénu v roce 2013 roven zjevení. Iniciační zkušenost – zaplavení pražských tramvají a možná i dalších dopravních prostředků, ale já si pamatuju hlavně ty tramvaje, A4 plakáty s ohromným nekompromisním názvem X10 v šokujícím fontu. Dělal na mě dojem, jako by do Prahy mířila Vojna nebo jako by z mrtvých vstali Hrdinové nové fronty a uspořádali punkový večírek na okraji města. O to větší nadšení bylo, když jsem zjistil, že jde o divadlo. Divadlo s takovýmhle ksichtem ve Strašnicích? Kde vůbec jsou Strašnice? Předpokládám, že nějak podobně mohla reagovat drtivá většina neslepých a gramotných spolucestujících, co taky sotvakdy vytáhli paty dál než do Holešovic do Studia Hrdinů (které mimochodem svou holešovickou etapu zasazují zhruba do stejné doby, tedy do prosince 2012) nebo do smíchovské MeetFactory, která je už ale opravdu z ruky. A teď najednou Strašnice. Co si myslí? Určitě to berou jen jako katapult do centra po vzoru Company.cz…
Člověku nad tím rozum i čurák zůstává stát (režie Jiří Pokorný, premiéra 30. září 2017 v rámci festivalu …příští vlna/next wave…, obnovená premiéra 9. února 2018 v prostoru DUP39) FOTO ARCHIV DIVADLA
A pak někdy jsem konečně vyrazil na představení. Už ani nevím, co to bylo, asi Válka. A pak Kolaps. A pak Sibiřská výchova. Zjevení. Nesmlouvavé divadlo nic nehledící na odstrčenost na periferii a na risk, že na taková představení těžko najdou diváky. Starousedlíci Solidarity nepředstavovali zrovna cílovou skupinu pro coolness divadlo, které nutí k otázkám víc než k odpovědím. A novousedlíci odstrčeného pražského sídliště zase nemuseli chtít trávit večery mezi čtyřkou Šatlavou a pochybným anarcho divadlem. Divadlem, které se nebojí útočit. Konfrontovat diváka se sebejistotou, že to, co dělá, je možná překvapivé a drzé, ale takhle to prostě dělat bude, i kdyby to mělo být tak daleko od zastávky, že se sem přišourá jen pár kritiků a skutečných nadšenců. Ale oni se začali šourat i další. A že jich bylo.
X10 se to zkrátka povedlo – odstrkovaný host radních Prahy 10, kteří mu dávali tak směšnou almužnu, se postaral o to, že Strašnice začaly na divadelní mapě Prahy svítit jako batmanovo logo nad Gotham City. Celá řada site-specific projektů zasazených do genia loci Strašnic i sousedských akcí přilákala nejen místní, ale naučila sem jezdit i ty, co nedali dopustit na centrum. A jasně, ne všechny inscenace budou na věky patřit do zlaté pokladnice divadla 21. století, ale které divadlo to o sobě může říct. A které divadlo o sobě může říct, že se skutečně nebojí. A má odvahu dát prostor těm nejmladším v souboru, ať něco udělají, a oni pro festival …příští vlna/next wave… udělají nonkonformní inscenaci o nonkonformním básníkovi I. M. Jirousovi s nonkonformním názvem Člověku nad tím rozum i čurák zůstává stát. A ta se stane jednou z událostí sezony a probojuje se i do hlavního repertoáru divadla.
Nahlédněme do něj: v souřadnicích oblíbeného současného sportu napříč českými scénami – kolik adaptací slavných románů uděláš, tolikrát jsi divadlem – najdeme na programu X10 vlastně jen dvě – Grosmanova Obchodu na korze a Solaris Stanislava Lema. Zbytek jsou tituly, které kasovními trháky nebudou ani při vůli hraničící s náboženským fanatismem. Námitka – protože je to divadlo dotované, nemusí se šplouchat ve středním proudu, aby se zavděčilo tzv. většinovému divákovi. Námitka na námitku – jistě bychom dokázali jmenovat řadu analogických souborů, které se rozhodně dotace nedotace ve středním proudu šplouchají…
Nyní ze Strašnic X10 odchází. Katapult návštěvníků Solidarity se zasekl a soubor přece jen odchází do centra. Ovšem nedobrovolně. Tuším, že by ve svém malém divadélku stranou od hlavních žil a tepen kultury Prahy rádi zůstali. Radní Prahy 10 ale rozhodli jinak a Strašnice z myslí kulturních lidí zmizejí. Člověku už nad tím nestojí ani ten rozum…
Komentáře k článku: Člověku už nad tím nestojí ani rozum
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
