Divadelní noviny > Blogy Kontext
Clown Bilbo bloguje (No. 109)
Začátkem tohoto roku nevyšla hvězdná kometa jen nad chlévem v Betlémě, ale i nad studiem Jamor Ondřeje Ježka ve Střešovicích. To má žena Sylvie zvládla přímo na Tři krále dotočit svou šestou autorskou desku Chodec, která tentokrát vychází u Polí5 na vinylovém LP a v pátek 24. listopadu bude mít v Divadle Dobeška křest.
Jedná se o usebraný vhled do vnitřního světa cituplné, dospělé ženy. V osmi skladbách slyšíme smířlivé vyrovnání se s léty přicházejícího smutku, ale i radostný nadhled zkušeného, kráčejícího poutníka, jenž pozorně, všemi smysly pozoruje, sleduje své okolí. Co uviděl, zahlédl, spoluprožil během své letité pouti po naší tragikomické, čarokrásné zemi.
Pozoruhodné přitakání odžité sinusoidě nahoru/dolu. Prázdnotu naplněnou lží, ignorací, arogancí, zklamáním, bolestnými ztrátami… zabydluje po okraj křehkostí svrchované lásky, něhy a trvalých nálezů, které přinášejí do zdivočelého světa tak potřebnou naději!
Deska je komorní, civilní. Bez vnějších exhibic, bez zbytečného hudebního perlení. Sluší jí to. Sylva si povětšinou ve svých skladbách vystačí sama, buď s akordeonem či pianem. Tu a tam jí atmosféru dobarví trombón Jana Jiruchy a jen ve dvou skladbách hraje více muzikantů. V Chodci, kterého hudebně zaranžoval Jan Jirucha, ji doprovází vibrafon Štěpána Hona, housle Alexeje Aslamase, violoncello Šimona Marka a Jan Jirucha na trombón. A první tři muzikanti si ještě zaimprovizovali na téma skladby Marnost, která otevírá druhou stranu LP. Navíc ve dvou skladbách znamenitě zpívají Sylviiny žákyně ze ZUŠ Dobříš /Chodec a Podzimní/.
Nahrávky krásně plynou, dobře se poslouchají. Křehká, suveréni autorka/poutnice se skrze své písně dělí o své privátní, hlubinné pocity. Věřím, že pro posluchače bude potěšitelné, obohacující kráčet při poslechu alba po jejím boku! Jsa s ní cítím se obdarován!
K albu byly natočeny i dva klipy. V úvodní, titulní skladbě Chodec se z muže milujícího přírodu – ale jen z okna svého malebného domečku, který o svých cestách jen sní nebo si své představy jen maluje na vypnuté plátno – stává skutečný poutník. Šťastný poutník! …Šlápoty z minulosti olivové stromy v hájích nutící k zastavení… Ukryti pod kořeny… Je možné vnímat sebe jako chodce… pár kroků před… pár kroků vzad…
Závěrečná píseň Podzimní v klipu dojemně pojednává o smířlivém a přirozeně plynoucím času… S podzimem něco končí, něco definitivně odchází, aby se opět obrodilo. V mlžných plískanicích si radostně všichni předáváme dušičkovou štafetu. Každý je tu opravdu jen a jen na chvíli …Kam duše odvane nás v myšlenkách… C’est la vie.
Chvíli se tančí kvapík, chvíli valčík, chvíli tango, chvíli famenco, blues, mamba, chvíli divoká tarantela… a za chvíli danse macabre! Tak to je. Bude! Jak příjemné je aktivně, vyrovnaně přijmout osudové plynutí času. Takové zvukové vibrace by měly letět éterem dennodenně!
Ale zatím?… Krásu musíte hledat!… A najdete!
Originál obalu alba nakreslil Pavel Černý. Na první straně kráčí chodec, na druhé – ve stejné krajině – po něm zůstal jen otisk stínu… Zmizet, vpít se do krajiny, to je oč tu běží.
Hermann Hesse: Hra se skleněnými perlami (překlad Vratislav Slezák, nakl. Argo 2012). Repro archiv
Obdobně to ve fiktivním životopisu popsal Hermann Hesse. Okolnosti ho dovedou do vězení. Tam stěny pomaluje krásnou krajinou. I s malým vláčkem. Když ho venkovní svět začne znovu trápit, rozpomene se na čínský předpis – stát minutu se zatajeným dechem a osvobodit se od bludu skutečnosti. Přátelsky poprosí dozorce o strpení, že musí nastoupit do vlaku v obraze, jen se na něco podívat. Všichni kolem se smějí jako blázni, ale on se zmenšuje a zmenšuje, až nastoupí do vláčku a zmizí s ním v tunelu, z něhož ještě chvíli vychází dým. Pak se spolu s celým obrazem rozpustí a dozorci čučí celí zkoprnělí.
Sylvie Krobová: Chodec. Hudba /1 – 8/, texty /1, 3 – 8/, zpěv /1 – 8/, klavír /3, 6/, akordeon /2, 4, 7, 8/ – Sylvie Krobová, text /2/ – básník Chan–Šan /přeložila Marta Ryšavá/. Aranže /1/, trombón /1, 3, 4, 6, 7 /, tuba /4/ – Jan Jirucha, /5/ – společná hudební improvizace na dané téma – Šimon Marek, Štěpán Hon, Alexej Aslamas. Hrají: Violoncello /1, 5/ – Šimon Marek, vibrafon/1, 5/ – Štěpán Hon, housle /1, 5/ – Alexej Aslamas, piccolo cornet /2, 7/, ptačí sněm /7/ – Jiří Bilbo Reidinger. Komorní sbor žáků Sylvie Krobové ze ZUŠ Dobříš – Eliška Sokolová, /1/ Natálka Suchopárová, Lea Kučerová, Lenka Baštová, Kateřina Dufková /1, 8/, Krystina Polívková, Berta Budínská /8/. Zvuk nasnímán ve studiu JAMOR, nahrál, smíchal, master – Ondřej Ježek /leden 2023/. Návrh obalu a grafická úprava Pavel Černý. Vydalo nakladatelství Polí5 2023.
///
Více o Sylvii Krobové: zde
…
Komentáře k článku: Clown Bilbo bloguje (No. 109)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
