Divadelní noviny > Kontext Zprávy
Co brzdí Národní divadlo Brno?
Ředitel Martin Glaser se snaží dostat Národní divadlo Brno (NdB) na světovou divadelní mapu. Úsilí přineslo výsledky v podobě hostování na festivalech a spolupráce s uznávanými režiséry, pěvci či choreografy. Další rozlet ale brzdí stálý boj o peníze. Glaser to řekl v rozhovoru s ČTK u příležitosti deseti let ve funkci. Jádro provozního příspěvku města, které je zřizovatelem divadla, se roky nemění. Nedostatek financí divadlo pociťuje třeba při náboru zaměstnanců na mimoumělecké pozice, kdy ztrácí konkurenceschopnost na pracovním trhu, uvedl Glaser.
Mahenovo divadlo v Brně. Foto: archiv
K rozšíření kontaktů divadlo využilo pandemii koronaviru, která sice zasáhla kulturu v celém světě jako vlna cunami, ale zároveň zpřetrhala některé starší vazby. Náhle bylo možné se do té složitě strukturované sítě dostat, řekl Glaser. Vznikla kvůli tomu pozice ředitele zahraničních vztahů. Obsadil ji kulturní manažer Radim Dolanský.
Úkolem Dolanského je hledat příležitosti v zahraničí a aktivně nabízet produkci NdB, jejíž kvalita se podle Glasera za deset let zvýšila. V roce 2014 se nedalo předpokládat, že bychom mohli vyjet na nějaký prestižní festival, protože divadlo opravdu nebylo ve stavu, že by bylo konkurenceschopné. Dnes všechny soubory v mezinárodním kontextu bez zaváhání obstojí, uvedl Glaser.
Pomyslnou bránu do světa a příležitost navázat kontakty představují festivaly Janáček Brno a Divadelní svět, kam přijíždějí špičkové evropské soubory. Brněnští umělci se dostali na festival do Hongkongu, hráli také v Izraeli, Rumunsku či Polsku. V roce 2025 se s inscenací Matky od Karla Čapka podívají do Národního divadla v Tokiu. V zahraniční kulturní politice to funguje tak, že vám jeden úspěch nese druhý, popsal Glaser.
Další cesty povedou třeba do Německa a Velké Británie. Zajímavým vývozním artiklem je nově vzniklý juniorský baletní soubor NdB 2, jehož produkce jsou menší, mají tedy jednodušší logistiku. Čeká jej turné po Jižní Koreji nebo zájezd do Finska, zatímco hlavní soubor má rozjednané hostování v Itálii. Operní soubor chystá koprodukční projekty s prestižními divadelními domy z Madridu a Berlína.
Zahraniční zkušenosti zvyšují sebevědomí umělců, což Glaser pozoruje třeba v činoherním souboru. Dodává to velikou energii a sebedůvěru, kterou na jevišti potřebujete. Myslím, že v tuto chvíli činoherní soubor zažívá jeden z nejšťastnějších okamžiků v porevoluční historii, doplnil.
Divadlu se daří i z hlediska návštěvnosti. V minulé sezoně přišlo téměř 230.000 diváků, což je víc než před pandemií. Náklady ale rostou rychleji než příjmy ze vstupného, tlak na rozpočet je proto značný.
Město podle Glasera dokrylo mimořádné náklady na energie a vždy poskytne potřebné peníze, pokud stát navýší platové tabulky. Jádro provozního příspěvku se ale nemění ani v čase vysoké inflace, pohybuje se kolem 150 milionů korun ročně. Podobně je na tom festival Divadelní svět, do kterého město vkládá stejné peníze 15 let. Když srovnám podmínky, které máme my a které mají kolegové ve srovnatelných divadlech na západ, ale i na sever a na jih od nás, tak naše výsledky jsou díky kreativitě a enormnímu nasazení našich lidí na hranici zázraku, míní Glaser.
Ředitel by si přál, aby politici dotáhli přípravu zákona o veřejných kulturních institucích. NdB by pak mohly zakládat společně město, kraj a v ideálním případě i stát, zatímco nyní je příspěvkovou organizací Brna. Byl bych nesmírně rád, kdyby NdB mohlo být jednou z vlajkových lodí transformace české živé kultury na nějaký nový, sofistikovanější, efektivnější a funkční model, uvedl Glaser.
Kromě manažerské práce se Glaser dál věnuje režii. Tématem jeho inscenací jsou často fenomény moci a manipulace. Zužitkovává tak i zkušenosti s politikou a politiky. Je to pro mě samozřejmě velkým zdrojem inspirace a velkým důvodem k přemýšlení o tom, jak vlastně naše společnost funguje, řekl. Připomněl nedávné výročí listopadu 1989. Divadelníci tehdy patřili k hybatelům změn, postupně je však někteří politici začali označovat jen jako zbytnou nadstavbu, která by si na sebe ideálně měla sama vydělat.
Kultura by měla být, když to řeknu velmi pateticky, duší národa, jenže z jejích tvůrců se v očích mnohých stali podezřelí ‚příživníci‘, kteří jen neustále škemrají o peníze. To je pro mě nesmírně smutná zpráva o tom, kam jsme se po těch 30 letech svobody dostali, uvedl Glaser.
Komentáře k článku: Co brzdí Národní divadlo Brno?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
