Divadelní noviny > Názory – Glosy
Co dělají redaktoři DN na Velký pátek
Většina těch, kdo se zabývají přípravou obsahu novin či časopisu, ví, že je to práce bez konce pracovní doby – pokud zrovna něco nepíšete nebo neredigujete, tak zaručeně honíte přispěvatele, kteří sice slíbili dodat text k termínu uzávěrky, ale takových vzácných úkazů, kteří opravdu dodají, je poskrovnu. Navíc, uzávěrky a následné korektury v podstatě ignorují jakékoli svátky, či event. snahu redaktorů věnovat se taky konečně vlastním záležitostem (tedy rodině, velkému úklidu, svému zdraví a nedej bože dovolené!). Nastane-li cokoliv z toho, vězte, že redaktor pak následně musí nastavovat noci, aby se zase dostal do normálu a zbavil se restů.
Nejnovějším projektem Činoherního studia Ústí nad Labem je česko-ukrajinská koprodukce s názvem Ministerstvo školství a vědy Ukrajina. Foto Martin Špelda
Navzdory bědování mimopražských divadelních tvůrců, že do jejich regionu nikdo nejezdí a co jsou to redaktoři a kritici za pragocentristy líné vytáhnout paty, vězte, že se každý z nás snaží paty vytahovat co nejčastěji. V případě, že se uvolí jediný z redakce, kdo vlastní auto, tedy šéfredaktor, tak je to – až na nervy na silnicích – docela radostné. Pokud ovšem nastane situace, že z jakýchkoli důvodů nemůže, jsme my ostatní odkázáni na dopravu veřejnou, tedy autobusovou a vlakovou. A zde nastává čas na popsání naší poslední – velikonoční – mise.
Pojali jsme totiž úmysl, že by bylo dobré vidět nejnovější premiéru Činoherního studia Ústí nad Labem, totiž česko-ukrajinský koprodukční projekt s názvem Ministerstvo školství a vědy Ukrajina a podtitulem Kultura je nádherná, když se rodí, ale když umírá, není o nic míň krásná. Po dotaze v divadle, zda náhodou na premiéru nejede někdo z Prahy, jsme dostali zápornou odpověď, ovšem s informací, že představení je krátké, ústecké divadlo v dosahu veřejné dopravy, a tedy rozhodně nebude problém dostat se během jednoho večera tam a zpátky. A tak slovo dalo slovo a tři z redakce jsme se rozhodli místo přípravy na veselé Velikonoce vyrazit do divadla. Hromadná jízdenka tam a zpět zakoupena předem s tím, že přímý vlak z nádraží Holešovice nás doveze do cíle s dostatečným předstihem, abychom v klidu stihli přeběhnout přes Labe z nádraží do divadla.
Kvůli lesnímu požáru u Libčic nad Vltavou nejezdily vlaky na trase Praha-Děčín celých šest hodin. Foto Michal Krumphanzl
A jak to vypadalo v reále? Už při průjezdu Prahou se ukázalo, že to nebude snadné, protože v den sváteční se záhadně změnily trasy několika tramvají. Zatímco já a naše průvodkyně Kateřina Kykalová jsme tuto překážku zdolaly ještě včas, Vladimír Hulec uvázl už v tomto bodě – na nádraží sice dorazil, ale spoj nestihl. A tak se mohl v klidu vrátit domů. Ovšem ukázalo se, že ani my to nebudeme mít lehké. Vlak, kterým jsme měli odjet, zkrátka na tabuli nebyl. Davy lidí kolem pokladen a rozmanité zvěsti nakonec objasnily, že nejede, ale že je přistaven náhradní autobus, který cestující mířící na sever odveze do Kralup nad Vltavou, odkud je pak vypraven vlak. S kolegyní jsme tedy šťastně zabraly místa ve stále se plnícím autobuse a vyrazily směrem Kralupy.
Na zdejším nádraží nás opět přivítaly davy, ale byl tu i vlak. Vypadalo to nadějně! Hlásil sice půlhodinové zpoždění, ale to ještě můžeme divadlo stihnout! A tak jsme vyhodily cestující ze svých místenkových míst a počítaly minuty k odjezdu. Když na displeji naskočilo čtyřicet minut zpoždění, zneklidněly jsme. Při padesáti minutách se vlakem rozezněl rozhořčený ženský hlas mohutně kříčící na výpravčího, že by měl lidem konečně sdělit, co bude, neb někteří jsou tu už od tří (ručičky hodinek se chýlily k šesté). Okamžitě jsme usoudily, že zde naše mise skončila – neboť bylo jasné, že představení už prostě nestačíme, a je tedy zbytečné v cestě na sever pokračovat. A tak jsme v autobuse narvaném rozjuchanými německými turisty vyrazily zpět ku Praze, kde jsme se alespoň konečně dozvěděly příčinu výluky: kvůli lesnímu požáru u Libčic nad Vltavou nejezdily vlaky na trase Praha-Děčín celých šest hodin! No, koneckonců – měly jsme na Velký pátek přece jen dramatický zážitek…
Komentáře k článku: Co dělají redaktoři DN na Velký pátek
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
