Co se Státní operou Praha?
Úplné znění ankety, zčásti publikované v Pražské příloze DN 10/2010
Jak byste řešil/řešila existenci Státní opery Praha?
Jindřich Bálek, hudební kritik a publicista: Zrušit a posléze organizačně spojit s Národním divadlem tak, aby se mohly plně využívat kapacity pódia, zkušeben a zázemí – zároveň by se mělo pracovat na tom, aby zůstala jakási dramaturgická svébytnost, vyplývající z historie divadelních budov. Dnešní podoba Státní opery dělá ostudu jak státu, tak opeře, nehledě na to, že sloučení by bylo do jisté míry legalizací existujícího stavu.
Pavel Bém, primátor hl. n. Prahy: Zrušení Hudebního divadla v Karlíně, jako samostatné příspěvkové organizace. Převedení repertoáru (muzikál, opereta) do Státní opery Praha. Převedení Státní opery Praha do působnosti hl.m.Prahy s podílem financování České republiky (MK ČR). Pronajmutí budovy Hudebního divadla v Karlíně, prostředky z nájmu financovat činnost Státní opery Praha.
Zbyněk Brabec, operní pěvec, dramaturg a režisér: Vypsáním výběrového řízení na místo ředitele SOP a vítěze tohoto řízení bych jmenoval ředitelem. Prodlužování současné agónie SOP trvale poznamenává.
Aleš Březina, operní skladatel, ředitel Institutu Bohuslava Martinů: Je důležité tuto slavnou tradiční scénu s nádherným interiérem zachovat, vyhranit ji repertoárově nejen vůči Národnímu divadlu, ale vůči všem operní domům v republice důrazem na kontinuitu uvádění velkého světového repertoáru a intenzivní péči o významnou soudobou hudební produkci. K dosažení tohoto cíle je třeba přejít na staggionový princip a získat Hl. město Praha a středočeský kraj jako zřizovatele.
Jan Burian, režisér, ředitel Divadla J.K.Tyla v Plzni: Budoucnost SOP je třeba řešit společně s budoucností operního života v Národním i Stavovském divadle. Praha nemůže být jediným městem v Evropě, které nepřispívá finančně na operní tvorbu.
Oliver Dohnányi, dirigent: SOP potřebuje razantně přetransformovat a dofinancovat. Pouhé „zamazování děr ve zdech“ je jenom oddalování tohoto letitého problému a znamená další zhoršování image této potenciálně reprezentativní instituce. Existence SOP by měla být zajišťována v součinnosti MK a hl. města Prahy plus příspěvků ze soukromého sektoru. Měla by být přetransformována a vedena jako právní osoba, zřízená státem.
Věra Drápelová, kritička: Zrušením SOP ve stávající podobě a předáním budovy Národnímu divadlu. V Praze by měla působit jedna operní instituce financovaná společně státem, městem a soukromým sektorem.
František Drs, dirigent, Karolína Hromádková, producentka: Jelikož neexistuje jiná forma, tak tedy OPS, zakladatel MK ČR, Hl.m.Praha, jmenovaný intendant.
Luděk Golat, režisér: Motto pro SOP- /Úsloví z ostrova Bali/ „Nemáme žádné umění, jenom všechno děláme tak dobře, jak je to jen možné.“ V roce 2015 má SOP soubor, který stojí nepochybně na špičce evropského operního dění a poutá k sobě pozornost jak odborné kritiky, tak diváků. Má dramaturgicky zajímavý repertoár, inscenovaný způsobem, který přitahuje pozornost publika napříč věkovým i sociálním spektrem, sólistický soubor disponuje pěveckými osobnostmi, jež SOP závidí mnohé přední zahraniční domy.
Helena Havlíková, kritička: Samostatná instituce založená státem s vlastním souborem s jasně stanoveným předmětem činnosti provozování opery a tzv. velké operety a s povinností pronájmu divadla pro velké baletní inscenace Národního divadla. Transformovaná právní forma by měla otevřít prostor pro kombinované financování státem, městem i komerčními subjekty s možností čerpat dotace a granty včetně evropských.
Josef Herman, kritika a teatrolog: Zřízením společnosti, která by provozovala velká pražská divadla, tedy reorganizací Státní opery a Národního divadla, vytvořením jediného operního souboru v budově Státní opery, který by zajišťoval také exkluzivní inscenace českého repertoáru v budově Národního divadla, a vytvořením mezinárodní mozartovské staggiony ve Stavovském divadle. Ihned bych jmenoval ředitele Státní opery, který již prokázal výsledky ve vedení operního domu, aby na tom začal neprodleně pracovat.
Eva Herrmannová, kritička: Těžko.
Jiří Heřman, šéf opery Národního divadla v Praze: Spojit s Národním divadlem a vytvořit vhodné podmínky opernímu souboru první scény tak, aby nebyl omezován po umělecké, organizační a technické stránce. Spojením divadel vzniknou tři scény se specifickou dramaturgií a jedním souborem.
Radmila Hrdinová, kritička, teatroložka: V tuto chvíli urgentním obsazením perspektivního vedení (generální ředitel či intendant + jeho tým), s nímž by bylo možné zahájit uvažování o další existenci Státní opery, respektive podobě opery v Praze.
Daniel Jäger, publicista: Celkovou reorganizací a následnou integrací do nově vzniklé státní instituce pro zřizování a financování velkých divadelních domů.
Vladimír Just, kritik, teatrolog: Rozhodně bych se bránil všemu, co by z ní učinilo druhé Hudební divadlo v Karlíně (ty snahy tady jsou), o to horší, že by Státní opera poskytovala „vznešenější“ název i „umělecké“ posvěcení komerčním paskvilům typu „Kudykam“.
Milan Kaňák, dirigent: Holdingovým ekonomickým řízením, některými společnými službami – provozy (např. společné dílny, krejčovny, úklid apod.)
Valerie Kaniaková, producentka: Předně transformací z příspěvkové organizace do jiné právní formy.
Petr Kaňka, režisér: Jmenováním odborné i morální autority. Morální ve smyslu vztahu ke kulturnímu a politickému kontextu především.
Jan Klusák, hudební skladatel: Praha by měla mít dva operní domy, jako tomu bylo dřív. Koncepce „horního“ domu by měla spočívat pouze v kvalitě, mělo by to být špičkové operní divadlo se špičkovým repertoárem. Mělo by se lišit repertoárem od Národního divadla. Možná, že by akcent měl být v uvádění novinek, ovšem na tom nemůže stát provoz celé opery, takže klasika zde musí mít své místo. Dobrý orchestr, dobrý sbor a vlastní ansámbl sólistů – vyměňovat si je s Národním divadlem jen pro výjimečné úkoly.
Milan Knížák, výtvarník, ředitel Národní galerie Praha: Převedl na město a poloprivatizoval.
Jan Králík, publicista: Statutárně samostatná státní reprezentativní operní a baletní scéna, vedle níž by nezávisle existovala stávající národní divadla (v Praze, Brně a Ostravě) také s činohrami.
Egon Kulhánek, producent, ředitel Hudebního divadla Karlín Praha: Státní operu dnes zřizuje stát prostřednictvím ministerstva kultury, a pokud se nedohodne s městem, měl by ji zřizovat i nadále. Nicméně jakýkoliv zřizovatel tohoto subjektu by měl prověřit, jestli v něm náhodou nelze vymést nějaké pavučiny.
Jana Leščáková, producent, stážistka v Opera La Scala Miláno: Transformace na nadaci s minoritním podílem státu. Otevření zahraničnímu kapitálu. Využití zkušeností marketingu zahraničních agentur/jednotlivců, kteří mají potřebné znalosti, kterých se nám v ČR nedostává. Přizpůsobení programu a provozu mezerám trhu pražské metropole.
Rudo Leška, kritik: SOP jako samostatný operní dům hl. města (což nevylučuje určitý provozní příspěvek státu) s uměleckou a správní autonomií. Vedle toho by měla existovat samostatná „servisní organizace“ ve spoluvlastnictví města a státu, která by zajišťovala dílny, prodej vstupenek a marketingové služby jak Národnímu divadlu, tak SOP.
Václav Málek, pěvec, režisér, vedoucí katedry operní režie a hudebního manažerství JAMU Brno: Urychlené vypsání výběrového řízení na místo ředitele SOP.
Stanislav Moša, autor, režisér, ředitel Městského divadla v Brně: Převedením zřizovací povinnosti na hl. město Praha a zachováním především operního a baletního repertoáru.
Bohumil Nekolný, analytik, Divadelní ústav Praha: Jako operní scénu metropole.
Jiří Nekvasil, režisér, ředitel Národního divadla moravskoslezského Ostrava: Postavením do čela jak SOP, tak opery ND výrazné osobnosti s jasnými uměleckými programy, které dokáží jasně artikulovat a naplnit nezpochybnitelný program obou domů, současný, tvořivý, s vědomím jedinečných tradic a poslání obou operních domů v Praze. V letech 1998-2002 se k této mé představě činnost SOP velmi blížila a její profil byl i v kontextu nejen českého, ale i evropského operního dění nepřehlédnutelný.
A zároveň poskytnout SOP takový finanční příspěvek, aby nebyla nucena k ne moc větší soběstačnosti než 30% .
Martin Otava, režisér, ředitel Divadla F.X.Šaldy v Liberci: Zachováním názvu budovy: Státní opera. Sloučením s Národním divadlem. Do budovy přenést velký balet ND. Samostatný soubor opery zaměřený na světový repertoár 19. a 20.stol spadá pod šéfa a dramaturgii ND Praha, může být event. financován v případě zájmu města Prahy městem. Soubor se může dokonce nazývat Opera hl.m. Prahy, avšak musí být podřízen dramaturgii a centrálnímu vedení ND. Rozhodně budova musí zůstat státní.
Vlasta Reittererová, kritička, historička: Změnou způsobu financování. Určitě to bude taky první starost příštího ředitele.
Marie Reslová, kritička: Nejsem v oboru opery odborník, ale zdravý rozum a jakési povědomí o finančních možnostech města i MK mi říkají, že dva konkurenční operní soubory ve městě jako je Praha jsou příliš. Vzhledem k tomu, že Národní divadlo operní soubor má a rušit jej jistě nebude, připadá mi jako logická varianta, aby mu Státní opera byla k dispozici (už proto, že třem souborům ND – činohra, opera, balet – je historická budova opravdu těsná. Jak to vyřešit organizačně, zda by se ve Státní opeře otevřel prostor i koprodukcím či hostováním, je další otázka. Stejně jako s tím spojený případný městský příspěvek do rozpočtu ND.
Antonín Schneider, producent, teoretik tance, ředitel Tanečního centra Praha: Model „Metropolitní divadlo“ s tanečním a operním souborem + agentáž významných projektů z oblasti tanečně – hudebně dramatických oborů.
Jiří Srstka, ředitel DILIA: Myslím si, že by SOP měla opustit provozní model operního repertoárového divadla a přejít na systém staggioni.
Tomáš Studený, režisér a pedagog Konzervatoře Brno: To je velice složitá otázka (zejména pro mne jako nepražáka). V principu se nabízí otázka, zda by měla tato instituce být státní? Nejde o název samozřejmě. Z mého pohledu možným modelem je SOP jako vícezdrojově financovaný operní dům s určitým dramaturgickým zaměřením, které by tvořilo jakýsi protipól ND, třeba staggionovým režimem, kosmopolitněji orientovaným repertoárem apod. Bylo by zajímavé, kdyby v naší metropoli fungovalo jedno „divadlo hvězd“ a jedno „divadlo souborové“ při nejvyšší dosažitelné kvalitě samozřejmě. Ovšem to je asi čirý idealizmus.
Regina Szymiková, režisérka, vedoucí Kabinetu hlasové a mluvní výchovy DAMU Praha: Rozhodně by měla být zachována jako operní dům, financovaný částečně magistrátem, částečně soběstačný, s velmi promyšlenou dramaturgií a spoluprací s jinými operními scénami.
Lenka Šaldová, kritička a historička: V této chvíli především urychleným jmenováním nového ředitele – výrazné osobnosti, která Státní operu Praha jasně umělecky i manažersky nasměruje, případně bude schopna podílet se do budoucna na zásadnější proměně existence operních domů v Praze.
Anna Šerých, kritička: Kvalitou dramaturgie, kvalitou představení.
Jiří Šesták, herec a ředitel Jihočeského divadla České Budějovice: Státní opera potřebuje navýšit rozpočet tak, aby byla zcela samostatná a konkurenceschopná v středoevropském prostoru a nevytvářela hybrid na kterém participují umělci z ND. Není-li to možné, tak sloučit s ND a vytvořit jeden finančně silný operní dům.
Tomáš Šimerda, režisér, ředitel Severočeského divadla opery a baletu Ústí nad Labem: Existence SOP je řešena Zřizovací listinou, není tedy co „řešit“. Problémem je její financování, resp. příspěvky dalších subjektů (města Prahy, Středočeského kraje).
Ilja Šmíd, ředitel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK: Transformací do státem a městem zřízené obchodní společnosti (a.s., s.r.o.) založené za jiným účelem než je podnikání (par. 56, odst. 1 Obch. zák.) nebo v krajním případě do nově připravované formy „veřejnoprávní instituce v kultuře“ připravené v paragrafové podobě na MK, což současně znamená reorganizaci příspěvkové organizace se všemi důsledky podle Zákoníku práce. Musí to provést tým s vynikajícím uměleckým šéfem v čele nového souboru a erudovanými manažery podpořenými v nepopulárních krocích, které logicky musí následovat, zřizovateli.
Jiří Štilec, producent, ředitel agentury ArcoDiva: Státní opera Praha by měla být financována městem (zde by muselo zřejmě dojít i k proměně názvu) a stát se výrazným (interpretačním, repertoárovým, posluchačským atd.) partnerem a konkurentem Národního divadla.
Vojtěch Varyš, kritik: Privatizací.
Luděk Vele, basista opery Národního divadla v Praze: V žádném případě nerušit. Mnoho světových metropolí má dva operní domy.
František Zborník, ředitel odboru umění a knihoven MKČR: Myslím, že účinně a důstojně, tedy aby Praha měla alespoň jeden operní dům evropské úrovně, nelze vyřešit problematiku stávající Státní opery izolovaně bez řešení souvisejících, tedy bez souvislostí s Národním divadlem (tím nemám na mysli prosté sloučení obou divadel, jak tomu už v minulosti bylo) a bez souvislosti s dalšími ekonomicky se podílejícími subjekty. Aktuálně ale potřebuje Státní opera nového ředitele, který by mimo jiné nový koncept připravoval.
Ivan Žáček, kritik a publicista: Především bych se snažil udržet druhou alternativní operní scénu (Praha je na to dost významným kulturním centrem.). Tedy žádné pronájmy politikům ani podnikatelům pro jejich bály, ale dům s původním dramaturgickým myšlením, vytvářející zdravou protiváhu, snad i konfrontaci, k dramplánu ND, s přirozeným akcentem na světovou operní literaturu.
Ingebord Radok Žádná, publicistka, producentka, proděkanka HAMU Praha: Rozpustit stávající soubor, transformovat, postavit nový soubor, financování MK a město, případně další subjekt, dle jasného uměleckého zadání.
Koho byste doporučili za ředitele Státní opery Praha
V anketě mohl každý hlasující navrhnout dvě jména, i sám sebe, pakliže na post aspiruje:
Luděk Golat 8 hlasů
Josef Herman 6 hlasů
Václav Riedlbauch 5 hlasů
Tomáš Šimerda 4 hlasy
Daniel Dvořák 3 hlasy
Ilja Šmíd 3 hlasy
Oliver Dohnányi 2 hlasy
David Radok 2 hlasy
Ingebord Radok Žádná 2 hlasy
Po jednom hlasu získali Roman Bělor, Michal Caban, Ondřej Černý, Karel Drgáč, Zdeněk Harvánek, Ion Holander, Marián Chudovský, Miroslava Kaňková, Petr Kofroň, Petra Kracik, Jan Mrzena, Jiří Nekvasil, Zdeněk Prokeš, Jiří Šesták
Statistické šetření sedmi koncepčních otázek na základě odpovědí oslovených respondentů z řad odborné veřejnosti (anketa je nadále otevřena všem zájemcům na webových stránkách DN)
1) Mají v Praze působit dva samostatné operní domy?
a) ano 23 hlasů
b) ne 6 hlasů
c) ano, ale: 17 hlasů
2) SOP Praha
a) má existovat jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR 7 hlasů
b) má existovat jako příspěvková organizace hl. města Prahy 7 hlasů
c) má být znovu začleněna do Národního divadla v Praze 5 hlasy
d) má se transformovat do samostatné instituce jiné právní formy než je příspěvková organizace, založené státem (MKČR) 6 hlasů
e) má se transformovat do samostatné instituce jiné právní formy než je příspěvková organizace, založené hl. m. Prahou 11 hlasů
f) má se stát součástí nové instituce založené státem pro zřizování a financování velkých divadelních domů v Praze (ND, SOP, Stavovské divadlo, případně další) zhruba podle vzoru některých evropských metropolí (Berlín aj.) 18 hlasů
g) má se zcela zprivatizovat 1 hlas
h) má se částečně „zprivatizovat“ (získat ekonomicky silného partnera) 4 hlasy
3) SOP Praha má bý financována
a) ze státního rozpočtu v podobě příspěvkové organizace státu (MKČR) 3 hlasy
b) z městského rozpočtu v podobě příspěvkové organizace hl.m. Prahy 5 hlasů
c) podílem ze státního i městského rozpočtu hl.m. Prahy v podobě příspěvkové organizace státu nebo města (technické detaily prosím neberte v potaz) 7 hlasů
d) souběhem dotací státu, města a financemi ze soukromého sektoru v podobě samostatné právní osoby založené státem nebo hl.m. Prahou 32 hlasy
4) Považujete za správné, že bez ohledu na konkrétní právní podobu (jde o princip, nikoli jeho konkrétní realizaci)
a) ND i SOP se financují pouze ze státního rozpočtu 4 hlasy
b) ND se má financovat ze státního rozpočtu a SOP z rozpočtu hl.m.Prahy 3 hlasy
c) ND i SOP mají financovat dohodnutým podílem stát i město 12 hlasů
d) ND se má financovat ze státního rozpočtu, SOP se má finacovat souběhem z rozpočtů státu i hl.m. Prahy 23 hlasů
5) Mělo by se podle Vás MKČR větší měrou podílet i na financování:
a) dalších vybraných pražských divadel 3 hlasy
b) dalších vybraných pražských divadel, pokud se hl.m. Praha bude recipročně podílet na financování ND Praha a SOP Praha 5 hlasů
c) dalších významných divadel v ČR 30 hlasů
6) Považujete za správné, že ze státního rozpočtu se platí dva pražské operní domy a ostatní operní domy stát podporuje pouze relativně malými částkami v Programu podpory profesionálních divadel…?
a) Ano 4 hlasy
b) Ne 37 hlasů
7) Považujete za správné, že ze státního rozpočtu se platí dva pražské operní domy, ale téměř žádná další pražská divadla (v postavení příspěvkových organizací hl.m. Prahy nemají přístup do Programu podpory profesionálních divadel…)?
a) Ano 9 hlasů
b) Ne 28 hlasů
8) SOP Praha by měla nadále provozovat
a) výhradně operu a balet se stálými soubory 18 hlasů
b) výhradně operu a balet v režimu staggiony (bez stálých souborů) 9 hlasů
c) smíšený repertoár opera – opereta – muzikál se stálými soubory 7 hlasů
d) smíšený repertoár opera – opereta – muzikál v režimu staggiony 7 hlasů
Ze statistického šetření tedy vyplývá:
V Praze mají rozhodně působit dva samostatné operní domy, nemá dojít k fúzi Státní opery s Národním divadlem. Stávající příspěvkové organizace se mají transformovat, upřednostňuje se zřídit střechovou instituci (holding, nadaci apod. po vzoru např. Berlína), případně Státní operu přeměnit na nějakou formu společnosti (obecně prospěšná, národní instituce apod.) založené nejlépe státem, nebo hl. m. městem Prahou. Národní divadlo se má financovat ze státního rozpočtu, Státní opera jednoznačně souběhem dotací státu a města Prahy, samozřejmě za přispění sponzorů (soukromých zdrojů).
Stát (MKČR) by se měl více podílet na financování významných divadel v ČR, kritizuje se, že vydává v poměru k dvěma pražským operám malé prostředky na další česká divadla. Státní opera by měla produkovat operní, klasicky operetní a taneční repertoár, a to se stálými soubory opery a baletu.
zpracoval Josef Herman
Komentáře k článku: Co se Státní operou Praha?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vojtěch Varyš
a je to, ředitelem byl jmenován Oliver Dohnányi.
21.05.2010 (15.28), , Trvalý odkaz komentáře,