Divadelní noviny Aktuální vydání 22/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

22/2024

ročník 33
24. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Crazykomedie v Tramtarii? – Tak napůl…

    Do olomoucké Tramtarie pozvali svérázného herce, performera a režiséra Jiřího Jelínka. Výsledkem je inscenace, která zůstala někde na půli cesty – ale vezměme to popořádku.

    Kdo chce zabít Beatles? je loserskou „roadmovie“ v principu navazující na (nejen) filmovou popularitu příběhů o těch méně úspěšných – o průměrných lidech a jejich průměrných problémech: Pavel nejdřív chodil s Terezou, ale ta teď chodí se Šimonem a nějak to zapomněli říct Pavlovi, a ten je dost naštvanej na Šimona i na Terezu, a Pavla to mrzí a Šimona to taky mrzí, a Tereza rozhodně nechce rozbít kapelu stejně, jako Yoko Ono rozbila Beatles…

    Lokální kapela, které se příliš nedaří, je pozvána do Anglie, aby zahrála rodákům. Po cestě se dějí různé příhody (naznačené výše), až cestou narazí na hřbitov mrtvých kapel, kde na jednom z náhrobních kamenů naleznou také své jméno. A v tomto „jelínkovském“ duchu se nese celá inscenace, založená především na gagu, slovním humoru a vcelku solidně hrajících místních i hostujících hercích.

    Přesvědčivější jsou oba hostující pánové – Petr Jarčevský i Zdeněk Svobodnik obdařili své postavy podobnou dávkou zlomeného, ale pozoruhodně sympatického charakteru, schopností tu i tam občas zaimprovizovat a na malém tramtarijském jevišti hrát přesvědčivě do diváků. Dámy jsou na tom trošku hůře, zejména v projevu Jany Posníkové a Petry Konvičkové je často patrná strnulost, neschopnost dohrát situaci v určitém tempu (které udávají pánové) či odrazit nahozený fór. Není to však nic závažného a po herecké stránce nevyznívá inscenace špatně.

    Pokud přistoupíme na žánrovou hru a nebudeme od Jelínkovy anekdoty očekávat hluší smysl či téma (což je samozřejmě legitimní), zůstává velký prostor pro srandu, bžundu a humor. Toho všeho se nám dostává vrchovatě – ovšem pouze na úrovni jednotlivých výstupů a tu lepších, tu horších režisérských nápadů či hereckých kreací. O nějakém promyšleném celku a schopnosti vyústit do (žánrově) smysluplného konce nemůže být řeč. Jednotlivé scénky jsou pouze poskládány za sebou – až může mít divák dojem, že jejich popřehazování by výsledný tvar nijak zvláště nepoškodilo.

    Tramtarie si dovolila žánrový kousek a z hlediska nasazení a cílení mu v divadelně poněkud mrtvolné Olomouci nelze nic vytknout. Škoda, že dramaturgie nedokázala zkrotit Jelínkův temperament a buď sevřít inscenaci do propracovanější struktury – nebo naopak otevřít stavidla a uvolnit veškerou energii, která se v hercích i režisérovi skrývá.

    U Kdo chce zabít Beatles? strávíte (zejména, pokud jste příslušníci „facebookové“ generace) příjemný večer a do týdne zcela zapomenete, o čem to vlastně celé bylo. Tramtarie si vybrala oddechový čas – a zřejmě zaslouženě. Chystá se totiž již brzy válčit s mloky.

    Recenze převzata z iDN

    Tramatarie Olomouc – Kdo chce zabít Beatles? Scénář a režie Jiří Jelínek, dramaturgie Vladislav Kracík, hudba Lukáš Mareček, výprava Eliška Konečná. Premiéra 16. prosince 2010. (Psáno z druhé reprízy 12. ledna 2011).


    Komentáře k článku: Crazykomedie v Tramtarii? – Tak napůl…

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,