Divadelní noviny > Názory – Glosy
Croissant, medialuna, nebo loupák?
Ve dnech 5. až 8. října se na Masarykově univerzitě v Brně uskutečnilo mezinárodní kolokvium o současném španělskojazyčném dramatu a divadle Realidades y alusiones del texto teatral (Skutečnost a narážka v divadelním textu). Vzhledem k tomu, že v českém prostředí není těmto divadelním kulturám věnováno příliš pozornosti, je potěšující, že na obdobné aktivity, které kdysi zaštiťoval spolek Transteatral, navázal Daniel Vázquez Touriño z Ústavu románských jazyků a literatur. O tom, že tato značně vzdálená oblast nám má stále co nabídnout nejen z ekonomického hlediska, ale především kulturně a umělecky, svědčil i v pořadí již 7. ročník festivalu Specific. V jeho rámci Divadlo Feste uvedlo jako jeho iniciátor scénická čtení šesti českých překladů textů předních současných španělských dramatiků, jimiž jsou Carlos Contreras Elvira, Alberto Conejero, Pablo Gisbert, Juan Mayorga, Victoria Szpunberg a Angélica Liddel.
Kolokvia se zúčastnili přední experti na hispanoamerické divadlo z Evropy, USA a Latinské Ameriky v čele s profesorem a koordinátorem iberoamerické divadelní i výzkumné spolupráce Nelem Diagem z Universidad de Valencia, který v ČR přednášel již poněkolikáté. Příspěvky byly strukturovány do několika témat. O roli slova v postdramatickém divadle hovořily Jacqueline Bixler z Virginia Tech University a Laurietz Seda z University of Connecticut. Karina Castro (Tecnológico de Monterrey) a José Ramón Alcántara (Universidad Iberoamericana) představili některé z posledních nejodvážnějších divadelních počinů v Mexiku, od aktivistických intervencí až po adaptaci Shakespeara na aztéckou minulost. O španělském divadle a jeho odezvě ve střední Evropě referovala Dóra Bakucz z Katolické univerzity Pazmány Péter v Budapešti. V posledním panelu se Rocío Zamora z Freie Universität Berlin zaměřil na dílo performerky Coco Fusca a Jorge Yangali z Universidad Nacional del Centro de Perú pak promluvil o alternativní scéně v různých regionech Peru.
Cennou součástí kolokvia bylo navázání dialogu mezi zástupci akademického prostředí a inscenačních týmů, které se se současnou španělskou dramatikou utkaly během festivalu Specific. U prvního kulatého stolu debata vycházela ze scénického čtení hry Verbatim dramatika Carlose Contrerase Elviry. Režisér Michal Hába a dramaturg Matěj Nytra společně s Jitkou Pavlíšovou z Univerzity Palackého v Olomouci a uměleckým šéfem Divadla Feste Jiřím Honzírkem se v diskusi soustředili na současné divadelní trendy, jako je ústup mimetické funkce divadla a sílící dialog mezi hercem a divákem. Odrazovým můstkem pro druhý kulatý stůl bylo scénické čtení hry Maďaři od Alberta Conejera. Různé kontexty překladatelské i inscenační práce s textem představily překladatelky Athena Alchazidu (Masarykova univerzita) a Dóra Bakucz (Katolická univerzita Pazmány Péter), dále režisér Adam Steinbauer a dramaturgové Libor Brzobohatý a Patrik Boušek. Je ironií osudu, že Conejerova hra představuje v roli uprchlíků právě Maďary, kteří během nedávné imigrační krize přišli v Evropě jako jedni z prvních s ideou ostnatého drátu. Řeč se proto nemohla nestočit na kulturní stereotypy, na něž jsou právě v latinskoamerickém prostředí vysoce citliví a kulturnímu relativismu se snaží čelit například i ve speciálních univerzitních kurzech. Že by inspirace pro středo- a východoevropské prostředí? Jedním z médií, které může zprostředkovávat kulturní zkušenost, je ale právě i divadlo, pokud ovšem divákovi příliš neumetá cestičky k pochopení a nemaže zcela kulturní rozdíly. Není proto potřeba dělat z medialuny ani croissant, ani loupák a není třeba obávat se inscenování textů i z prostředí tak odlišného, jako je španělsky psané drama, které je rozhodně stravitelné i pro českého diváka.
Daniel Vázquez Touriño
Martina Pecková Černá
Komentáře k článku: Croissant, medialuna, nebo loupák?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
