Den na vsi aneb Österreich
Zbývalo rozebrat, promazat a znovusložit motor, případně vypnout řetěz. A také nožíkem seškrábat stopy zaschlé krve. Ráno! První sluneční paprsky… Jürgen Mutter se prosmykl pootevřenými vraty stodoly a namířil si to přímo k domu. Dům (viz Psycho) stál nedaleko na malém návrší, osmdesátiletá matka byla už vzhůru a seděla u snídaně.
Kdes byl? A proč nemáš svetr? Pokosils?
Koťata…
Cože? Jó koťata. Sousedovic Mityka už zase… Dělej! Oblíkej se. Pojedem do kostela!
Cesta do vsi se svažuje hezky z kopečka.
A narovnej se trochu. Taky jsi ten traktor mohl trochu umejt, co si lidé pomyslí.
Á, frau Mutter, pozdravpánbů. Plešatý, důstojně vyhlížející muž. To máme dneska hezky. Pěkný svetr, Jürgene.
Jürgen (55), pohled stranou, kýve dvoumetrovým tělem ze strany na stranu: Koťata.
Vypadáš jako ženich Jürgene, máš už nevěstu?
No, dali jsme inzerát, uvidíme, pane soudce. Nehrb se! A co vaše dcera? Víte o ní něco?
Ale jó…, má se dobře. Je někde u Mnichova, nebo tak. Uctivá poklona, pane lékárníku.
Zdravím, pane soudce, uctivá poklona frau Mutter. Na mši, na mši? Nazdar Jürgene… A o těch Češích jste to slyšeli? Elend! Už zase… Jako by nestačilo, že nám kdysi rozbili mocnářství…, jezdí sem teď v celých tlupách krást do Kauflandu. Pakáž! Horší než Turci, namouduši…
Práááásk!!!
Fuj. Člověk z toho leknutí aby měl… Seppe! … Z Edelweissu. Jezdí jak blázen. Stará se tam o ovce… Řeknu vám, ty ovce. Mají divný pohled, ale pěkně voní. Jako Židi. Ani se mu nedivím, že u nich občas zůstane přes noc. Má novou Hondu. Pacholek… Viděli jste večer ten ohňostroj! V Salcburku asi zase něco chystají. No, už je čas. Zvoní! Pojďte, ať nezmeškáme.
Et incarnatus est… Malý Udo v ministrantské komži. Varhany.
A pan farář: To byly časy, zamlada. Dělali jsme věci. Ve Vídni, v semináři, panečku. Občas se nám zdálo, že jsme přímo v pekle… Hrome, to je ale prdelka v kraječkách… Item missa est. Udo, přijď odpoledne na farmu, dostaneš zavařeninu… A Něco ti ukážu!
Bzučí včely, kvetou macešky. Muškáty visí z balkónů, do oběda zbývá ještě trochu času. Lékárník spěchá domů nakrmit kanárka. Pak se zamkne v pracovně. Vytahuje ze skříně, rozloží po stole a zálibně hladí černé sukno. Je jako nové. Po tatínkovi. Uniforma SS. Už se nemůže dočkat, až si ji zase navlékne. Pak nastaví zrcadlo a bude se na sebe dívat. Dlouze. Snad celé odpoledne. Když Pánbůh dá… To v sedmatřicátém. Z berchtesgadenských hor. Obrovský hákový kříž zářil do noci. To byla podívaná. A ne jako dneska… Ňáké blbé rachejtle. Donnerweter!
Slunce. Hory. Soudce nespěchá. A proč by taky? V takových dnech přece sedával císař v Ischlu u otevřeného okna a už od půl páté ráno vyřizoval spisy… Vzpomínám, jak jsme jednou byli na školním výletě. Až v Heiligenbluttu. Holčičky se strkaly u dalekohledu, chtěly vidět vrány na vršku Grossglockneru. A pan učitel se přikradl těsně za ně a lehce je švihal bičíkem přes nahá lýtka. To jsme se nasmáli…Nannerl! Jezusmaria! Musím se podívat do sklepa, jestli jí nic nechybí. Má tam pět dětí, nejstaršímu už bude patnáct. Roste to jako dříví…, co dříví, jak brambory ve sklepě. Něco s tím musím udělat. Ostatně: Jsou to taky Moje děti!
Jürgen s matkou dorazili domů. Zlatavá mastná oka, vývar s masovými knedlíčky. Kouří se z talířů, oběd je na stole. Narovnej se! Kolikrát ti to mám opakovat. A sundej si ten svetr. Ve jménu Otce, Syna i Ducha… a nedloubej se v nose! Po obědě si matka trochu zdřímne, Jürgen má konečně klid. Ví, co udělá. Půjde do stodoly, nahodí motorovou pilu (běží jak po másle) a … bude uřezávat hlavy koťatům. Na to se nejvíc těší… A odevšad zvonečky pasoucích se oveček, slyšíš motorku, Sepp jede nahoru na Edelweiss. Asi tam zůstane na noc… Je krásný májový den. Jezera Solné komory září jako drahokamy, sem tam úplně fialová kráva. Lehounké obláčky plynou nad Dachsteinem. Co víc si přát? Österreich! Ó Österreich…
Komentáře k článku: Den na vsi aneb Österreich
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
