Divadelní noviny > Burza Kontext
Deset odpovědí kandidujících stran
V minulých dvou týdnech jsme přinášeli odpovědi jednotlivých stran kandidující do Parlamentu na deset otázek, jež jim na jaře zaslala Platforma uměleckých profesních organizací. Jak jsme uvedli na začátku celého cyklu, vedl její zástupce k tomu aktivní zájem o celkovou proměnu společenského vnímání živého umění a posílení společenského významu kultury. Otázky se týkaly financování, legislativy, meziresortní spolupráce, Státního fondu kultury. Jejich autoři se dotazovali i na vize a celkový přístup strany k oblasti kultury, včetně kandidáta na post ministra.
Kultura, a to zejména současné umění, přispívají ke vzdělání, posilování demokratických a etických hodnot, a ovlivňují celkovou kvalitu života společnosti. Dnes na kultuře hodně záleží, a její ekonomický přínos vůbec není zanedbatelný. Chceme zkrátka, aby kulturu a umění brali politici vážně, aby její agenda nebyla nezávazná, aby se jí věnovala pozornost stejně jako jiným resortům, říká jeden z představitelů Platformy Štěpán Kubišta.
Politické strany přistoupily k odpovědím na otázky seriózně a pokusily se představit svůj pohled na palčivé problémy resortu a způsob jejich řešení. Většinu odpovědí vypracovali přímo předsedové stran nebo potenciální kandidáti na ministra kultury či straničtí experti pro oblast kultury.
V základním pohledu na problémy resortu se jednotlivé strany víceméně shodují, což svědčí o tom, že problémy jsou zjevné a je zapotřebí je řešit. Všechny oslovené strany deklarují, že kulturu považují za důležitou součást života společnosti a rezort kultury za podstatný, nikdo nepřichází se záměrem zrušení ministerstva. Všechny strany podporují mezirezortní spolupráci, zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dále s Ministerstvem pro místní rozvoj. Několikrát byla zmíněna i možnost předání agendy MMR pod Ministerstvo kultury, konkrétně agendy cestovního ruchu (ANO, KDU-ČSL, SPD).
Shoda panuje rovněž v názoru na objem financí pro resort kultury, dosažení magického 1% ze státního rozpočtu na kulturu nikdo nezpochybňuje. Na přímý dotaz, zda mají být do 1% započítány náklady na vyrovnání s církvemi, většina stran, s výjimkou KDU-ČSL, považuje za nutné financování církví oddělit a výrazněji investovat do kultury jako takové. Nejradikálnější je v tomto smyslu KSČM, která církevní restituce označuje za dar, který by se měl minimálně zdanit, pokud ne zrušit. Některé ze stran přicházejí s konkrétními návrhy, jak zajistit další zdroje financí pro oblast kultury, například formou daňových asignací či úlev (KSČM, Piráti, SZ). Některé strany zdůrazňují ekonomický přínos kultury a jeho podíl na HDP. Přínos kultury dosahuje zhruba 2,4% HDP. Kulturu musíme konečně začít vnímat specificky a její rozpočet nemůže být na posledním místě, je přímo uvedeno v odpovědích za ANO, které v současné době spravuje resort financí. SPD přichází s odvážnou myšlenkou, aby se do kultury vracely procenta z tržeb dotací investičních záměrů.
Objevují se zmínky o ekonomickém přínosu cestovního ruchu, který úzce souvisí s atraktivními památkami. Většina stran registruje nepoměr mezi objemem financí vynakládaných na péči o památky a na současné umění. ČSSD přímo uvádí, že bude při sestavování rozpočtu ministerstva priorizovat živé umění.
Rovněž v otázce řešení problému Státního fondu pro kulturu se strany napříč politickým spektrem shodují na nutnosti oddlužení fondu a přijetí zákona o něm. Jak tohoto cíle dosáhnout, žádná ze stran konkrétně neuvádí. KDU-ČSL zvažuje možnost v budoucnu převést pod tento fond veškerá grantová řízení v oblasti státní podpory kultury, aby se ministerstvo mohlo více soustředit na metodickou a strategickou činnost. Takový model v současné době funguje na Slovensku, tuto inspiraci zmiňují i SZ a Piráti. Strany rovněž deklarují podporu rozvoje infrastruktury, souhlasně zmiňují nutnost většího zapojení obcí a krajů.
Legislativní mezery vidí strany zejména v nutnosti řešit právní formu příspěvkových organizací v kultuře (ANO, ČSSD, Piráti, SZ, TOP09, STAN). Některé strany vyslovují potřebu zákona o kultuře či zákona o podpoře kultury (ČSSD, KSČM). Naopak ODS, Piráti a KDU-ČSL se domnívají, že legislativu je třeba zjednodušovat a – slovy ODS – počet zákonů spíše snižovat.
Co se týče stávající Státní kulturní politiky existují mezi stranami rozpory. SZ považuje dokument za neuspokojivý, jednostranně ideologicky zatížený agendou a cíli pravicové vlády, ČSSD je připravena pracovat na nové kulturní politice státu, SPD konstatuje, že pod zmíněná hesla se vejde cokoliv, Piráti upozorňují na problém vymahatelnosti strategií a jejich závaznosti na všech úrovních, v čemž se shodují s ANO, KSČM, ODS i TOP09. Spokojenost s plněním kulturní politiky vyslovují pouze KDU-ČSL a STAN.
KDU-ČSL a STAN rovněž obhajují práci současného Ministerstva kultury pod vedením Daniela Hermana, který zůstává jejich kandidátem i do budoucna. Ostatní strany kritizují ministerstvo zejména v oblasti neplnění legislativního plánu, strategie a koncepce (TOP09), v oblasti péče o památky včetně nehmotných (SPD), poukazují na celkovou nefunkčnost a neefektivitu (SZ), kritizují skryté granty (Piráti).
Praha, 25. 7. 2017
Šárka Pavelková, výkonná manažerka Asociace nezávislých divadel ČR, z.s.
///
Úvodní dopis Platformy uměleckých profesních organizací s přesným zněním otázek a komentářů k nim najdete zde:
…
Odpovědi deseti kandidujících stran najdete zde:
ANO: Na kulturu máme zajímavé lidi
ČSSD: V souladu s naším programem
KDU-ČSL: Výtky musíme razantně odmítnout
KSČM: Legislativa by se měla řešit od hlavy
SPD: Kdo může být arbitrem umění?
STAN: Neprosazovali bychom žádný obrat
SZ: Kultura neexistuje mimo společnost
///
Platforma uměleckých profesních organizací
Dlouhodobě neřešené problémy v oblasti kultury – a zejména neuspokojivá situace na poli živého umění – přispěly k zformování Platformy uměleckých profesních organizací. Jejími členy jsou Asociace nezávislých divadel ČR, Herecká asociace, Vize tance a Taneční sdružení ČR. S Platformou spolupracuje také Asociace profesionálních divadel a České středisko Mezinárodního divadelního ústavu, nevládní organizace při UNESCO.
/Pro i-DN z textů a dopisů, jež redakci poskytla Platforma uměleckých profesních organizací, zpracoval hul/
Komentáře k článku: Deset odpovědí kandidujících stran
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
