Devět „nej“ brněnské akademie
Janáčkova akademie múzických umění v Brně nabízí rozsáhlou řadu studijních oborů. Na Hudební fakultě JAMU nyní lze studovat více než pět desítek akreditovaných studijních programů, a to bakalářskou, navazující magisterskou a doktorskou formou studia. Divadelní fakulta JAMU potom nabízí v taktéž třístupňovém studijním programu bezmála tři desítky oborů. Vybrali jsme za každou fakultu jistá „nej“.
Brněnský kontrabasový orchestr je u nás jediným souborem svého druhu. Má sice místní označení, ale je vskutku mezinárodní a je složen ze studentů a absolventů JAMU foto archiv JAMU
HUDEBNÍ FAKULTA
Klavír:
nejvíce diferencovaný nástroj ke studiu
Klavír je univerzální polyfonní nástroj s nejširším uplatněním v praxi a v rámci tohoto nástroje lze na HF JAMU studovat hned tři obory. Tomu odpovídá i šíře vzdělávání klavíristů. Musí rozumět tak trochu všemu, ale každý nakonec zakotví v něčem jiném. Mistr doprovázeč dokáže zůstat skrytým tvůrcem interpretační koncepce, zvládne i bez přípravy doprovodit sólistu, komorní hráč pracuje s dominancí svého projevu ve prospěch společné koncepce souboru, klavírista sólista dovede sám udržet pozornost posluchačů při celovečerním recitálu hraném zpaměti. Všichni musí výborně rozumět strukturám kompozice a většina zároveň učí své následovníky. To vše se snažíme zohlednit v našich klavírních oborech. Bakalářský stupeň prezenčního studia máme univerzální, obsahuje sólovou hru, komorní spolupráci i úzce klavírně zaměřené pedagogické předměty. V magisterském oboru pak dáváme prostor specializaci, student si vybírá z ryze interpretačního oboru hra na klavír, s akcentem na sólovou a komorní hru, a náročnějšího dvojoboru hra na klavír a klavírní pedagogika, který zahrnuje volitelné specializace, jako například klavírní doprovod, improvizace, hra na historické klávesové nástroje, samozřejmostí je pedagogická praxe s modely z řad konzervatoristů a studium klavírněpedagogických předmětů. V doktorském stupni pak vznikají rozsáhlejší projekty typu CD nahrávky kompletního Janáčkova klavírního díla a podobně. Nejmladším podoborem je bakalářská klavírní pedagogika v kombinované formě. Obor je určen talentovaným klavírním pedagogům, kteří by měli porozumět stylovosti interpretace, dětské duši, umět krásně zahrát repertoár svých žáků, aby neplatilo „kdo neumí, ten učí“. Naše vzdělávací portfolio významně doplňují čtyři unikátní vícesemestrální kurzy klavírního Metodického centra, které za čtvrtstoletí činnosti absolvovaly stovky klavírních pedagogů ZUŠ, konzervatoří a pedagogických fakult, a to zcela dobrovolně, a nikoli zadarmo. O sobotách se tak škola zaplní dalšími desítkami nadšených klavíristů, kteří zaujatě naslouchají přednáškám prof. Aleny Vlasákové a dalších kolegů, konzultují výkony svých žáků a dostávají individuální lekce klavírní hry. Snažíme se tedy spojovat celou klavírní obec, máme i vlastní časopis – Pianissimo. Poslední novinkou je Univerzita třetího věku.
Naše nabídka generuje vysoký zájem o studium a potřebnou výběrovost – letos se k bakalářským talentovým zkouškám přihlásilo 45 uchazečů. Klavírní katedra patří svými výsledky k nejúspěšnějším, studenti každoročně vítězí v evropských klavírních soutěžích, aktuálně figurují i na prestižní prémiové listině mladých interpretů Nadace Český hudební fond, hrají na mezinárodních festivalech a v cyklech brněnské i České filharmonie. Z našich nejznámějších absolventů jmenujme například špičkového interpreta Igora Ardaševa, guru české klavírní pedagogiky Alenu Vlasákovou nebo koncertujícího generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka.
Jan Jiraský vedoucí katedry klavírní interpretace
Varhanní a historická interpretace:
první na tuzemské vysoké škole
Nejmladší katedra KVHI (katedra varhanní a historické interpretace) odstartovala na HF JAMU v říjnu 2014. Je to první oddělení staré hudby na hudební vysoké škole v České republice, které nabízí profesionální interní studijní program staré hudby.
Ale těch „nej“ je tady možné objevit více. KVHI pořádá jedny z nejpřísnějších semestrálních zkoušek: do poroty jsou pravidelně zváni zahraniční hostující experti z prestižních škol, kteří aplikují velmi vysoké standardy. Katedra zrealizovala doktorský projekt s jednou z nejprestižnějších univerzit, s pařížskou Sorbonnou, kde studentka Petra Matějová absolvovala s nejlepší možnou známkou po nejdelší obhajobě, která se tam kdy konala v rámci doktorských studií a která trvala pět hodin (tři hodiny teorie + dvě hodiny praxe – recitál).
Na JAMU lze studovat historické klávesové nástroje (jádro je cembalo), historické loutny, historické příčné flétny, historické housle, historické violoncello a historický zpěv.
Studenti získávají mimořádné ceny: cembalista Jiří Havrlant a sopranistka Barbora Šancová vyhráli soutěž nejlepší barokní interpretace v rámci mezinárodního projektu Romana Válka, podporujícího mladé talenty v oblasti staré hudby. V listopadu 2016 získal Jiří Havrlant třetí cenu v soutěži Bohuslava Martinů a zvláštní cenu za nejlepší interpretaci díla V. Kalabise. Varhanice Petra Kujalová a Petra Andrlová jsou laureátkami mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena v Opavě a Radka Herichová získala 1. cenu a cenu za nejlepší interpretaci soudobé skladby v Mezinárodní varhanní soutěži Leoše Janáčka v Brně.
Varhanní kolega Pavel Černý pomáhá s designem největší varhanní výstavby v tuzemsku (nové varhany pro svatovítskou katedrálu) a varhanní pedagog Zdeněk Nováček zrealizuje nejdelší koncert obsahující kompletní provedení všech varhanních chorálů J. S. Bacha. Pedagožka historického zpěvu Irena Troupová přitáhla ke studiu významnou studentku, a to nejslavnější altistku v oboru staré hudba v ČR Markétu Cukrovou, vystupující v předních operních domech v Bruselu, Londýně, Praze a Brně.
Mezi pedagogy máme zahraniční zastoupení, pedagožka Martyna Pastuszka vyučuje zároveň v polských Katovicích, kde vede velice dynamický Orkiestra Historyczna a vlastní koncertní řadu v novém tamějším koncertním sále. Je hudební partnerkou Andrease Staiera a spolu s naším pedagogem loutny Janem Čižmářem za sebou mají úspěšný operní projekt v rámci jednoho z nejlepších cyklů staré hudby, v renomované koncertní řadě FOK v Praze. Pedagog historického violoncella je zakladatelem a vedoucím jednoho z nejvýznamnějších tuzemských barokních orchestrů Musica Florea.
V projektu Mezinárodní semestr staré hudby se mohou naši studenti potkat s největším počtem zahraničních profesorů za jeden semestr. Studenti a pedagogové katedry se zúčastní pravidelně prestižních projektů, například provedení Mozartova Dona Giovanniho s Adamem Plachetkou v hlavní roli (B. M. Willi, R. Závada), jsou sólisté Evropského barokního orchestru a natáčí pro BBC (Michaela Ambrosi), tvoří výrazné ansámbly ((Brno Baroque) a koncertují sólisticky s orchestry (Martin Hroch).
Barbara Maria Willi vedoucí KVHI
Kontrabasy:
ze všech koutů světa
Česká kontrabasová tradice sahá až do období baroka, kdy jako první kontrabasista je znám Jan Dismas Zelenka (1679–1745). Významnou osobností byl rovněž rodák z nedalekých Valtic – Johann Matthias Sperger (1750–1812), který byl jedním z prvních mezinárodně uznávaných virtuosů tohoto nástroje. Prvním pedagogem na nově vzniklé brněnské konzervatoři byl Václav Bech (1877–1939), který původně působil ve Varšavské filharmonii a poté jako koncertní mistr carské opery a profesor konzervatoře v Petrohradě. Pedagogové JAMU navázali na tuto tradici české kontrabasové školy a byli vždy otevřeni novým podnětům a moderním metodám. Díky této skutečnosti má zájem o studium tohoto oboru na JAMU doposud největší počet studentů z ciziny.
Od roku 2000, kdy jsme mohli zaznamenat zvýšený zájem zahraničních studentů o tento obor v naší škole, studovalo na Hudební fakultě JAMU 29 zahraničních kontrabasistů ze 17 zemí.
Jsou to Bulharsko, Čína, Dánsko, Finsko, Holandsko, Itálie, Japonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Polsko, Slovensko, Španělsko, Thajsko, USA.
Nejen zahraniční, ale i čeští studenti kontrabasové třídy se účastní mezinárodních interpretačních soutěží, na kterých od roku 2000 získali 70 ocenění a titulů laureátů. Jedním z nejúspěšnějších byl Gunars Upatnieks (Lotyšsko), mimo mnoha jiných ocenění získal na Mezinárodní interpretační soutěži ARD (Mnichov, Německo), která je v našem oboru nejvýznamnější soutěží, 1. cenu a cenu publika. V současnosti je členem Berliner Philharmoniker a vyučuje v Berlíně na Vysoké hudební škole Heinze Eislera; 17. prosince ho uslyšíme jako sólistu na slavnostním koncertě pořádaném k jubileu naší školy.
Miloslav Jelínek vedoucí katedry strunných nástrojů
Klarinet:
mezinárodně nejúspěšnější
Obor hra na klarinet byl na JAMU zaveden v polovině padesátých let 20. století a během své historie přinesl české hudební scéně řadu významných hráčských i pedagogických osobností. Během posledních několika let obor zaznamenal množství výrazných úspěchů na mezinárodním poli, neboť víc než deset studentů klarinetové třídy JAMU bylo úspěšných na řadě mezinárodních soutěží a konkurzů. Nejvýraznějším úspěchem bylo bezesporu vítězství studenta Martina Adámka v konkurzu do Ensemble intercontemporain v Paříži – orchestru sólistů a dnes nejvýznamnějšího souboru, který se věnuje soudobé interpretaci. Tento student obstál i v dalších významných kláních: získal 1. cenu v Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka v roce 2014, o dva roky později vyhrál konkurz do Mládežnického orchestru Gustava Mahlera a do Slovenské filharmonie.
O vysoké úrovni klarinetové třídy rovněž svědčí i skutečnost, že již třetí její student zvítězil v konkurzu do orchestrální akademie České filharmonie a další studenti jsou členy akademií Prague Philharmonia a Filharmonie Brno. Klarinetový obor JAMU má ale rovněž výborný zvuk v mnoha dalších českých i zahraničních orchestrech, neboť čerství absolventi nacházejí uplatnění v takových tělesech, jako je Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Slovenská filharmonie, Filharmonie Brno, Komorní filharmonie Pardubice, Severočeská filharmonie Teplice, Národní divadlo v Praze, Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Moravské divadlo Olomouc a další.
Profil oboru má svá výrazná specifika i díky možnosti studia vedlejších nástrojů – Es klarinetu a basklarinetu –, hra na tyto nástroje je dnes pravidelně vyžadována u konkurzů do našich i zahraničních orchestrů a je nedílnou součástí vzdělání moderního klarinetisty.
Vít Spilka katedra dechových nástrojů
Jazzová interpretace:
první svého druhu
Jazzová interpretace na HF JAMU představuje prvně otevřený obor svého druhu na tuzemské akademii. Jazzové vzdělávání má v Evropě tradici nepříliš dlouhou, ale za to procházející nejbouřlivějšími změnami v přístupu. Průkopníkem jazzové edukace u nás je brněnská katedra jazzové interpretace (KJI) JAMU. V rámci republiky nabízí nejširší škálu oborů, konkrétně klavír, kontrabas, bicí nástroje, kytaru, saxofon, trubku a trombon. V pedagogickém sboru vynikají bez nadsázky nejlepší zdejší a slovenští hudebníci v čele s Jurajem Bartošem, Davidem Dorůžkou, Jiřím Slavíkem nebo Matúšem Jakabčicem. Za svoji nedlouhou historii katedra vyprodukovala mimořádné absolventy, diplom získali např. jeden z nejvyhledávanějších zdejších kontrabasistů Jaromír Honzák, kytarový světoběžník Libor Šmoldas, nejpopulárnější brněnský saxofonista Radek Zapadlo nebo další saxofonový talent Michal Wróblewski. Katedra na pravidelné bázi spolupracuje s nejprestižnějším českým jazzovým festivalem JazzFestBrno a pořádá workshopy s nejzajímavějšími světovými jazzmany. Sylabus KJI patří k nejkomplexnějším a vedle tradičních jazzových disciplín, jako je např. improvizace, nabízí i vhled do světa klasické hudby, ale i selfmanagementu nebo autorského práva. Absolventi katedry nacházejí nejširší škálu uplatnění v praxi, kdy se vedle vlastní tvorby uplatní stejně dobře v ZUŠ, divadelním orchestru nebo v popové kapele.
Vilém Spilka vedoucí KJI
DIVADELNÍ FAKULTA
Ateliér Výchovné dramatiky pro Neslyšící:
ojedinělý v celé Evropě
Založení uměleckopedagogického oboru výchovná dramatika neslyšících v roce 1992 na Divadelní fakultě JAMU v Brně bylo vstřícným počinem vůči neslyšícím zájemcům o vysokoškolské studium. A bylo to vůbec první vysokoškolské studium pro neslyšící po roce 1989. I v současnosti je to obor ojedinělý v rámci celé Evropy. Pochopení pro tuto minoritu bylo vyjádřeno přijetím tlumočníka českého znakového jazyka do plného úvazku a později změnou malého „n“ na velké „N“ v názvu ateliéru, jako výraz respektu k neslyšícím jako kulturní a jazykové menšině. V současnosti tedy neslyšící studenti studují obor výchovná dramatika pro Neslyšící.
V Ateliéru výchovné dramatiky Neslyšících studují převážně neslyšící studenti, kteří se v praxi uplatňují jako umělci (herci a režiséři). Například: Divadlo Neslyším Brno, Divadlo Tiché iskry Bratislava, Divadlo z Pasáže Banská Bystrica, nebo působí jako pedagogové předmětu dramatická výchova neslyšících dětí a mládeže a také jako lektoři volnočasových aktivit. Absolventi se také zapojují do projektových aktivit u nás i v zahraničí v rámci spolupráce s profesionálními divadly a do specifických tvůrčích projektů jako je mj. umělecké tlumočení do českého znakového jazyka. Spolupracují s Českou televizí. Ateliér VDN má za 25 let své existence již 57 absolventů, v současnosti studuje obor 11 posluchačů v rámci bakalářského i magisterského studia.
Jedním ze stěžejních předmětů oboru je Pohybové divadlo, kde dochází k syntéze několika předmětů. Jsou to především předměty pohybové: základní pohybová průprava, speciální pohybová průprava, akrobacie, tanec klasický i moderní, společenský i historický, práce s náčiním a žonglování. Důležité je též propojení s teoretickými předměty. Předmět pohybové divadlo je od začátku koncipován jako „laboratoř“, kde se hledají a nalézají nové cesty divadla neslyšících a také možnosti využití divadelních postupů ve speciálním i inkluzivním vzdělávání.
V ateliéru bylo vytvořeno více než třicet inscenací, z nichž mnohé reprezentovaly DiFa JAMU na mezinárodních festivalech (např. USA, Čína, v Evropě – Francie, Německo, Polsko, Rakousko, Nizozemsko, Belgie‚ Lotyšsko, Švédsko, Slovensko, Slovinsko‚ Kosovo), ale také na festivalech tuzemských. Našim studentům se doposud dostalo na festivalech u nás i v zahraničí zadostiučinění, prožívali radost z úspěchu, ocenění, komunikace s publikem. Bariéry mezi herci a diváky se v okamžicích divadelní prezentace ztrácely. Komunikace pomáhá neslyšícím budovat jejich vlastní sebeúctu, napomáhá jim ukotvit vlastní identitu, posiluje jejich samostatnost a sebejistotu. Ve slyšící veřejnosti se formuje kladnější vztah k poznávání této minority, to může vést k plnějšímu pochopení, k následné akceptaci, respektu a porozumění.
Zoja Mikotová Veronika Broulíková vedoucí AVDN
Muzikálové herectví:
jediné v celé bývalé republice
Muzikálového herectví je jediný vysokoškolský obor svého druhu v bývalém Československu. Jeho hlavním úkolem je připravovat kvalitní absolventy, kteří obstojí v neustále vzrůstající poptávce po tomto druhu divadla. Studium je velmi náročné, avšak díky tomu je rozvrh studia velmi pestrý. Studenti mají v základu oboru kromě tří hlavních studovaných disciplín (herectví, zpěv, tanec) například také šerm, step, akrobacii, gymnastiku, jazz, žonglování, ale i dabing. Díky této široké škále dovedností pak posluchači nacházejí uplatnění ve všech druzích divadel, ovšem velmi často absolventi muzikálového herectví obohacují řady významných českých i slovenských muzikálových divadel, jako je Městské divadlo Brno, Divadlo J. K. Tyla v Plzni či Národní divadlo moravskoslezské. Pro jeho jedinečnost se na tento obor hlásí mnoho adeptů z České i Slovenské republiky.
Prvopočátky muzikálových studií nalezneme pod označením herectví syntetických žánrů. Tento krkolomný název byl však počátkem devadesátých let změněn na dnešní muzikálové herectví. Na prestižní obor se hlásí kolem 150 uchazečů, ke studiu je jich nakonec přijato pouhých 10 až 12. Mezi úspěšné umělce, kteří prošli drsným výběrem a absolvovali obor, kde se hraje, zpívá a tančí, patří mj. známí herci a herečky: Radka Coufalová, Jitka Čvančarová, Petra Janečková, Petra Jungmanová, Jitka Schneiderová, Daniela Šinkorová, Milan Němec, Jaromír Nosek, Igor Ondříček, Dušan Vitázek, ale také například moderátor Vlasta Korec či zpěvák Tomáš Kočko.
A zvučná jména naleznete též ve výčtu odborníků, kteří zde působili a působí jako pedagogové. V současnosti jsou to kupříkladu: herečka a dabérka Sylva Talpová, herec Petr Štěpán, režisér Michal Zetel či herec a režisér Stano Slovák. Ovšem i v minulosti se ateliér mohl pochlubit vyučujícími, jako byli třeba: herečka a režisérka Jana Janěková, režisér a choreograf Radek Balaš či herečka Zdena Herfortová.
Studenti ve čtvrtém, tedy posledním, ročníku hrají v několika absolventských inscenacích v Divadle na Orlí / Hudebně-dramatické laboratoři, jež bylo postaveno speciálně pro projekty JAMU. Inscenace se studenty připravují jak pedagogové, tak přední profesionálové svého oboru.
Miroslav Ondra Ateliér muzikálového herectví Petra Štěpána
Ateliér světelného designu:
nejmladší a jediný
Ateliér světelného designu (ASD) je nejmladším ateliérem na DiFa JAMU a jediným svého druhu v České republice. Jeho zaměření přesahuje oblast dramatického umění a dotýká se i nových médií a architektury. V rámci divadelní fakulty má blízko jak k audiovizuální tvorbě, tak ke scénografii. Široký záběr ateliéru umožňuje studentům zvolit si oblast, která jim nejvíce vyhovuje a zvyšuje i možnost jejich uplatnění v praxi. Už během studia mohou studenti světelného designu spolupracovat na praktických projektech napříč obory. Ateliér se snaží poskytnout vhled do všech odvětví světelného designu (divadlo, opera, event, koncerty, instalace, architektura a výstavnictví) spoluprací s odborníky z ČR i ze zahraničí a držet krok s vývojem technologií.
Pavla Beranová Vladimír Burian vedoucí ASD
ARTDS:
první svého druhu
Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky vznikl v roce 1991 jako první takto zaměřený vysokoškolský obor u nás. Založil jej scenárista, spisovatel a překladatel Antonín Přidal s cílem vychovávat široce vzdělané osobnosti s velkým kulturním rozhledem, znalostí historie i současné světové rozhlasové a televizní produkce a především schopné vytvářet pořady, které budou přispívat k rozvoji české kultury a vzdělanosti i kultivovanosti posluchačů a diváků – osobnosti, kterých je stále nedostatek a přitom jsou vzhledem k významu a moci masových elektronických médií velmi potřebné. Za více než čtvrtstoletí existence oboru jej absolvovalo přes padesát studentů, z nichž mnozí v současnosti naplňují Přidalův cíl nadmíru úspěšně, například dokumentaristka a producentka Kamila Zlatušková, kreativní producent brněnského studia České televize Lukáš Franta, rozhlasoví režiséři Tomáš Soldán a Michal Bureš, spisovatelka a překladatelka žijící v Berlíně Dora Kaprálová, překladatelka a prozaička Tereza Semotamová, scenáristka, spisovatelka a režisérka Jitka Škápíková, scenárista a dramaturg České televize Tomáš Koňařík. Vedoucím ateliéru je nyní scenárista a dramaturg Jan Gogola.
Marek Hlavica ARTDS
Komentáře k článku: Devět „nej“ brněnské akademie
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
