Divadelní noviny > Názory – Glosy
Digitalizace jako nástroj k tvorbě
Síla divadla spočívá ve schopnosti oslovit publikum tady a teď. Jak se přiblížit mladým divákům, kteří žijí v reálné přítomnosti čím dál víc jen napůl? Odpověď se v rámci unikátního projektu Platform shift+ pokusilo nalézt i Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích.
Platform shift+ je umělecká síť určená k výzkumu nových možností tvorby divadla pro mladé publikum ve věku digitálních médií. Jde o víceletý projekt mezinárodní spolupráce, který pod hlavičkou Creative Europe schválila Evropská komise a podpořila jej grantem ve výši dvou milionů eur, čímž pokryla téměř polovinu nákladů nutných k jeho realizaci. Letos v říjnu projekt po čtyřech letech skončil.
Partneři umělecké sítě Platform shift+ považovali za nutné zabývat se digitálními technologiemi, aby porozuměli cílovému publiku. Mladí lidé se v současné době přirozeně pohybují mezi reálným a virtuálním světem, svou pozornost neustále přepínají mezi jednotlivými dimenzemi a jejich vnímání je roztříštěné. Divadelní produkce musejí na novou realitu reagovat, chtějí-li si udržet stávající publikum a do budoucna získávat i diváky nové.
Mezi desítkou evropských divadel se projektu zúčastnilo také Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, konkrétně Malé divadlo. Tvorbu pod vedením uměleckého šéfa Petra Haška a kmenového režiséra Janka Lesáka soustředí na mladé publikum všech věkových kategorií. Uměleckou činností se snaží odrážet nejen témata různých věkových skupin, ale i současné celospolečenské problémy. Věnuje se převážně autorské tvorbě a důraz klade například na hudební složku inscenací.
V rámci projektu vznikl i Mezinárodní divadelní experiment s binaurálním zvukem, který se zaměřil na nejnovější technologie a jejich využití v divadle. Specifičností binaurálního nahrávání je způsob simulace prostorového vnímání, podobný 3D efektu, tedy snímání zvuku napodobující lidské ucho. Tří národní týmy (český, norský a maďarský) vytvořily na sobě nezávislá mikropředstavení, která umožnila experimentovat s různými přístupy využití binaurálního zvuku v divadelním kontextu. Každá národnost zvolila odlišný prostor (karavan, stan či uzavřenou místnost bez oken) a žánr (horor, thriller a dokument). Jeden příběh trval zhruba deset až patnáct minut a byl určen pro jednoho až čtyři diváky, podle konkrétních technických možností a také s ohledem na co nejautentičtější prožitek diváka.
V Českých Budějovicích měli diváci možnost projekt vidět a zažít 5. května 2018. Poslední zářijový víkend se experiment s binaurálním zvukem představil v norském Molde, poté se přesunul do britského Yorku a 5.–8. října jej mohli poslední diváci zhlédnout ve francouzské Marseille. Tam se také uskutečnilo závěrečné setkání celé umělecké sítě Platform shift+. Autorský tým Janka Lesáka zde uvedl projekt Humans of Europe – obdobu budějovického projektu Humans of Budějovice z roku 2016.
Jsou to projekty užitečné? Podle uměleckého šéfa Malého divadla Petra Haška jsou: Můj vztah k digitalizaci se v rámci projektu výrazně proměnil. Prošel jsem si ve svém uvažování o digitalizaci v divadelní tvorbě „od tématu k nástroji“. Jelikož jsem o dané problematice nic moc nevěděl, tak pro mě byly moderní technologie spíše strašákem, hrozivým tématem, ale díky projektu Platform shift+ jsem se s tématem více obeznámil a začal vnímat jeho praktické využití – ze „strašáka“ se stal „nástroj k tvorbě“… a tak je to se všemi strašáky, o kterých nic nevíme. Naše divadlo nástroje digitalizace plně využívá ve své tvorbě a jistě i nadále využívat bude a ve svém tematickém uvažování se oprostilo od apokalyptických vizí.
Komentáře k článku: Digitalizace jako nástroj k tvorbě
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
