Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 8)

    Stěží vyjádřit tekutost Evropy lépe než švejkováním v Moravském divadle. Česko-německá inscenace Kauza Schwejk vznikla v koprodukci Studia Hrdinů, Theater Brehmen a festivalu Wierner Festwochen. Jeden z nejočekávanějších bodů programu připomněl osobnost minulého ročníku Flory, režiséra Dušana D. Pařízka. O přestávce tentokrát nekvílela cirkulárka jako při loňské Směšné temnotě. Diváci na jevišti fasovali guláš a ti nejrychlejší i Plzeňskou dvanáctku.

    Kauza Schwejk

    Peter Fasching, Ivana Uhlířová a Martin Baum v inscenaci Kauza Schwejk FOTO VIKTOR KRONBAUER

    Dobrého pomálu. Kauza Schwejk, která získala Cenu Divadelních novin a nominaci na Cenu kritiky 2015, se v Čechách hraje sporadicky. Od její premiéry se v Evropě a české politice událo leccos a z inscenace (DN o ní psaly zde) vykrystalizovaly nové kontexty. Jen pro připomenutí, v Pařízkově divadelní dramatizaci jde o vojenský soud nad nepřítomným Švejkem, obviněným z velezrady, přičemž hlavní hrdina Švejk ve hře nevystupuje. Rozhodování o nás bez nás – to je realita jednotlivce v soukolí systému a také historická zkušenost malých národů. Oproti betonovému podzemnímu interiéru Studia Hrdinů, kde generál Fink vládne jako Hitler ve Vlčím doupěti, se v noblesním interiéru kukátkového Moravského divadla posouváme kamsi do politických kuloárů a k salónním intrikám. Nad jevištěm visí ve vzdušné instalaci vyhlášky a nařízení. Dnes se žádný Damoklův meč neobejde bez razítka a málokterý rodák z německojazyčného prostředí se dorozumí česky bez slovníku. Nedorozumění a obtížná komunikace nevychází z něčí „notorické blbosti“, ale z rozdílné podstaty národnostního charakteru, s níž se lidstvo nikdy nevyrovnalo a zřejmě ani nevyrovná. Nejen Židé jsou stigmatizovaní. Finkovo sudetoněmecké nelichotivé označení Čechů „Čuši“ hraničí s xenofobií. Generálovi podřízení nasazují jiný kalibr – češtinu, ten takřka nenaučitelný jazyk. Malá vítězství ovšem kazí horlivost překladatele Vaňka (kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp) a tím třetím, který se směje, je tak nakonec Maďar Kakony, donjuanský a vznětlivý „Hún ve fraku“ (Gábor Biedermann).

    Kauza Schwejk

    Kauza Schwejk vypráví o vojenském soudu nad nepřítomným Švejkem FOTO VIKTOR KRONBAUER

    Martin Baum zahrnuje mezi své pluky i publikum. Když Češi rozdají v hledišti cigarety, došlápne si na nedisciplinovanou kouřící divačku osobně. Blahosklonný, leč přísný otec národů (s řemenem v ruce) a asketický služebník páně v sobě možná ukrývá nevypočitatelného diktátora a kadet Biegler (Peter Fasching) je v tom smyslu korunním princem. Nechtěně tak překonávají leckteré tuzemské snahy o parodování českých politiků. A Baumovy nechápavé, šťouravé dotazy, proč si Švejk dobrovolně a bez nátlaku oblékl ruskou uniformu, jdou v současnosti vyloženě na tělo. Pařízek obohatil Haška ještě o téma žen v armádě coby zvrácené emancipace. Vedle rachitického filozofa Marka (Vladimír Javorský) a servilního překladatele Vaňka (Jiří Černý) je nadporučík Lukášová nejvzornější a nejmužnější voják. Samozřejmě, že pod tou slupkou skrývá ženskou slabost. Přes tvář Ivany Uhlířové se občas mihne rozpačitý či stydlivý výraz a její přítomnost rozkládá morálku c. a k. armády už z podstaty. Kontakt herců s publikem, úspěšně pěstovaný od samého úvodu, vyvrcholil společnou přestávkou na jevišti. Kdy povečeříte guláš na červeném plyši, nebo mezi herci v jejich teritoriu? Do vyprazdňování obrovského hrnce lkal Biegler s elektrickou kytarou folkovou baladu o svém snu a Fink dával hádat, která hymna které zemi patří. Řada z nás se tak nakonec stala i stafáží závěrečné scény. A tak český národ po svém, tedy hospodskou veselicí, zase jednou rozložil Rakousko-Uhersko a díky Pařízkovi převrátil divadelní pravidla. Mít děkovačku před plným Moravským divadlem – to se vám stane opravdu jen na Divadelní Floře.

    ///

    O Divadelní Floře 2017 více na i-DN:

    Rekordní Divadelní Flora

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 1)

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 2)

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 3)

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 4)

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 5)

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 6)

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 7)

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 9)

    Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 10)


    Komentáře k článku: Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 8)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,