Divadelní fotografie (VI) Déčko E. F. Buriana
Divadelní představení bylo v době Protektorátu Čechy a Morava čteno jako alegorie, kdy je prvotní význam přenesený, skrytý. Divák si vytváří kontext, jenž formuluje další utajený smysl. Napsal Jan Císař. Proměna repertoáru za okupace se přirozeně projevila i na fotografiích.
Modely lidových kostýmů (Mikuláš, Smrt, Bakus, Čert) pro inscenaci E. F. Buriana Druhá lidová suita, uveřejněné v Programu D 38, roč. 3 (1937–1938), č. 9, 1. 6.1938.
Inscenační tvorbu divadla D v období Protektorátu Čechy a Morava je možné definovat skrze tři inscenační linie: dramatizace klasických titulů, inscenace původních soudobých textů českých autorů a scénické adaptace českých lidových písní, obřadů a her. K těm patřila i Lidová suita, která měla premiéru 23. června 1938 ve Valdštejnské zahradě a o den později v Mozarteu. Reprodukce modelů lidových kostýmů se vedle ilustrací Mikoláše Alše staly nejvýraznějším vizuálním motivem celého čísla časopisu Program D, odkazujícího k české a moravské lidové kultuře. Podobně byl koncipován i tematicky spřízněný program k Druhé lidové suitě (1939), ale s kostýmními návrhy Niny Jirsíkové a reprodukcemi lidových motivů ze Státní grafické školy.
Komentáře k článku: Divadelní fotografie (VI) Déčko E. F. Buriana
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
