Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Divadelní kostýmy Inez Tuschnerové uvidíte v Brně

    Inez Tuschnerová (1932) patří k významným českým kostýmním výtvarníkům druhé poloviny 20. století. Svůj profesní život spojila především s textilním uměním, např. s tvorbou tapisérií či návrhy textilních elementů pro řešení architektonického prostoru. Nepřehlédnutelná je také autorčina tzv. volná tvorba. Nejzásadnější přínos však představují její návrhy divadelních kostýmů. Na tomto poli vytvořila desítky realizací v dnes již legendárních inscenacích na jevištích celého tehdejšího Československa.

    Inez Tuschnerová na vernisáži. FOTO ARCHIV Moravského zemského muzea

    Na výstavě s názvem Divadelní kostýmy Inez TuschnerovéPaláci šlechtičen Moravského zemského muzea je prezentován pouze zlomek z četných návrhů, především z inscenací Národního divadla v Brně. Inez Tuschnerová spolupracovala s brněnským Národním divadlem ve dvou obdobích v letech 1965–1974 a 1987–1994. Obě tyto éry patří k důležitým etapám divadla. Druhá půle šedesátých let byla ve znamení progresivní dramaturgie: v činohře působil Bořivoj Srba a Ludvík Kundera, v opeře pak dramaturg a dirigent Václav Nosek. Inez Tuschnerová spolupracovala na realizaci některých zásadních inscenací, například v roce 1965 Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata od Petera Weisse v Kunderově překladu a v režii Evžena Sokolovského, o rok později to byl Ibsenův Peer Gynt v Hynštově režii, v roce 1969 Shakespearův Král Lear, ve stejném roce Honeggerova Jana z Arku na hranici a Schönbergovo Očekávání ve Wasserbauerově nastudování, Janáčkova Glagolská mše v choreografii Pavla Šmoka atd.

    Další období spolupráce Tuschnerové s brněnským Národním divadlem na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo také velmi úspěšné. V činohře vytvořila v roce 1988 kostýmy k Sokolovského inscenaci Život Eduarda druhého anglického od Christophera Marlowa, Bertolta Brechta a Liona Feuchtwangera. Vynikající byly také janáčkovské realizace v inscenacích režisérky Aleny Vaňákové: Osud v roce 1987, Káťa Kabanová v roce 1994 a žel nerealizovaná inscenace Z mrtvého domu.

    Několik objektů z výstavy… FOTO ARCHIV Moravského zemského muzea

    Charakterizovat tvorbu Inez Tuschnerové pro divadlo není jednoduché. Expresivní výraz jejích návrhů obsahuje často až jakýsi existencionální podtext. Experimentovala s obsahovou, ale i materiálovou složkou a každá realizace přinesla nový pohled a nový tvůrčí přístup. Vždy vytvářela vizi celého uchopení díla v těsném kontaktu s celým realizačním týmem. Přesto nebo snad právě proto tyto inscenace nesly neopakovatelný výtvarný prvek. Tuschnerová vždy vycházela z perfektní znalosti díla a charakterů postav, jejich „skrytých tváří“ i vystupování navenek. Při vytváření návrhů Inez Tuschnerová užívá celou škálu výtvarných technik, od kresby a malby až po koláže a asambláže, přičemž její zručnost jako kreslířky a malířky je nepřehlédnutelná. Tvorba Inez Tuschnerové patří k tomu nejlepšímu, co na poli divadelního kostýmu u nás za poslední půlstoletí vzniklo.

    Výstava se koná v Paláci šlechtičen v Brně až do 30. září 2012.

    • Autor:
    • Publikováno: 6. července 2012

    Komentáře k článku: Divadelní kostýmy Inez Tuschnerové uvidíte v Brně

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,