Divadelní svět bez hranic (No. 5)
Jeviště Mahenovy činohry je pokryto čtyřmi kancelářskými křesly, za kterými stojí zrcadlová stěna. Nic víc. Celá scéna působí jak z nějaké televizní talk show či vědomostní soutěže. Za potlesku přichází dvě postarší ženy a dva postarší muži. Oznámí, že budou vyprávět příběh o dvou manželských párech.
IIúzie je minimalistická inscenace FOTO ARCHIV
Slovenské národné divadlo přivezlo velmi minimalistickou inscenaci podle dramatu současného ruského autora Ivana Vyrypajeva Ilúzie. Vyrypajevova dramata vynikají výraznou monologičností a příběhy, u kterých je těžké najít výrazně poutavou linku. Režisér Eduard Kudláč se rozhodl vsadit na prosté, téměř až nedivadelní vyprávění s minimem gest a pohybu a především na herecké osobnosti. Příběh tedy vypráví bardi slovenského divadela a filmu Martin Huba, Božidara Turzonovová, Dušan Jamrich a v brněnském uvedení Zuzana Kocúriková v alternaci s Emílií Vašáryovou.
V podstatě se dá spoléhat pouze na to, jestli svým charismatem, kouzlem osobnosti, udrží divákovu pozornost. V Brně se to všem až na pár výjimek dařilo. Příběh byl vyprávěn s citem, romantikou, humorem, nadhledem, moudrostí a šarmem. Podle toho, kdo byl zrovna oním držitelem slova. K interakcím docházelo mezi herci málo, dialogy neproběhly vůbec. Přesto byly vztahy a vazby ze všech přítomných na jevišti patrné a zřetelné. Ať už se jednalo o oční kontakty, úsměvy, reakce na drobné detaily. Scénická hudba, ani změny osvětlení kromě závěru nejsou použity. Přesto se atmosféra mění a každý z herců si dokáže získat a udržet pozornost.
Bohužel od druhé řady dále se nezřídka v hledišti objevovaly dřímající hlavy. Nezúčastněnému a nenaladěnému divákovi pozornost nevydržela, a to i kvůli velkému prostoru Mahenova divadla. Běžně se Ilúzia hraje na Studiové scéně Nové budovy Národního divadla, která je přeci jen vstřícnější k udržování kontaktu a pozornosti mezi jevištěm a hledištěm. Škoda, že na to organizátoři festivalu nemysleli.
Příběh o dvou manželských párech, kteří se tak zamotali do dobře myšlené lži, až ve lži umřeli, není ničím neobvyklým nebo šokujícím. Ale připomíná základní lidské hodnoty a to, že nelhat svým blízkým, ale hlavně sám sobě, není zase tak málo.
Slovenské národné divadlo – Ivan Vyrypajev: Ilúzie. Režie Eduard Kudláč, překlad Romana Maliti, dramaturgie Darina Abrahámová, scéna a kostýmy Eva Kudláčová Rácová. Premiéra 23. ledna 2014. Psáno z reprízy 29. května 2016 na festivalu Divadelní svět Brno.
///
Více na i-DN: Divadelní akcent na uprchlictví a dokument
…
Ostatní díly denních zpravodajství:
Divadelní svět bez hranic (No. 1)
Divadelní svět bez hranic (No. 2)
Divadelní svět bez hranic (No. 3)
Divadelní svět bez hranic (No. 4)
Divadelní svět bez hranic (No. 6)
Divadelní svět bez hranic (No. 7)
Divadelní svět bez hranic (No. 8)
Komentáře k článku: Divadelní svět bez hranic (No. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
