Divadelní svět bez hranic (No. 7)
Drama Obeť napsal a následně zrežíroval David Jařab. A v bratislavském Divadle Aréna tak vznikla inscenace, která fascinuje, šokuje, ale i děsí.
Drama Obeť fascinuje, šokuje, ale i děsí FOTO ARCHIV FESTIVALU
Muž je své ženě nevěrný se 14-ti letou dívkou. Samozřejmě žena to těžce nese, začne se chovat lehce vyšinutě a nakonec manžela vyhodí z okna. Možná. Inscenace totiž nastiňuje tolik otázek a tolik otevřených možností, že si lze vybudovat příběh i charaktery postav docela volně podle sebe. Mrtvolu pod oknem přichází ohledat vyšetřovatelé – na první pohled trochu neschopní policisté. Přesvědčí ženu, že lepší než nějaké vyšetřování bude, když zůstane doma a oni to označí jako nehodu. Zároveň zneškodní jeho milenku a ona pak bude vypadat jen jak truchlící vdova. Šokovaná, zbídačená, labilní žena na to přistoupí a začíná příšerné trýznění a mučení. Vyšetřovatelé mají ženu jako hračku, nástroj, službu, věc k uvolnění při čekání na případy. Ona je čím dál více zničená, apatická, i když stále projevuje snahy o osvobození se. Celá eskapáda se uzavírá cirkusovým prodejem jí jako univerzální ženy. Vyhlášením Miss Univerzální žena. Její mrtvé, bezvládné tělo tahají po jevišti, tančí s ním, mazlí se s ním. Zvrhlost a šok dosahují únosné meze. Navíc i jeden z vyšetřovatelů, v podání Lukáše Latináka, už má ve tváři, a především v očích, pouze silný výraz zděšení. Policista Arpád (Richard Stanke) komentuje se zapálenou cigaretou nešťastný konec tohoto případu. Oba vyšetřovatelé odchází z bytu oběti. Vlastně několikanásobné oběti – justice, spravedlnosti, života. Ironií je, že její manžel byl soudce.
Veškeré dění se odehrává v obýváku manželského páru. Pokoj je netradičně rozvržen, každý panel má jiný vzor tapet a navíc je vidět i část přední zdi, která tvoří chodbu, do které z hlediště nelze vidět. V pokoji je pouze gauč, chromovaný stolek a dvě židle, ze stran jsou na gauč otočena velká stará světla. Ty se rozsvěcují, když jsou na scéně vyšetřovatelé. Jařab výrazně pracuje i s červeným světlem, který pomáhá dotvářet tíživost a trýznivost daných situací. Obdobně funguje i hudba a zvuk kapající tekutiny jako odpočítávání života.
Drastický příběh o zkrachovalém manželství, lži, smrti, nevěře, vyšetřování zločinu a trýznění se rozvíjí průběžně ve dvou rovinách. První retrospektivně ukazuje události předcházející smrti manžela. Druhá se drží přítomnosti, vyšetřování a násilné věznění ženy v jejím vlastním bytě. Témat David Jařab poskytuje několik, některá pouze exponuje, ale dále je nerozvíjí, například pedofilii, ženinu labilitu, charakter jejich vztahu. Jako hlavní téma je patrné zneužívání moci. Ať už z pozice společenské hierarchie nebo z pozice silnějšího muže.
Obeť Davida Jařaba rozhodně není inscenací pro každého, což se také projevilo odchodem několika diváků. Nicméně ukazuje vztahy mužů a žen, které nejsou zcela neobvyklé. Zneužívání žen za zavřenými dveřmi se stále děje. Silný zážitek si patrně neodnáší jen ten, kdo seděl v hledišti, při děkovačce je z tváří některých herců čitelné, že není lehké ukazovat takto vyhraněné a bolestné situace.
Divadlo Aréna, Bratislava – David Jařab: Obeť. Režie David Jařab, překlad a dramaturgie Martin Kubran, scéna David Jařab, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Petr Haas. Premiéra 5. června 2015. Psáno z reprízy 30. května 2016 na festivalu Divadelní svět Brno.
///
Více na i-DN: Divadelní akcent na uprchlictví a dokument
…
Ostatní díly denních zpravodajství:
Divadelní svět bez hranic (No. 1)
Divadelní svět bez hranic (No. 2)
Divadelní svět bez hranic (No. 3)
Divadelní svět bez hranic (No. 4)
Divadelní svět bez hranic (No. 5)
Divadelní svět bez hranic (No. 6)
Divadelní svět bez hranic (No. 8)
Komentáře k článku: Divadelní svět bez hranic (No. 7)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
