Divadelní noviny Aktuální vydání 22/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

22/2024

ročník 33
24. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Divadelní svět Brno

    Pozor – titulek klame, jeho identita je falešná, ani slovem se nezmíním o druhém ročníku mezinárodního brněnského festivalu. Tento sloupek je určen čtenářům Divadelek, kteří nemají v úmyslu zatěžovat se komunikačním světem internetu. Nijak se jim nedivím, nicméně na místě je informace, že jinak vděčná rubrika ohlasů a polemik se z velké části přesunula právě na naše webové stránky. Důvod je praktický: kdybychom tiskli většinu ohlasů na některé články, nezbývalo by už místo pro další pravidelné rubriky. A navíc si myslíme, že polemické šarvátky pro svou neodkladnost patří právě tam.

    V Divadelkách číslo 5 a 6 vyšel na pokračování můj text o uměleckém šéfovi Mahenovy činohry Národního divadla Brno Zdenkovi Plachém pod názvem Brněnské schizma. Jak se dalo očekávat, rozpoutal na webu prudkou diskusi. Potud vše v pořádku, až do chvíle, kdy se do ní zapojil jistý Petr Velek, který vášnivě hájil Plachého inscenace a naopak začal nevybíravě útočit proti sesterské scéně Reduta a jejímu uměleckému šéfovi Petru Štědroňovi. Dikce Velkových příspěvků mi byla podezřelá, a tak jsem nechal prověřit jeho internetovou identitu. Nekonečně trapné odhalení: pod nebohým Velkem se opravdu skrýval sám umělecký šéf Plachý. Jako když v lese odklopíte kámen a spatříte to hmyzí hemžení. Co s tím?

    Odkaz na celou diskusi spolu s přáním, aby zasáhl, jsem poslal řediteli Národního divadla Brno Danielu Dvořákovi. Jeho odpověď byla kuriózní. Na můj podnět nemůže reagovat, natož zasahovat, jelikož už dlouho nečte Divadelní noviny, přesněji od chvíle, kdy se v nich o sobě dočetl větu „ … zlí jazykové tvrdí, že neumí kreslit.“

    Toto že má být „divadelní svět Brno“? Jeden kolem sebe kope, pění a vyhrožuje novinářům i svým kolegům, druhý se vznáší nad vodami a tvrdí, že nečte kritické reflexe na divadlo, které manažersky řídí, jelikož jeho umělecké ego ucítilo před pár lety komáří vpich?

    Zpátky ke čtenářům tištěných Divadelek. Internetový svět může být zapařeným skleníkem všelijakých deprivantů i benátským karnevalem s maskami zároveň. Jenomže maska, kterou si nasadil Zdenek Plachý, nese typické znaky zákeřného anonymního svinstva, kterým se jeho autor zesměšnil nejen před internetovou obcí, ale vyřadil se i ze slušné společnosti.

    Naštěstí má celá věc i nechtěně komické rysy. V těchto dnech se Plachý coby režisér dožil premiérových oslav Cyrana, onoho nesmrtelného příběhu romantického básníka s olbřímím nosem a „čistým štítem“. Nemohu podezřívat VIP společnost, ale doufám, že ostatní Brňané si už stačili povšimnout nosu samotného Plachého, který jako v pohádce o Třech veteránech již překračuje hranice Brna i Moravské říše a nezastavitelně se plazí dál…


    Komentáře k článku: Divadelní svět Brno

    1. Ludvík Faruga

      Avatar

      Řezat! Řezat tu havěť! Mudroval Bobš na pondělí velikonočni.

      24.04.2011 (16.43), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,