Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Divadelní tramping (No. 3)
Pátý den festivalu …příští vlna/next wave… dostál dramaturgickému záměru divadelního trampingu. Diváci tentokrát cestovali autobusem na jih Středočeského kraje do vesničky Obděnice na první uvedení scénického dokumentu Obděnický farář Ladislav Albert Hlad. Za projektem o hledání síly a radosti i v naprosté beznaději stojí – nebojím se napsat – ikona české alternativní scény Miroslav Bambušek. Pro mě to byl další z vrcholných programových bodů letošního ročníku.
Foto: Kamil Košun
Jak známo, Miroslav Bambušek věnuje přípravě svých časově náročných projektů obrovské úsilí. Stejné je to i tentokrát, kdy se rozhodl přiblížit osud jedné z významných polozapomenutých duchovních osobností Československa dvacátého století, katolického kněze a později vysvěceného biskupa Ladislava Alberta Hlada, jehož životní pouť byla plná nástrah a strastí.
Cesta ke zrodu scénického dokumentu začala v minulém roce. Tehdy kontaktoval Jiřího Kubíčka, starostu obce Petrovice, jež koupila faru v Obděnicích postavenou v roce 1903 sbírkou místních občanů, jež byla pětadvacet let neobývaná. Následovaly několikaměsíční přípravy, během nichž se autor nořil stále hlouběji do informací o životě Ladislava Alberta Hlada. Díky pomoci pamětníků se dostal k jeho korespondenci, kázáním a poznámkám. Výsledkem je scénický dokument, který mapuje celý biskupův život a především vystihuje duchovní rozměr této osobnosti. V neposlední řadě nastoluje řadu otázek, jak se dnes k této osobnosti a jejímu odkazu vztahovat, čímž diváky vyzývá k hlubšímu zamyšlení nad sebou samými i dnešním světem.
Foto: Kamil Košun
Ladislav Albert Hlad (3. února 1908, Plzeň – 16. prosince 1979, Moravec) pocházel z velmi chudých poměrů. Jeho obděnická etapa začala v roce 1934, kdy byl nejprve administrátorem a poté farářem. Působil zde šestnáct let. Farnost duchovně povznesl a jeho laskavost, přímočarost, ale i kritické myšlení mu zajistily oblíbenost u místních obyvatel. Stoupal i v hierarchii katolické církve, což vyvrcholilo dva roky po komunistickém převratu, kdy byl tajně vysvěcen na biskupa. Totalitní moc však s represemi neotálela. V roce 1950 byl zatčen v souvislosti s číhošťským zázrakem. Po více než ročním věznění byl podmínečně propuštěn, ale do Obděnic se již nikdy nevrátil. V následujících letech tajně vysvětil několik bohoslovců. V této době byl obětí nevyjasněné dopravní nehody, po které přišel o nohu. Ani to ho neochránilo před dalším zatčením a čtyřmi roky věznění. Po propuštění byl izolován a zemřel ve věku 71 let v Charitním domově pro kněze v Moravci u Žďáru nad Sázavou.
Foto: Kamil Košun
Nás po příjezdu přivítal sám režisér a dramatik Miroslav Bambušek. Na úvod jsme navštívili místní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde se konalo jakési intro celého večera. Po usazení do lavic následovalo poutavé vyprávění místního kostelníka o bohaté historii obce, především pak fary a osobností se vsí spojených. Dominantní roli sehrál slavný rybníkář Jakub Krčín. V Obděnicích strávil závěr života a také tu zemřel. Plánoval, že zde bude také pochován, ale tahle skutečnost je dodnes zahalena tajemstvím. Pro náš následující program však bylo podstatnější vyprávění o střídání farářů v minulém století, z nichž nejvýraznější postavou byl právě plzeňský rodák Ladislav A. Hlad.
Z kostela jsme se přesunuli do nevelké místnosti v prvním patře místní fary, abychom se zhruba na hodinu nechali pohltit a třeba i inspirovat Hladovým příběhem a myšlenkami. První krátká filmová projekce se záběry z okolní přírody nám pomohla vcítit se do situace, splynout s geniem loci této krajiny a stát se tak, třeba jen na chvíli, místním občanem. Iluzi duchovní spřízněnosti s tématem a jeho podtržení po celou dobu představení podporovala hudba skladatele Vladimíra Franze, jehož klavírní variace čerpající z řady citací a odkazů navozovaly tklivou a místy vznešenou atmosféru. Pěveckým doprovodem byl početný smíšený sbor Záboj z nedalekých Sedlčan, který z vedlejší místnosti dění doprovázel církevními a lidovými písněmi.
Foto: Kamil Košun
Hlavní slovo ale měla trojice herců – Jakub Gottwald, Saša Rašilov a Igor Chmela – ve starých venkovských bílých košilích. Jako by byli v kostele. Seděli před projekční stěnou, na níž se po celý čas promítaly buď různě snímané dokumenty, nebo umělecky zpracované záběry místní krajiny. S citem pro situaci se všichni rovnoměrně střídali v přednesu. Vznikla tím vrstevnatá plocha pro vnímání příběhu i jednotlivých situací, jíž vévodila a dodávala hloubku procítěná interpretace Saši Rašilova. Při jeho popisování mateřské lásky místnost doslova zaplavila atmosféra lítosti a smutku, neb farář během prvního věznění přišel o matku a zástupci komunistické moci jej ani nepustili na pohřeb. Rašilova zdárně doplňoval věcný, kultivovaný mluvní projev Jakuba Gottwalda a mírně ironický či možná spíše skeptický Igor Chmela, který tak podtrhl vyznění některých událostí.
I když byl Hladův životní příběh poznamenán strádáním a obdobími beznaděje, dokázali tvůrci vykreslit jeho osobnost jako mravně pevného, klidného, laskavého a téměř vždy usměvavého člověka rozdávajícího lásku a radost. Člověka empatického nejen k lidem, ale i k přírodě. Muže, který nesl svůj kříž, aniž by si na své břímě stěžoval. Jedince ovlivňujícího a inspirujícího širé okolí. Jeho životní cesta byla neprávem téměř zapomenuta i po roce 1989, ale právě tento projekt má ambice ji vzkřísit a zprostředkovat. V plánu jsou další reprízy. Projekt navíc možná položí základy ke vzniku komunitního centra v Obděnicích. Vzhledem k Bambuškově entuziasmu by se to mohlo povést.
Foto: Kamil Košun
Po scénickém čtení následovala panelová diskuse. Kromě Miroslava Bambuška se jí zúčastnil pamětník pan Žemlička, který faráře Hlada zažil, kněz Pavel Kuneš, autorka publikace o skryté církvi Eva Vybíralová a ministr kultury Martin Baxa. Spíše než doplňující kontexty z úst hostů mě zaujala podnětná vysvětlení samotného autora a režiséra. Odhalil jak cestu vzniku dokumentu, tak důvody své iniciativy a aktuální osobní rozpoložení, které se promítá do jeho tvorby. Dozvěděl jsem se například, že už neklade takový důraz na období válečné či komunistické represe v tom smyslu, že by na ně chtěl poukazovat, ale má potřebu spíše zprostředkovávat životní křižovatky velkých osobností, abychom z nich dokázali čerpat a inspirovat se. Podle něj možná není daleko doba, kdy se dostaneme do podobných hraničních situací. A to je poselství jak Miroslava Bambuška, tak i památky Ladislava Alberta Hlada.
Iniciativa, vedoucí k založení spolku Obděnická fara, by měla pokračovat. Cílem je rozvíjet a podporovat kulturní a duchovní život v regionu a položit základy pro vznik dalších scénických dokumentů. Například o odbojové činnosti Černý lev 777, o obděnickém rodáku teologovi Josefu Čihákovi nebo o knězi a světoznámém léčiteli Františku Ferdovi, jenž na této faře rovněž působil. Nezbývá než doufat, že Bambuškův záměr bude naplněn. Jeho energie a um, které se tímto projektem potvrdily, dává naději na vznik živého kulturního a duchovního centra, plného inspirace nejen pro místní obyvatele.
Komentáře k článku: Divadelní tramping (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
