Divadelní noviny > Názory – Glosy
Divadla patří těm, kteří je vytvářejí
Hlásal Emil František Burian v umělecky požehnaných, ale krizí postižených třicátých letech minulého století. Jen ti, co tvoří umění, čtěme za tím prohlášením, mají vést divadla, nemá je nikdo řídit shora, nekompetentní nemají do umění co mluvit.
Jenže výsledky dnešních ředitelských konkurzů mu za pravdu nedávají. Naposledy v Liberci, kde od 1. září rada města jmenovala ředitelkou Divadla F. X. Šaldy dosavadní ekonomickou náměstkyni divadla, též regionální političku Jarmilu Levko. Před pětadvaceti lety si tu zahrála roli Jeptišky a od té doby toužila zdejší divadlo řídit, sdělila médiím.
Jmenování Levko má pachuť předpřipraveného politického rozhodnutí, vždyť svoji „pravou ruku“ dávno před konkurzem doporučil odcházející ředitel Martin Otava. A nic proti tomu, je právo libereckých radních nechat si poradit od kohokoli a rozhodnout – jenže na svou zodpovědnost. Pochybné je právě organizovat konkurz s předem známým, či přinejmenším dopředu připravovaným výsledkem s cílem dodat mu odbornou vážnost a zodpovědnosti se alibisticky zbavit.
Ale to nepovažuji v této chvíli za nejpodstatnější. Martin Otava jako první doporučil za ředitelku ekonomku, úřednici, přestože on sám opravdu pohnul libereckým divadlem ryze koncepčními uměleckými rozhodnutími – to je přece hlavní úkol ředitele! Bez znalosti oboru nikdo nic řídit nemůže, obecný manažer se spoléhá jen na tým „odborníků“, v našem případě šéfů souborů – každý z nich bude přirozeně kopat za svůj soubor a za své umělecké vize, jak se manažer neznalý věci dokáže rozhodnout, komu věřit a jak se zachovat? Spoléhají se v Liberci, že v nejhorším pomůže radou Otava? Případně, že vůbec jaksi koncepčně pomůže s ředitelováním libereckého divadla ze svého nového postu ředitele Divadla J. K. Tyla v Plzni? Nebo že si dokonce zajistí výhodnou souhru dvou divadel? Divil bych se, kdyby takovou ambici neměl, a vůbec mu ji nemám za zlé, je přirozená. Špatné je, jestli s něčím takovým radnice kalkuluje.
Úmysly radnice sdělil náměstek pro školství a kulturu Kamil Jan Svoboda: Naším cílem bylo vybrat především dobrého manažera, který bude umět řídit tři soubory v nynější ekonomické situaci, jež není nijak příznivá. Jak řídit? Z hlediska jaké kompetence? Copak se dá provoz jakéhokoli podniku optimalizovat od vedení účtů a pracovních porad s náměstky? Nejlepší výsledek s nejmenšími možnými náklady může zajistit jen odborník, to přece není nic nového, ví se o tom od nepaměti. Právě Martin Otava je toho libereckým dokladem: pozvedl divadlo uměleckými činy a rozhodnutími, nikoli vedením účtů! Jenže kolem nové liberecké ředitelky se mluví o nutnosti technických a stavebních oprav budov, na to prý „umělci“ nestačí, slýchávám pořád dokola – myslím, že mnozí stačí, ale i kdyby, není lepší najmout stavbyvedoucího a divadlo svěřit odborníkovi?
Martin Otava první doporučil dát divadlo nedivadelníkovi. Za odbornou část komise takové řešení podepsali (rádi či neradi, nic ve zlém) mj. Eva Kejkrtová Měřičková, Radmila Hrdinová, Helena Havlíková, Jiří Šesták, Zdeněk Prokeš.
Takže, Emile Františku Buriane, divadla nepatří těm, kteří je vytvářejí.
Komentáře k článku: Divadla patří těm, kteří je vytvářejí
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Bohumil Nekolný
Myslím,
že se Josef i Emil František mýlí. I když jsme právě tohoto EFB za komunistů často používali. A k těm neumělcům: co takový Michael Kaiser v Covent Garden blahé paměti či dnes už legendární dr. Vodička na Zábradlí? A lze dodat přehršli dalších podobných odkazů.
Peggi
26.06.2014 (8.49), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Nemyslím,
že se s EFB mýlíme. O umělcích mluvím v uvozovkách, jde o lidi, kteří jsou mocni právě koncepčních rozhodnutí v ryze divadelní, tedy umělecké rovině. Ideálně ti, kterým se na Broadwayi říká producent. Nezáleží na jejich původní profesi, ale právě na orientaci v umělecké sféře! Kdežto u nás je tendence řídit neschopné divadelníky účetními, politiky, úředníky, hasiči, finančními kontrolory, mediálními pracovníky apod. – výčet jsem si nevymyslel, je reálný! Někteří se výslovně necítí být řediteli divadla, ale zaměstnanci magistrátu pověřenými řízením nějakého podniku.
26.06.2014 (10.03), , Trvalý odkaz komentáře,
Eva Kejkrtová Měřičková
Vážený pane doktore,
běžně na články v tisku nereaguji, ale tentokrát musím. Nevím, jakým právem používáte mé jméno v souvislosti s „předem připraveným politickým výběrem“ nového ředitele v Liberci. Výběrového řízení jste se neúčastnil a nemůžete tedy posoudit ani koncepce ani osobní vystoupení jednotlivých kandidátů. Koncepce možná ano, pokud jste se k nim nějakým způsobem dostal, ale jejich obhajobu nikoliv.
Do komise na výběr ředitele jsem byla oslovena poprvé. Nezjišťovala jsem, koho doporučuje odstupující ředitel, kterého osobně ani neznám. Nevěděla jsem, kdo je či není regionální politik. Přistoupila jsem ke své funkce zodpovědně a hodnotila jednotlivé kandidáty podle materiálů, které jsem dostala k dispozici a následně podle toho, jak svou na papíře vyvedenou koncepci dokázali vysvětlit a obhájit. A ačkoliv po „písemném kole“ jsem měla jiné pořadí, po „ústní“ obhajobě jsem byla nucena svůj domácí názor pozměnit. Paní Levko svou koncepci obhájila ze všech kandidátů nejlépe a asi o tom svědčil i velký bodový náskok před druhým umístěným.
A dovolte upozornit na pár rozporů ve Vašem názoru. Píšete, že ředitel Otava divadlo pozvedl, což oceňujete, ale zároveň odsuzujete, že svou ekonomickou náměstkyni jako svého možného nástupce doporučil. Který odstupující ředitel by doporučoval někoho, o kom by nebyl přesvědčen, že v jeho díle bude dobře pokračovat? Nebo to měl být ďábelský tah, doporučit někoho, kdo divadlo vést nezvládne, aby vyniklo předchozí vedení? Absurdní.
A druhý rozpor: EFB píše, že divadlo nemá řídit nikdo shora. Předpokládám, že tím myslel stranické aparáty, státní či městské úředníky. Protže jinak divadlo shora být řízeno musí, to byste popřel hierarchické postavení ředitele. A pokud půjdu po slovech EFB, že….. divadlo má vést ten, kdo umění vytváří….nepředstavuji si pod těmito slovy, že umění vytváří jen umělec. Umění vytváří i ten, kdo umělecům vytváří pro tvorbu důstojné podmínky. Ekonomické, provozní, pracovní. Vzhledem k tomu že fungování celého divadlo je kolektivní tvůrčí proces i ředitel neumělec se zákonitě na umění podílí. Myslím, že při Vašich zkušenostech i odborné erudici víte, že užití výroku v této souvislosti je trochu demagogické. Škoda jen, že EFB nám už sám neřekne, jak to vlastně myslel.
Eva Kejkrtová Měřičková
29.06.2014 (11.50), , Trvalý odkaz komentáře,
Radmila Hrdinová
Milé Divadelky, jakož i Josefe,
nemám moc ve zvyku polemizovat, ale komentář Evy Kejkrtové Měřičkové mě k tomu inspiroval. Už proto, že jsem ji k její první účasti v komisi výběrového řízení oslovila a přemluvila já, protože v ní vidím zkušenou a nestrannou ředitelku jednoho z nejvýznamnějších českých divadel, tedy Dejvického divadla. Připojuji se k jejímu stanovisku s tím, že rozhodně odmítám spoluvinu na jakémsi „předpřipraveném politickém rozhodnutí“. Jako předsedkyně Rady Divadla F.X. Šaldy, což je orgán jmenovaný statutárním městem Libercem jako komunikační prostředek mezi městem a divadlem jakožto jeho příspěvkovou organizací, jsem se účastnila přípravy výběrového řízení, k němuž vznikl poměrně složitý bodový systém, hodnotící jak koncepce, tak i osobní vystoupení jednotlivých uchazečů o post ředitele DFXŠ. Z tohoto anonymního bodování, jemuž předcházela i dlouhá debata komise o smyslu, úloze a postavení ředitele divadla, vyšla s velkým bodovým náskokem dosavadní ekonomická náměstkyně ředitele DFXŠ, Ing. Jarmila Levko, která rozhodně není jen nějakou „cifršpiónkou“, která si kdysi zahrála roli Jeptišky a tím vzplanula pro divadla, jak z článku Josefa Hermana vyplývá. Ing. Jarmila Levko se hlásila do konkurzu na ředitelku divadla opakovaně a v případě svého prvního pokusu tento post nezískala jen proto, že byl prodloužen mandát stávajícímu řediteli Františku Dáňovi. Její pozici bych rozhodně nesrovnávala s řediteli, kteří se v divadle ocitli z předchozího působení v bance či jiné neumělecké instituci.
Souhlasím s Evou Kejkrtovou Měřičkovou, že divadlo nemusí vést jen umělec, ostatně ona sama je toho důkazem. V případě libereckého divadla má ředitel oporu v kvalitních uměleckých šéfech souborů, kteří mimochodem volbu ředitelky Ing. Levko podporují. A není to jen z obavy, aby je nový ředitel se silnou uměleckou vizí nevyměnil. Ke konzultaci o uměleckých otázkách je ředitelce k dispozici mj. i Rada DFXŠ, která sleduje a hodnotí kromě ekonomických i umělecké výsledky divadla.
A na konec – z úvodníku v Divadelkách vzniká dojem, jako by ředitel Martin Otava svým doporučením Ing. Levko za svého nástupce, které směřoval vůči zřizovateli, nějakým způsobem ovlivnil rozhodování komise či alespoň jejích jednotlivých členů. Za sebe mohu prohlásit, že mě nikdo nekontaktoval a neovlivňoval, ostatně jsem zvyklá se rozhodovat podle vlastní hlavy. A stejně jako Eva Kejkrtová Měřičková jsem své priority během výběrového řízení měnila a přidělování bodů zvažovala, jak jsem nejlépe uměla. Kdyby tam místo mě seděl někdo jiný, třeba právě Josef Herman, tak by výsledek dopadl jinak. Ale i on by prošel bodovacím systémem, který do značné míry eliminoval jakékoli machinace.
03.07.2014 (14.55), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin Otava
Vážený pane doktore,
jako ředitel DFX Šaldy jsem poctivě sloužil této scéně plných pět let. Velmi mne těší, že hodnotíte mé působení pozitivně. Vážím si toho. Jen Vás doplním: divadlo jsem nevedl úspěšně podle Vás jen na základě uměleckého směřování a umělecké koncepci, ale minimálně polovinou, možná i většinově na základě mé možná až příliš tvrdé ekonomické koncepce, kterou jsem začal uplatňovat současně s tou uměleckou.
Paní Levko vyhrála výběrové řízení na ředitelku DFXŠ již před asi osmi lety. Město ji však přesto do funkce nejmenovalo. Před třemi lety jsem hledal nového ekonoma. Z 22 kandidátů jsem tenkrát volil ji. Přesvědčila mne nejen jako ekonom, ale jediná z „cifršpiónů“ prokázala svoji divadelnost. Jak? Ekonomická čísla a administrativu vidí jen jako prostředek, cestu, služební servis k dosažení co nejlepšího uměleckého výkonu divadla. Přijal jsem ji, přestože mne mnozí varovali, že bude mít patrně znovu ambice jít na mé místo. Ale jen slabý se bojí. Levko je týmový a „férový“ hráč.
Předmětem mého komentáře není potřeba ji chválit. Cítím nutnost sdělit, že kdybych nevěděl o kandidátovi, který by mne v Liberci úspěšně nahradil, nebyl bych se přihlásil do „výběrka“ do Plzně. Čemu věnuji pět let života, to bych neopustil bez vědomí úspěšného dalšího řešení. Město a celá výběrová komise řešení měla. Tím pro mne byla paní Levko. Proto jsem oficiálním dopisem (nikoliv nějakým lobováním) sdělil radě Města i komisi pro otázky DFXŠ, že se hlásím z Liberce do Plzně s vědomím, že je tu kandidát, o kterém jsem přesvědčený, že jednak má podporu celého divadla a především moji podporu pro event. kandidaturu na mé místo. Jsem přesvědčen, že je to povinnost čestného ředitele, vytipovat nástupce a sdělit svůj názor. Já to udělal veřejně, protože myslím, že je to tak správné.
Já sám v komisi nebyl. Současně, když dovolíte, bylo v ní dostatek odborníků a Vy nemáte jakékoliv právo členy komise bezdůvodně, neznaje vystoupení jednotlivých kandidátů, jakkoliv dehonestovat a zpochybňovat jejich objektivitu. Víte, že DFXŠ je nejméně dotované třísouborové divadlo v republice a udržet ho pět let s vyrovnaným rozpočtem byl husarský kousek. Podařilo se to ne díky mně samotnému, ale díky týmové spolupráci napříč divadlem. Ulevilo se mi, že ředitelkou se stala paní Ing. J. Levko, protože by stačila jediná sezona, v níž nějaký ambiciózní ředitel – umělec by chtěl uplatnit své ekonomikou nepodložené ambice, a divadlo by padlo do ztráty, z níž by se nemuselo „vyhrabat“. Vím, o čem mluvím, čtyři roky jsme spláceli ztrátu po mém předchůdci, a to při sníženém příspěvku o 7.5 milionů.
Komise volila jistotu. A tou paní Levko pro Liberec i podle mne v daném čase a podmínkách je. A to Vy sám dobře víte. Proto se mi jeví Váš článek jako krajně nevhodný. Špiníte členy komise, čestné spravedlivé lidi, které znám, kterých si pro jejich morální i profesní kvality vážím, a dáváte nové ředitelce „cejch“ jakési nepodložené protekčnosti a dokonce ji politizujete. Pro Vaši informaci, v politice angažovaná není a nebude. Plivete na lidi i na systém, ale to děláte vždy a všude.
Jestli jsou jinde „výběrka“ zmanipulovaná“, tak v Liberci tomu tak nebylo, a vy očerňujete bez důkazů čestné lidi jak z Města, tak odborníky z komise, kteří se nemohou a nebo nechtějí bránit, protože je to uráží. Město nemá peníze, je zadlužené, ale na divadle všem záleží. A většinově chtějí, aby „jejich“ divadlo přežilo a bylo co nejlepší. A zatím, když dovolíte, si stojím.
To Vaše věčné „šťourání“ a přechytralé „poštívání“ ve mně vzbuzuje pocit, že vše bude podle Vás vždy a všude neprůhledné, neodborné a špatné, k čemu nejste přizván Vy a Vaše Jednota hudebního divadla. Vážený pane doktore Hermane, vyjádřil jste podle mne dost nevhodně a naprosto nepodloženě svůj názor na volbu nového ředitele v Liberci a já zase svůj osobní názor na Vás a na Vaše motivace k Vašim veřejným výstupům. Ať si čtenář udělá vlastní názor.
S pozdravem
Martin Otava, ředitel DFXŠ v Liberci, od 1. 9. 2014 ředitel DJKT v Plzni
04.07.2014 (22.08), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Zdravím všechny diskutéry,
neměl jsem se k odpovědi, protože jsem doufal, že komentář vyvolá podstatnější a hlavně obecnější diskusi a že se vyjádří jiní. Nestalo se, asi to nebylo zajímavé téma, nebo jsem ho špatně uchopil.
Paní ředitelko a Radko,
hájíte svou čest a neovlivnitelnost zbytečně, nic takového jsem vám nepodsouval. Psal jsem o systémové podobě konkurzu, jehož výsledek jste spolupodepsaly a já stále víc odhaduji, že předdohodnutý byl – sám jsem několik takových konkurzů prodělal a také spolupodepsal.
Helena Havlíková coby členka výběrové komise ve své 147. Operní panoramě uvedla: „Na uvolněné místo ředitele Divadla F. X. Šaldy si vedení města prosadilo – s Otavovou podporou – současnou divadelní ekonomku Jarmilu Levko.“
Radko, daly by se tu zveřejnit soupis výběrových komisařů a onen bodovací systém? Který by ani mně neumožnil žádné machinace, jak bezděky vyznívají tvé poslední dvě věty -:). A mohla bys prosím požádat paní Levko, jestli by byla ochotna tu zveřejnit svoji vítěznou koncepci, když se stala přijatým programem řízení DFXŠ? Svůj plzeňský koncept pan ředitel Otava zveřejnit odmítl.
Pane řediteli Otavo,
napsal jsem věcně, kdežto vy osobně, a v této rovině nedebatuji. Představte si, že bych místo o Vaší konkrétní režii psal o Vaší povaze, jak se do režie promítá.
Mojí profesí je říkat věci, které jiní říkat nechtějí nebo nemohou, nebo třeba je i nevědí. Není mi příjemné, když musím být nepříjemný, leč tak to je.
Na to hlavní, kdo tedy má vést divadlo, došlo jen u paní ředitelky Měřičkové – EFB se ptát nemusíme, napsal to: zjednodušeně interpretováno odmítal všechny nepraktiky a amatéry – politikové se do řízení divadel tehdy moc nehrnuli. Já s EFB souhlasím.
Paní Levko a Divadlu F. X. Šaldy přeji vše dobré – jak se nakonec ředitel osvědčí žádný konkurs stoprocentně nezjistí.
01.09.2014 (1.02), , Trvalý odkaz komentáře,