Divadelní noviny > Názory – Glosy
Divadla v době koronaviru
Nákaza koronavirem (COVID−19) se v krátké době stala globální hrozbou v USA i Evropě a úřady na ni musí reagovat především zákazem shromáždění velkého množství lidí na kulturních a sportovních akcích. Samozřejmě také v divadlech. Ještě před pár dny The New Yorker uvedl, že zrušit představení na Broadwayi je zatím čistě osobním rozhodnutím podnikatele a ušlý zisk pojišťovny (prozatím) nehodlají hradit. Kdežto v severní Itálii už 23. února uzavřeli veškerá místa s vysokým rizikem šíření infekce, tedy divadla, muzea a další kulturní instituce, odložilo se mnoho festivalů, konferencí a kulturních akcí a poté do karantény vstoupila celá země.
Italská novinářka Cristina Carlini už 3. března v článku Divadlo v době koronaviru (Theatre at the time of Coronavirus) na bruselském webu IETM uvedla, že během prvního týdne bylo v Itálii zrušeno přibližně 7 400 představení, přičemž ztráta v podobě prodaných vstupenek dosáhla 10‚1 milionu eur (!), k tomu je třeba přičíst cestovní náklady, uměleckou daň a další nezbytné výdaje spojené s produkcemi. Mimo jiné poukázala na to, že škody budou v dlouhodobé perspektivě zásadně narůstat. A že současná opatření budou mít fatální vliv na fungování italských divadel v příštím roce, neboť italský systém podpory kultury je založen na dotacích z veřejných a soukromých fondů a stanovení jejich výše striktně vychází z posouzení kvantitativních hospodářských parametrů za minulé období, jako je počet odehraných představení, počet zaměstnaných lidí, počet diváků na každé přestavení apod. Kvůli současným omezením (přičemž se neví, jak dlouho budou trvat) divadla nedosáhnou očekávaných čísel a hrozí snížení příštích ročních dotací. Proto se už v pátek 28. února sešel italský ministr kultury Dario Franceschini se zástupci divadelního sektoru, aby společně dali podnět k zapracování potřebných systémových změn do příslušných vládních dokumentů: navrhují zajistit určitou flexibilitu ve všech hodnoticích parametrech fondů a doporučují také dalším orgánům, aby je přijaly; navrhují vytvořit seznam kulturních a dalších podniků a institucí (kromě divadel a koncertních sálů také restaurací, hotelů či turistických atrakcí), které se bez podpory z veřejných zdrojů neobejdou; konečně se zaměřují na „mezery“ v byrokratickém aparátu, v němž je potřeba co nejdříve renovovat kritéria podpory pracovníků v těchto rezortech (druhy smluv, regulace apod.).
Italský umělecký sektor na situaci reaguje prostřednictvím sociálních sítí: streamují se koncerty orchestrů hrané bez posluchačů, četba knih nebo her, rozhlasové odborné diskuse, konference. To vše je řetězově sdíleno prostřednictvím Facebooku. Podle nejčerstvějších informací z počátku března mají opatření platit nejméně do počátku dubna, počítá se tedy s tím, že do té doby by potřeba karantény mohla pominout a jarní programy by se uváděly podle původních plánů.
Nicméně Carlini upozorňuje na další možné trvalejší důsledky a pokládá otázky, jimiž se bude třeba v budoucnu zabývat: Zdá se, že přichází doba, kdy lidé budou trávit více času doma, a tak je třeba hledat způsoby, jak spolupracovat, aniž by byla nutná naše osobní účast. Bude třeba reagovat na negativní dopady, vypracovat pokyny pro budoucnost a být připraveni na to, že se lidé na veřejné akce nepohrnou v takové míře jako dříve. Co by to pro nás znamenalo? Změnilo by to náš úhel pohledu a pracovní postupy?
U nás zakázal shromáždění více než sta lidí (proti evropským parametrům je to nebývale přísné) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mimořádným opatřením od 10. března počínaje osmnáctou hodinou. Odpoledne téhož dne svolal ministr kultury Lubomír Zaorálek brífink s účastí ředitelů příspěvkových organizací ministerstva. Ředitel pražského Národního divadla Jan Burian poukázal na milionové ztráty jen na prodeji lístků. Dalším problémem jsou, podobně jako v Itálii, dlouhodobé mezinárodní smlouvy, které bude patrně nutné proplatit bez plnění, epidemie koronaviru je nezneplatňuje.
Vedle příspěvkových organizací, jejichž hospodaření garantuje zřizovatel, je existenčně ohrožena řada nezávislých i privátních divadel, pro něž může být delší výpadek příjmů ze vstupného zcela likvidační. Nejhůře na tom budou jednotliví umělci na volné noze, kteří spolupracují s divadly externě a jsou placeni za výkony. To vše v situaci obecného podfinancování rezortu kultury. Ministra kultury Lubomíra Zaorálka na to DN upozornily hned na brífinku, slíbil se problémem zabývat. Na stejné téma mu poslala otevřený dopis Asociace nezávislých divadel (viz Slovo na předchozí straně), požaduje v něm systémové řešení situací, kdy umělci zůstanou nikoli vlastní vinou zcela bez příjmu. Je opravdu nejvyšší čas jednat o řešení důsledků epidemie, jak to už koncem února proběhlo v Itálii. A v té souvislosti o systémové podpoře nezávislého umění.
Komentáře k článku: Divadla v době koronaviru
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
