Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Divadlo 1918–2018

    Mnichovská dohoda 1938 Těsně po půlnoci 30. září před osmdesáti lety byla v Mnichově A. Hitlerem, B. Mussolinim, N. Chamberlainem a E. Daladierem podepsána dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu. Sudety museli Češi opustit do 10. října, poté vláda přistoupila i na územní požadavky Polska (Těšínsko) a Maďarska (jižní a východní Slovensko a velká část Podkarpatské Rusi) – i to bylo rámcově dohodnuto už v Mnichově.

    Po osudném roce 1938 se divadlo stalo politickou platformou nuceného masového souhlasu s hitlerovskou okupací. Foto archiv

    Mnichovská krize kulminovala od počátku září, 23. září byla vyhlášena mobilizace, v níž ke zbraním nastoupili mnozí divadelníci, aby se, rozzlobení kapitulací, po týdnu vraceli do civilu. Země se připravovala na válku, na divadelní představení v Národním divadle se v té době nosily plynové masky pro případ útoku.

    Že je mnichovská dohoda pouze předzvěstí nacistické expanze, bylo jasné zvlášť těm, kteří se cítili být Hitlerem přímo ohroženi. První divadelní obětí Hitlerova tlaku se paradoxně stalo pražské Nové německé divadlo, soukromý podnik zřízený a vydržovaný bohatými pražskými Němci, často židovské národnosti. Měli proč utíkat před Hitlerem oni i mnozí členové ansámblů divadla. Řada z nich od nástupu Hitlera k moci pomáhala německým emigrantům.

    O ukončení provozu divadla jednal ředitel německého divadelního spolku Paul Eger s českými úřady už v polovině září, zaměstnancům vypověděl smlouvy ke 30. září. Strach neměl jen z Hitlera, ale také z českých nacionalistů a nakonec i z reakce českých úřadů. Tady fakticky končila česko-německá pražská kultura a česká společnost se uzavřela do nacionalismu. Pražské německé divadlo se prostě zhroutilo rozpadem pražské německé komunity. Německý divadelní spolek zprvu hodlal budovu pronajímat německým souborům, v lednu 1939 se mu podařilo dohodnout s českými úřady, že stát odkoupí honosnou budovu divadla za 11 380 000 korun. Do zřízení Protektorátu Böhmen und Mähren se to nepodařilo a budovy Nového německého divadla a Stavovského divadla zabraly okupační úřady coby původně německý majetek.


    Komentáře k článku: Divadlo 1918–2018

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,