Divadlo 1918–2018
Rudozelený anton pro EFB Aprílové číslo Světozoru v roce 1937 přineslo zvláštní zprávu doloženou fotografií, na níž Emila Františka Buriana (1904–1959) vyvádí z divadla v Jungmannově ulici tajný agent doprovázený policisty: Protilidovému formalistickému paumění v D37 byla konečně učiněna přítrž. Zločinů jeho obojetnického šéfa E. F. Buriana je nekonečná řada. Ve svém voice-bandu nízce komolil naši mateřštinu, v Křtu svatého Vladimíra útočil na kulturní základy křesťanství, ve svém Probuzení jara vedl záštiplnou kampaň proti § 144 (protipotratový zákon), v provedení Máje velebil teroristu a nihilistu Viléma a inscenací Švejka dovršil míru svých podlostí vlastizradou. Ensemble D37 byl převezen rudozeleným antonem na Pankrác. Divadlo bylo odevzdáno Svazu lidových ochotníků.
Aprílové číslo Světozoru, 1937
EFB s V. E. Mejercholdem, 1937
EFB po návratu z koncentračního tábora, 1945
Plukovník EFB vítá v AUD Antonína Zápotockého, 1953
Nebyla to předzvěst nacistického koncentráku, do něho nacisté odvedli Buriana v březnu 1941 už z divadla Na poříčí (dnešní Archa). Burian reagoval na komunistickou kritiku své poslední inscenace Hamlet III. aneb Trůny dobré na dřevo, v níž tvrdě vystoupil proti stalinistickým čistkám, které postihly i jeho přítele, režiséra V. E. Mejercholda. Ladislav Štoll s Juliem Fučíkem Buriana označili za trockistu a nebylo jasné, jestli si to s ním nevyřídí i NKVD – mezi nedávno zveřejněnými agenty figurují i dva Češi. Přesvědčený komunista Burian tehdy v knize Pražská dramaturgie 1937 hlásal: Třídní vědomí neutváří umělecké dílo ani v obsahu, ani ve formě. Uzpůsobuje umělcovo nitro k určitému názoru na život, ale bez vlivu na umělecký výraz.
Po dvou letech Buriana a jeho Déčko štvali zase čeští fašisté v Árijském boji, Vlajce a podobných tiskovinách. Ne nepodobných dnešním diskusím na Facebooku nebo na Novinkách či v Parlamentních listech. Na Burianovu obranu vznikl Kruh přátel divadla, jehož prvními členy a přispěvateli se stali dr. Emil Hácha s dcerou! To jsou paradoxy, pane Vaněk! Divadlo zavřeli a pokladnu Kruhu přátel vykradli právě čeští fašisté. Burian koncentrák přežil, ale s podlomeným zdravím a hlavně psychikou. Doplaval několik set metrů z hořící lodi Cap Arcona, na níž ho spolu s tisíci spoluvězni nacisté poslali na moře, aby je spojenečtí letci sami potopili. Do Prahy ho přes vybombardované Německo dovezl z Lübecku zapůjčeným náklaďákem A. J. Liehm vyhublého, s vpadlýma očima. Zřejmě se do smrti nezbavil strachu z gulagu. Provedl sebekritiku, přijal metodu socialistického realismu a naparoval se v plukovnické uniformě jako ředitel Armádního uměleckého divadla AUD.
Byl to jeden z největších režisérů, kteří tu kdy působili – na jeho Déčko navázaly generace malých divadel, včetně Husy na provázku, jeho jevištní postupy předurčily tvorbu řady poválečných režisérů.
Komentáře k článku: Divadlo 1918–2018
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
