Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 6)

    Román amerického autora Jonathana Littella napsaný ve francouzštině (Les bienveillantes) a do češtiny přeložený jako Laskavé bohyně (tedy Eumenidy, v antické mytologii usmířené bohyně) má za sebou za necelých deset let od chvíle, kdy vyšel, historii bouřlivé i rozporné recepce. Vzhledem k tématu, fiktivním a velmi provokativně traktovaným memoárům Maximiliána Aueho, skalního nacisty a člena SS francouzsko-německého původu, se nelze vůbec divit.

    Plzen-Laskave bohyne-poster

    Činohra Slovenského národního divadla sáhla po dramatizaci Daniela Majlinga, který se pokusil devětsetstránkovou obří válečnou fresku převést na prkna. Se střídavým úspěchem. Domnívám se, že pokud inscenace Michala Vajdičky s plejádou velmi dobrých slovenských herců v čele s výborným Ľubošem Kostelným v hlavní roli vyvolává jisté pochybnosti, že je do značné míry na vině právě divadelní adaptace. Postavy jsou napsány značně schematicky, adaptace dluží řadě postojů i činů motivaci a objevují se tu i některá klišé ve stavbě charakterů (Una, Weselohová). A to přesto, že je to všechno fikce napínající fantazii na skřipec s rozevlátou vehemencí antického lučištníka. Právě ovšem paralely s antikou jsou rozměrem – oproti Littellovi – silně oploštěným. Vajdičkovi herci nejsou vůbec špatní, ale fungují v systému, který se přežil před řadou desetiletí. To je jen konstatování. Neříkám vůbec, že jsem proti tomuto typu divadla předem zaujat. Je-li dobré.

    Hraje se do konce dotažené realistické divadlo se snahou o expresivní doslovení. FOTO archiv SND

    Hraje se do konce dotažené realistické divadlo se snahou o expresivní doslovení. FOTO archiv SND

    Ale v tomto případě si nejsem zcela jist, zda produkce SND vytěžila z tématu a předlohy veškerý potenciál. Hraje se do konce dotažené realistické divadlo se snahou o expresivní doslovení. Ale co když je síla Littellova textu právě v onom nedořečeném, co zbylo v tajemném prostoru mezi řádky?

    Večer nicméně zachránilo důstojně sdělené poselství, samo o sobě dost otřesné.

    ///

    Předchozí díly denních zpravodajství z festivalu DIVADLO:

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 1)

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 2)

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 3)

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 4)

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 5)

     


    Komentáře k článku: DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 6)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,