Omyl a trest
V tomto Tartuffovi nedojde k happy endu. Omilostnění králem a trest pro padoucha (slavné finále s využitím principu „deus ex machina“ v Molièrově komedii) slyší na mizinu přišedší a Tartuffovým podrazem usmýkaný důvěřivec Orgon nad svou hlavou jen v příšeří snu, jde tedy spíš o obranu podvědomí před hrůznými vyhlídkami. Tak uzavírá Daniel Hrbek svou inscenaci v příbramském divadle.
Martin Dusbaba jako Orgon a Lukáš Král jako Tartuffe v příbramské inscenaci FOTO IVO MIČKAL
Překlad Františka Vrby posloužil režisérovi k vybudování pevného tvaru, jehož pohyb spěje dopředu hladce ve svěžím rytmu, navíc verš zní v ústech příbramských protagonistů logicky a zvonivě. Jeví se, že setkání režiséra se souborem přineslo ovoce v podobě pozoruhodných či přinejmenším velmi solidních výkonů. Dva ústřední protagonisté, Martin Dusbaba (Orgon) a Tartuffe (Lukáš Král), dokázali vyklenout oblouk podivného vztahu mezi ideologicky indoktrinovaným pánem domu (toto vysvětlení se pro Orgonovu „slepotu“ přímo nabízí) a padoucha příživníka, maskovaného okázalou a falešnou ctností. Od sladkobolného souznění až po prohlédnutí, roztržku a nespravedlivý(?) trest pro omezeného naivu udržují oba herci napětí na jevišti a zdobí je srozumitelnou mluvou v řeči vázané (nebývá ani na slavnějších scénách při práci s klasickým textem, plným espritu, vždy pravidlem!). Režisérovi se podařilo vystavit některé přesně pointované výjevy, příkladná je milostná roztržka Orgonovy dcery Mariany a jejího nápadníka Valéra poté, co se doslechnou, že otec chce dceru provdat za Tartuffa (ve výrazu přesní a úsporní Ivana Krmíčková a Jiří Vojta). Také obě strůjkyně usvědčující pletichy proti eroticky vznětlivému Tartuffovi, Orgonova žena Elmíra (Anna Fixová) a aktivní komorná Dorina (Helena Lapčíková), přispívají svým rozdílným temperamentem – Elmíra je zpodobena jako uvážlivě racionální, Dorina spíš coby výbušný motor celé domácnosti – k rozložení sil na šachovnici dobře šlapající komedie.
Jen mírně modernizující prvky, jako např. soudobý výzor moderního fracka, Orgonova syna Damise, s bledě modrým čírem (Filip Müller), či pro úplatky rozevřená kožená aktovka exekutora Loyala (Jaroslav Someš), dodávají příbramskému Tartuffovi na názorné aktualizaci.
Divadlo A. Dvořáka Příbram – Molière: Tartuffe. Překlad František Vrba. Režie a hudba Daniel Hrbek, scéna Karel Glogr, kostýmy Josef Hugo Čačko, dramaturgie Kateřina Fixová a Pavlína Schejbalová. Premiéra 29. května 2014. (Psáno z reprízy 9. června 2014.)
Komentáře k článku: Omyl a trest
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
