Loď na mělčině uvízlá
Již po dvacet let zve Pavel Štourač do jihočeských Malovic, kde Continuo sídlí, kreativní mladé lidi z celého světa, kteří pak spolu v letních měsících společně žijí a tvoří. Na konci pak výsledky svých setkání a práce nabídnou v komponované, tematicky i formálně sjednocené produkci.
Letošní téma znělo Loď / A Boat. A výsledné představení přineslo rozpaky a pro stálé diváky zklamání. Štourač a spol. se vzdali toho, co umějí, tedy práce v přírodě či přirozeném, výrazném exteriéru a napojení se na mytické či historické souvislosti s ním spojené. Pod širým nebem dvora jejich stavení vytvořili v podstatě interiérovou akci na pomezí fyzického a tanečního divadla s výrazným vkladem živé hudby. Venkovský dvůr pokryli jednolitým černým igelitem a stavbu zakryli černým suknem s „pásovým“ vhledem dovnitř dvora tak, aby diváci stojící za suknem v přízemí či prvním patře viděli do dvorany-jeviště, jako by hleděli na palubu (a snad i do kabin) velké lodi.
Na začátku – vítáni a rozdělováni uprostřed stojícím kapitánem – přicházejí různí pasažéři s vlastními vztahy, někdy i s reálnými rekvizitami, s osobními historiemi, které později rozvíjejí v mnoha akcích (produkce trvá snad dvě hodiny) vesměs nonverbálního, tanečního či fyzického divadla. Vznikají tak sóla, dueta či větší skupinové choreografie. Vše z prvního patra podkresluje a doprovází několikačlenný hudební band zčásti proměnlivě tvořený samotnými aktéry (zvláště při zpěvu). Performance tak vstupuje na celkem probádanou půdu fyzického divadla. V konfrontaci se soubory tohoto směru však aktéři nedokážou nabídnout překvapivé inovace, a to jak po technické stránce, tak režijní, choreografické či autorské. Performeři jsou výrazově i kostýmy zaměnitelní, těžko vysledovat nějaký silnější individuální osud či vztah. A pokud ano (děním prochází napůl klaunské duo typu Pata a Patachona, pána a jeho sluhy), není příliš jasné, kdo daní aktéři mají být a co v rámci celku vyjadřují. Téma je příliš obecné (loď jako obraz světa) a vyústění (na závěr se loď potápí) předvídatelné i dosti banální. Výtvarný vklad, tedy další podstatný atribut produkcí Continua, je minimální, specifické prostředí místa do značné míry upozaděné. Navíc performeři vůbec nekomunikovali s přihlížejícími diváky!
Pokud chtěl Štourač udržet kompaktní akci využívající genia loci a zvolil-li víceméně indiferentní podobu prostoru, měl, myslím, diváky do akce a jejího tématu zapojit už při vchodu do malovického stavení. Možná jsme měli vstoupit i na palubu lodě a být na ni přijati. Jako samostatný produkt, na který se divák „pouze“ dívá, byla produkce tentokrát jen průměrným až amatérským výstupem. Pavel Štourač vjel letos se svým korábem na mělké dno.
Hodnocení: 2
Viz také recenze Marie Reslové Na lodi Švestkový dvůr (hodnocení 3,5)
Divadlo Continuo, Malovice – Pavel Štourač a kol.: Loď / A Boat. Režie Pavel Štourač. Premiéra ve Švestkovém dvoře v Malovicích 11. srpna 2016.
Komentáře k článku: Loď na mělčině uvízlá
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
