Životu nebezpečné banality
Když celý život píšete a režírujete, nemůžete z ničeho nic přestat a odejít na odpočinek – tak jako nemohl Ingmar Bergman. Postupně ale přestával točit, režírovat na divadle, k posledku jenom psal, třeba televizní scénář Nevěra, který uvolnil i pro divadelní zpracování.
Bergmanův velký tvůrčí duch měl ještě tolik setrvačné síly, jakou ti menší nevládnou ani na počátku, avšak Nevěra už přece jen představuje několikerý výluh z jeho mistrovských děl s podobnou tematikou, jako jsou Scény z manželského života. Nevěra, řešící konvenční milostný trojúhelník mezi umělci, zaujme nejspíše nostalgickým úhlem pohledu (starého autora navštěvuje duch jeho hrdinky) a důsledností, s jakou autor dotahuje banální zápletku k tragickým koncům. Režisér Michal Lang, který scénář upravil pro libereckou Malou scénu Divadla F. X. Šaldy, uměřeně zvolil střední cestu. Inscenační tvar mezi televizně psychologickým dramatem a lehce stylizovaným divadlem (snový přízrak anděla). Režisér spolu s herci vytušili, že niternější rozehrávání dušezpytu jen typizovaně načrtnutých postav by je zavedlo do slepé uličky. Marianne v podání Markéty Tallerové je zkrátka herečka, se vší empatií, hysterií a sklonem k sebeklamu. Její manžel Marcus Martina Polácha neméně přecitlivělý, nadto sebedestruktivní umělec, který nezvládne ani svůj vztah k deprimované dceři Isabell (nebojácný výkon Karolíny Baranové). Hostující David Suchařípa v roli milence Davida beze zbytku naplnil představu narcistního bohéma, schopného jedním dechem obětavě milovat i čestně zrazovat. Ladislav Dušek v úloze autora se trochu nadbytečně snažil intonačně malovat portrét umělce; Bergman byl ke své roli dosti skoupý. Pěkný, cynicky věcný přístup naopak zvolila Michaela Lohniská coby psycholožka Bergová.
S libereckou Nevěrou se sice nedostanete na strmý kraj psychologického útesu, ale i tak je Bergmanovo ohlédnutí za životem více než varovné. Na začátku stojí rozjařeně šťastná skupinka na vrcholu zasněženého kopce; pak naskočí na milostné sáňky – a na konci se válejí rozlámané osudy, sebevraždy, doživotní frustrace. Tak hezkou jízdu.
Divadlo F. X. Šaldy Liberec – Ingmar Bergman: Nevěra. Překlad Zbyněk Černík. Divadelní adaptace, režie a hudba Michal Lang, scéna Milan David, kostýmy Tomáš Kypta, dramaturgie Martin Urban. Premiéra 10. května 2013. (Psáno z reprízy 12. května 2013.)
Komentáře k článku: Životu nebezpečné banality
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
