Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Divadlo MALÉhRY

    (1987) Autorské divadlo hostující po celé ČR se stálým zázemím v Divadle Bolka Polívky… Je tvořeno herečkami Danielou Zbytovskou, Barborou Seidlovou a Nikolou Zbytovskou. Jeho vznik inicioval režisér Divadla Husa na provázku Peter Scherhaufer.

    Daniela Zbytovská, její dcera Nikola a Barbora Seidlová FOTO ARCHIV SOUBORU

    Co vás přivedlo k divadlu

    Daniela: Začínala jsem jako dítě ve studiu Divadla na provázku, poté spolupracovala s režisérem Peterem Scherhauferem, který mne naučil chápat divadlo jako svobodné umění.

    Nikola: Díky Daniele jsem v divadle vyrostla, a tak se stalo naprosto přirozeně nedílnou součástí mého života.

    Bára: Od malička mě bavil balet a hudba. Herectví mi přišlo nějak méně „namáhavé“… Přesto jsem se přihlásila na brněnskou konzervatoř, a ono to vyšlo. A poté následovala DAMU…

    Největší umělecký/divadelní zážitek

    Pro nás všechny je to premiéra naší první samostatné inscenace Nebe?.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rády zašly na kus řeči

    Bára a Daniela: Rozhodně s Albertem Einsteinem. A povídat bychom si chtěly o teorii relativity, tedy právě o tom, co všichni někde hluboko v sobě tušíme… Že čas je relativní a minulost, současnost i budoucnost probíhají teď a tady.

    Nikola: Se Lvem Nikolajevičem Tolstým, protože svou filosofií daleko přesahuje tehdejší i dnešní dobu.

    Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěly zpracovat

    Láká nás zpochybnění zaběhnutých rituálů a celospolečenských pravd. Láká nás divákovi sdělovat, že je sám zodpovědný za svůj život, že není důvod, aby se bál následovat svá vlastní, svobodná rozhodnutí.

    Další umělecké disciplíny, které máte rády a kterým se naopak vyhýbáte a pr

    Daniela: Z literatury miluji starou ruskou klasiku – Gogola, Tolstého a Dostojevského. Pak je mi blízká současná severská kinematografie a próza – Kari Hotakainen, Peter Høeg a Edgar Loe. Z klasické hudby mě oslovuje především Antonín Dvořák. A samozřejmě italská opera. V Itálii jsem strávila kus života a považuji ji za druhý domov. Ze současné hudby mám ráda díla Benjamina Yusupova a Briana Ena.

    Nikola: Blízké je mi výtvarné umění, především současní mladí tvůrci. A to proto, že ještě nepodlehli „zkáze“ davově uznaných hodnot.

    Jako divadlo spolupracujeme s Karolínou Strykovou, která nám ilustrovala knihu pohádek pro děti Jak na příšery a čtení pro děti našich autorských pohádek Pohádky a malé hry. Další úžasnou mladou umělkyní je Vendula Chalánková, v jejíchž dílech je hodně filosofie, a přitom zůstávají naprosto lidská.

    Bára: Zajímá mě propojení hudby a divadla. Miluji hudbu klasickou (David Lang, Arvo Pärt…), lidovou, různých kultur a ze současné ambientní kompozice Ólafura Arnaldse. Mám také ráda užité umění.

    Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

    Daniela: Je jich mnoho… Takže jméno jednoho za všechny: Stanislavskij.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Daniela: Les a stromy, protože umí být tím, čím jsou, a nesnaží se být tím, čím nejsou, jak tomu v mnoha případech lidí je.

    Nikola: Mátu, jeleny, planetu Zemi… Nenacházím racionální vysvětlení, proč… Asi pro jejich majestát a krásu.

    Bára: Planetu Zemi. Kopce a skály spadající do moře. Dávají mi pocit nekonečna.

    Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrkyně nešly

    Rozhodně nechceme podporovat boj, násilí a utrpení. Podvědomí, na které umění působí především, nerozlišuje, jestli se jedná pouze o fiktivní, či skutečný zážitek. Chceme přispívat k radostnějšímu a pozitivnějšímu pohledu na svět.

    Divadelní/umělecký sen

    Být schopny se na jevišti vždy propojit s diváky, a vytvořit tak prostor pro společné sdílení a předávání si radosti, síly, pohody a souznění.

    Kým/čím byste byly, kdybyste se nevěnovaly svému souboru

    Asi tím, k čemu by nás táhla vášeň. Všechny tři máme oblíbený citát: Buď sám sebou, protože všichni ostatní už jsou obsazení.

    Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

    Na tuhle otázku nedokážeme poctivě odpovědět. Kritika je názor jednotlivce. I kdyby se s ní shodovala převážná část obyvatel této planety, kdo vám zaručí, že je to pravda pro vás samotného? Pravda je relativní. A jsme opět u Einsteina…

    • Autor:
    • Publikováno: 8. února 2017

    Komentáře k článku: Divadlo MALÉhRY

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,