Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Divadlo Na Kovárně Poděbrady

    Ochotnické divadlo se v Poděbradech oficiálně hraje od roku 1861 a pod názvem Jiří tu amatérský spolek působí dodnes. Představení se konala nejprve v městských hostincích, v osmdesátých letech 19. století pak soubor v části opuštěných dragounských kasáren vybudoval stálou divadelní scénu – Jiříkovo divadlo.

    V roce 1937 ho zničil požár, město se následně rozhodlo vystavět novou budovu. Realizaci projektu architektů Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma však zhatila nacistická okupace. Z kritické situace divadelníky vyvedla lázeňská společnost, vlastnící tehdy poděbradský zámek. Jindřich Freiwald pro kulturní účely upravil bývalé garáže a skladiště na prvním zámeckém nádvoří. Divadlo Na Kovárně (protože původně, snad již za krále Jiřího, zde byla zámecká kovárna) se slavnostně otevřelo v dubnu 1942 představením Našich furiantů.

    V roce 1987 bylo divadlo v havarijním stavu uzavřeno. Na rekonstrukci se dlouho sháněly peníze, přesto se v roce 2000 podařilo Divadlo Na Kovárně znovu otevřít. Proměnilo se prostorové uspořádání zázemí divadla, hledištní elevace zlepšila diváckou viditelnost. Snížení počtu sedadel na současných 220 míst zvýšilo návštěvnický komfort, divadlo je také plně bezbariérové.

    Umístění Divadla Na Kovárně v prostorách zámku však přináší i problémy: prostory jsou poměrně stísněné, hrací prostor 5‚13 m x 6‚16 m značně omezuje dramaturgii i inscenační možnosti. Herecké šatny jsou umístěny v patře, pro starší umělce se však dá na šatnu rychle uzpůsobit prostor v zákulisí.

    Městské kulturní centrum Poděbrady, které vedle divadla na zámku provozuje i kino, získává diváky především na abonentní cykly. Lázeňští hosté divadlo příliš nenavštěvují, protože mají svůj vlastní program v lázeňských domech.

    Divadelní technik Jiří Folprecht však má i jeden specifický problém: Působím tady přes čtyřicet let. Jsem už v důchodu, ale mladí lidé se do práce v jevištní technice vůbec nehrnou, proto tu pracuji dál. Jedná se o rozšířenou svízel českých divadel a kulturních domů, kdy staří „ostřílení“ harcovníci od světel a zvuku nemají svou činnost komu předat.

    Divadlo Na Kovárně Poděbrady FOTO Dana Čecháková

    Foyer FOTO Dana Čecháková

    Divadelní sál FOTO Dana Čecháková

    Technická kabina FOTO Dana Čecháková

    Vzduchotechnika FOTO Dana Čecháková


    Komentáře k článku: Divadlo Na Kovárně Poděbrady

    1. Jiri Janata

      Avatar

      V roce 1947
      jsem zde vystoupil v roli „Mourenina“ ve her Jaroslava Kvapila „Princezna Pampeliška“. Bylo mi 8 let a bylo to me první a poslední herecké vystoupeni. Jaroslav Kvapil mi za me vystoupení věnoval knížku „Princezna Pampeliška“ s jeho osobním jmenováním

      Jiri Janata

      13.01.2022 (11.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,